Magnetický pól Země se pohybuje stále rychleji a míří na Sibiř. Nebezpečí ale nehrozí, říká NASA

Severní magnetický pól Země se pohybuje a nepředvídatelně se přesouvá z oblasti kanadské Arktidy směrem na Sibiř. Cestuje dokonce tak rychle, že nejnovější současný model zemského magnetického pole z roku 2015 už neplatí.

Původní model z roku 2015 měl vydržet až do roku 2020, ale změny jsou tak rychlé, že už není možné ho používat. „Ta chyba se stále zvětšuje,“ uvedl pro odborný časopis Nature expert na geomagnetismus Arnault Chulliat.

Kvůli nebývale rychlému pohybu pólu chtějí vědci urychleně přijít s novým modelem; původně měl vyjít v polovině ledna, ale nakonec se objeví nejdříve na konci ledna – příčinou zdržení je právě probíhající americký shutdown.

Na očekávané datum 30. ledna přitom čeká řada vědců, ale i komerčních společností. Nový model zdánlivě nesrozumitelných fyzikálních údajů totiž bude podávat informace širokému spektru navigačních přístrojů, například ty, díky nimž funguje orientace letadel a lodí. 

Pohyby pod povrchem

Pro pochopení současných nejasností je třeba vysvětlit, co to magnetický pól vlastně je. Magnetické pole modré planety se vytváří elektrickým proudem vznikajícím třením při rotaci vnějšího polotekutého zemského jádra nacházejícího se mezi pevným vnitřním jádrem planety a zemským pláštěm. Toto pole se neustále mění – právě proto, že se pohybují tekutiny v něm.

Například roku 2016 se část magnetického pole urychlila hluboko pod Jižní Amerikou a východní částí Tichého oceánu. Tuto změnu velmi precizně zaznamenaly družice (mimo jiné mise Evropské kosmické agentury Swarm).

Změna rychlosti pohybu magnetického pólu
Zdroj: Wikimedia Commmons/Cavit

Od začátku roku 2018 se ocitl Světový magnetický model v problémech. Když vědci z americké vědecké agentury NOAA a z brtiských vědeckých institucí prověřovali, jak funkční model je, vyšlo jim, že je tak nepřesný, že už to přesahuje přijatelnou hranici pro navigační chyby.

„To pro nás byla velmi zajímavá situace,“ popsal Chulliat. „Co se to vlastně děje, ptali jsme se.“ Odpovědi jsou vlastně dvě a vědci je oznámili před měsícem na zasedání Americké geofyzikální společnosti ve Washingtonu.

Podle nich došlo ke geomagnetickému pulzu pod Jižní Amerikou roku 2016 v tu nejhorší možnou dobu, čili těsně poté, co došlo o rok dřív k aktualizaci modelu. Změny navíc probíhaly způsobem, který nemohl nikdo předpokládat.

Pól na úprku

Druhým problémem je, že pohyb severního magnetického pólu se zrychluje. Byl objevený a změřený poprvé Jamesem Clarkem Rossem roku 1931. Ležel v kanadské části Arktidy a již tehdy se pohyboval. Zrychlovat začal v polovině devadesátých let dvacátého století, a to z přibližně patnácti kilometrů za rok na pětapadesát kilometrů ročně.

Roku 2001 se už dostal z kontinentu na oceán, kde o šest let později ho tam při přistání na vodě zaměřoval tým vědců právě pod vedením profesora Chulliata. Loni pak magnetický pól překročil Mezinárodní časovou linii na východní a momentálně se pohybuje směrem na Sibiř.

Nový model vychází z nejnovějších dat, takže by měl vydržet platný a funkční až do roku 2020, kdy ho nahradí nový standardní model.

Přesun magnetického pólu
Zdroj: Cavit/Wikimedia Commons

Mezitím se vědci snaží přijít na to, proč se mění magnetické pole tak rychle. Popsat „meteorologické jevy“, které se odehrávají pod povrchem Země, je nesmírně složité.

Za změny nejspíš mohou geomagnetické pulzy, jako byl ten z roku 2016. Jejich původem jsou zřejmě hydromagnetické vlny, které vznikají hluboko v zemském jádře, v tomto případě pod Kanadou. Vypadá to, že magnetické pole pod Kanadou kvůli těmto procesům slábne, takže v pomyslné přetahované se Sibiří prohrává. A Sibiř si tak přitahuje magnetický pól stále silněji a rychleji.

„Místo severního magnetického pólu zřejmě ovlivňují dvě velké části magnetického pole, jedno je pod Kanadou, druhé pod Sibiří,“ uvedl na výše uvedené konferenci ve Washingtonu expert na magnetické pole Phil Livermore. „A Sibiř teď vyhrává.“

Měnící se póly

Severní magnetický pól je ve skutečnosti jižním magnetickým pólem a jižní magnetický je pólem severním.

Magnetický pól na severní polokouli je fyzikálně jižní pól. Magnetický sever a jih byly totiž definovány podle orientace střelky kompasu. Severní pól střelky je tedy přitahován jižním pólem zemského magnetického pólu. Severní magnetický pól není přesně protilehlý vůči jižnímu magnetickému pólu, jejich spojnice neprochází středem Země, oba se nacházejí na západní polokouli.

Vědci už dlouho ví, že magnetické pole se v průběhu dějin Země několikrát úplně „překlopilo“. Stává se to poměrně pravidelně, v posledních dvaceti milionech let se tato změna odehrála průměrně každých 200 tisíc až 300 tisíc let.

Věda ji svede prokázat v sedimentech na mořském dně a tyto geologické důkazy současně ukazují, že během těchto období nedošlo k žádným zásadním změnám v životních formách. To znamená, že tato událost zřejmě není nebezpečná, jak naznačují některé konspirační teorie, uvádí NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 9 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
včera v 22:37

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...