Magnetický pól Země se pohybuje stále rychleji a míří na Sibiř. Nebezpečí ale nehrozí, říká NASA

Severní magnetický pól Země se pohybuje a nepředvídatelně se přesouvá z oblasti kanadské Arktidy směrem na Sibiř. Cestuje dokonce tak rychle, že nejnovější současný model zemského magnetického pole z roku 2015 už neplatí.

Původní model z roku 2015 měl vydržet až do roku 2020, ale změny jsou tak rychlé, že už není možné ho používat. „Ta chyba se stále zvětšuje,“ uvedl pro odborný časopis Nature expert na geomagnetismus Arnault Chulliat.

Kvůli nebývale rychlému pohybu pólu chtějí vědci urychleně přijít s novým modelem; původně měl vyjít v polovině ledna, ale nakonec se objeví nejdříve na konci ledna – příčinou zdržení je právě probíhající americký shutdown.

Na očekávané datum 30. ledna přitom čeká řada vědců, ale i komerčních společností. Nový model zdánlivě nesrozumitelných fyzikálních údajů totiž bude podávat informace širokému spektru navigačních přístrojů, například ty, díky nimž funguje orientace letadel a lodí. 

Pohyby pod povrchem

Pro pochopení současných nejasností je třeba vysvětlit, co to magnetický pól vlastně je. Magnetické pole modré planety se vytváří elektrickým proudem vznikajícím třením při rotaci vnějšího polotekutého zemského jádra nacházejícího se mezi pevným vnitřním jádrem planety a zemským pláštěm. Toto pole se neustále mění – právě proto, že se pohybují tekutiny v něm.

Například roku 2016 se část magnetického pole urychlila hluboko pod Jižní Amerikou a východní částí Tichého oceánu. Tuto změnu velmi precizně zaznamenaly družice (mimo jiné mise Evropské kosmické agentury Swarm).

Změna rychlosti pohybu magnetického pólu
Zdroj: Wikimedia Commmons/Cavit

Od začátku roku 2018 se ocitl Světový magnetický model v problémech. Když vědci z americké vědecké agentury NOAA a z brtiských vědeckých institucí prověřovali, jak funkční model je, vyšlo jim, že je tak nepřesný, že už to přesahuje přijatelnou hranici pro navigační chyby.

„To pro nás byla velmi zajímavá situace,“ popsal Chulliat. „Co se to vlastně děje, ptali jsme se.“ Odpovědi jsou vlastně dvě a vědci je oznámili před měsícem na zasedání Americké geofyzikální společnosti ve Washingtonu.

Podle nich došlo ke geomagnetickému pulzu pod Jižní Amerikou roku 2016 v tu nejhorší možnou dobu, čili těsně poté, co došlo o rok dřív k aktualizaci modelu. Změny navíc probíhaly způsobem, který nemohl nikdo předpokládat.

Pól na úprku

Druhým problémem je, že pohyb severního magnetického pólu se zrychluje. Byl objevený a změřený poprvé Jamesem Clarkem Rossem roku 1931. Ležel v kanadské části Arktidy a již tehdy se pohyboval. Zrychlovat začal v polovině devadesátých let dvacátého století, a to z přibližně patnácti kilometrů za rok na pětapadesát kilometrů ročně.

Roku 2001 se už dostal z kontinentu na oceán, kde o šest let později ho tam při přistání na vodě zaměřoval tým vědců právě pod vedením profesora Chulliata. Loni pak magnetický pól překročil Mezinárodní časovou linii na východní a momentálně se pohybuje směrem na Sibiř.

Nový model vychází z nejnovějších dat, takže by měl vydržet platný a funkční až do roku 2020, kdy ho nahradí nový standardní model.

Přesun magnetického pólu
Zdroj: Cavit/Wikimedia Commons

Mezitím se vědci snaží přijít na to, proč se mění magnetické pole tak rychle. Popsat „meteorologické jevy“, které se odehrávají pod povrchem Země, je nesmírně složité.

Za změny nejspíš mohou geomagnetické pulzy, jako byl ten z roku 2016. Jejich původem jsou zřejmě hydromagnetické vlny, které vznikají hluboko v zemském jádře, v tomto případě pod Kanadou. Vypadá to, že magnetické pole pod Kanadou kvůli těmto procesům slábne, takže v pomyslné přetahované se Sibiří prohrává. A Sibiř si tak přitahuje magnetický pól stále silněji a rychleji.

„Místo severního magnetického pólu zřejmě ovlivňují dvě velké části magnetického pole, jedno je pod Kanadou, druhé pod Sibiří,“ uvedl na výše uvedené konferenci ve Washingtonu expert na magnetické pole Phil Livermore. „A Sibiř teď vyhrává.“

Měnící se póly

Severní magnetický pól je ve skutečnosti jižním magnetickým pólem a jižní magnetický je pólem severním.

Magnetický pól na severní polokouli je fyzikálně jižní pól. Magnetický sever a jih byly totiž definovány podle orientace střelky kompasu. Severní pól střelky je tedy přitahován jižním pólem zemského magnetického pólu. Severní magnetický pól není přesně protilehlý vůči jižnímu magnetickému pólu, jejich spojnice neprochází středem Země, oba se nacházejí na západní polokouli.

Vědci už dlouho ví, že magnetické pole se v průběhu dějin Země několikrát úplně „překlopilo“. Stává se to poměrně pravidelně, v posledních dvaceti milionech let se tato změna odehrála průměrně každých 200 tisíc až 300 tisíc let.

Věda ji svede prokázat v sedimentech na mořském dně a tyto geologické důkazy současně ukazují, že během těchto období nedošlo k žádným zásadním změnám v životních formách. To znamená, že tato událost zřejmě není nebezpečná, jak naznačují některé konspirační teorie, uvádí NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 16 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 18 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 20 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...