Magnetický pól Země se pohybuje stále rychleji a míří na Sibiř. Nebezpečí ale nehrozí, říká NASA

Severní magnetický pól Země se pohybuje a nepředvídatelně se přesouvá z oblasti kanadské Arktidy směrem na Sibiř. Cestuje dokonce tak rychle, že nejnovější současný model zemského magnetického pole z roku 2015 už neplatí.

Původní model z roku 2015 měl vydržet až do roku 2020, ale změny jsou tak rychlé, že už není možné ho používat. „Ta chyba se stále zvětšuje,“ uvedl pro odborný časopis Nature expert na geomagnetismus Arnault Chulliat.

Kvůli nebývale rychlému pohybu pólu chtějí vědci urychleně přijít s novým modelem; původně měl vyjít v polovině ledna, ale nakonec se objeví nejdříve na konci ledna – příčinou zdržení je právě probíhající americký shutdown.

Na očekávané datum 30. ledna přitom čeká řada vědců, ale i komerčních společností. Nový model zdánlivě nesrozumitelných fyzikálních údajů totiž bude podávat informace širokému spektru navigačních přístrojů, například ty, díky nimž funguje orientace letadel a lodí. 

Pohyby pod povrchem

Pro pochopení současných nejasností je třeba vysvětlit, co to magnetický pól vlastně je. Magnetické pole modré planety se vytváří elektrickým proudem vznikajícím třením při rotaci vnějšího polotekutého zemského jádra nacházejícího se mezi pevným vnitřním jádrem planety a zemským pláštěm. Toto pole se neustále mění – právě proto, že se pohybují tekutiny v něm.

Například roku 2016 se část magnetického pole urychlila hluboko pod Jižní Amerikou a východní částí Tichého oceánu. Tuto změnu velmi precizně zaznamenaly družice (mimo jiné mise Evropské kosmické agentury Swarm).

Změna rychlosti pohybu magnetického pólu
Zdroj: Wikimedia Commmons/Cavit

Od začátku roku 2018 se ocitl Světový magnetický model v problémech. Když vědci z americké vědecké agentury NOAA a z brtiských vědeckých institucí prověřovali, jak funkční model je, vyšlo jim, že je tak nepřesný, že už to přesahuje přijatelnou hranici pro navigační chyby.

„To pro nás byla velmi zajímavá situace,“ popsal Chulliat. „Co se to vlastně děje, ptali jsme se.“ Odpovědi jsou vlastně dvě a vědci je oznámili před měsícem na zasedání Americké geofyzikální společnosti ve Washingtonu.

Podle nich došlo ke geomagnetickému pulzu pod Jižní Amerikou roku 2016 v tu nejhorší možnou dobu, čili těsně poté, co došlo o rok dřív k aktualizaci modelu. Změny navíc probíhaly způsobem, který nemohl nikdo předpokládat.

Pól na úprku

Druhým problémem je, že pohyb severního magnetického pólu se zrychluje. Byl objevený a změřený poprvé Jamesem Clarkem Rossem roku 1931. Ležel v kanadské části Arktidy a již tehdy se pohyboval. Zrychlovat začal v polovině devadesátých let dvacátého století, a to z přibližně patnácti kilometrů za rok na pětapadesát kilometrů ročně.

Roku 2001 se už dostal z kontinentu na oceán, kde o šest let později ho tam při přistání na vodě zaměřoval tým vědců právě pod vedením profesora Chulliata. Loni pak magnetický pól překročil Mezinárodní časovou linii na východní a momentálně se pohybuje směrem na Sibiř.

Nový model vychází z nejnovějších dat, takže by měl vydržet platný a funkční až do roku 2020, kdy ho nahradí nový standardní model.

Přesun magnetického pólu
Zdroj: Cavit/Wikimedia Commons

Mezitím se vědci snaží přijít na to, proč se mění magnetické pole tak rychle. Popsat „meteorologické jevy“, které se odehrávají pod povrchem Země, je nesmírně složité.

Za změny nejspíš mohou geomagnetické pulzy, jako byl ten z roku 2016. Jejich původem jsou zřejmě hydromagnetické vlny, které vznikají hluboko v zemském jádře, v tomto případě pod Kanadou. Vypadá to, že magnetické pole pod Kanadou kvůli těmto procesům slábne, takže v pomyslné přetahované se Sibiří prohrává. A Sibiř si tak přitahuje magnetický pól stále silněji a rychleji.

„Místo severního magnetického pólu zřejmě ovlivňují dvě velké části magnetického pole, jedno je pod Kanadou, druhé pod Sibiří,“ uvedl na výše uvedené konferenci ve Washingtonu expert na magnetické pole Phil Livermore. „A Sibiř teď vyhrává.“

Měnící se póly

Severní magnetický pól je ve skutečnosti jižním magnetickým pólem a jižní magnetický je pólem severním.

Magnetický pól na severní polokouli je fyzikálně jižní pól. Magnetický sever a jih byly totiž definovány podle orientace střelky kompasu. Severní pól střelky je tedy přitahován jižním pólem zemského magnetického pólu. Severní magnetický pól není přesně protilehlý vůči jižnímu magnetickému pólu, jejich spojnice neprochází středem Země, oba se nacházejí na západní polokouli.

Vědci už dlouho ví, že magnetické pole se v průběhu dějin Země několikrát úplně „překlopilo“. Stává se to poměrně pravidelně, v posledních dvaceti milionech let se tato změna odehrála průměrně každých 200 tisíc až 300 tisíc let.

Věda ji svede prokázat v sedimentech na mořském dně a tyto geologické důkazy současně ukazují, že během těchto období nedošlo k žádným zásadním změnám v životních formách. To znamená, že tato událost zřejmě není nebezpečná, jak naznačují některé konspirační teorie, uvádí NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 18 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...