Astrofyzici vytvořili nejpřesnější mapu temné hmoty ve vesmíru. Realita neodpovídá teorii

Nikdo ji neviděl, ale fyzici věří, že ji vesmír má. Temná hmota tvoří podle fyziků asi čtvrtinu kosmu, ale přímo se pozorovat nedá. Vědci ji mohou pozorovat pouze prostřednictvím jejího působení na prostor. Právě tak vytvořili zatím nejpřesnější mapu toho, kde se temná hmota vyskytuje.

Temná hmota tvoří asi 27 procent vesmíru a její gravitační síla stačí k tomu, aby spojovala celé galaxie dohromady do struktury, která připomíná jakousi obří kosmickou síť. Vědci teď vytvořili dosud nejrozsáhlejší mapu této záhadné hmoty. Výsledky jsou velmi zajímavé v tom, že naznačují, že v kosmu mohou existovat rozsáhlé oblasti, kde neplatí nám známé fyzikální zákony.

Temný vesmír

Astronomové umí zmapovat existenci temné hmoty tím, že sledují světlo putující na Zemi ze vzdálených galaxií. Když je nějakým nevysvětlitelným způsobem zkreslené, znamená to, že mezi jeho původem a Zemí je nějaká hmota, která světlo ohýbá.

  • Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
  • O povaze chybějící hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že ji lze ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou, ale neemituje elektromagnetické záření. Odtud její označení temná hmota.

A právě to dělá mezinárodní vědecký tým Dark Energy Survey (DES), který chce odhalit podstatu jak temné hmoty, tak i temné energie, která by měla pohánět rozpínání našeho vesmíru. S pomocí umělých inteligencí tito vědci vytvořili mapu 100 milionů galaxií – ukazuje celou čtvrtinu oblohy na jižní polokouli, tedy osminu noční oblohy viditelné ze Země.

Co ukazuje mapa

Nejhustější oblasti temné hmoty jsou zobrazené nejjasnějšími barvami – odpovídají přitom skupinám galaxií. Černá místa na mapě představují kosmickou prázdnotu, tedy prostor bez hmoty i bez energie.

Niall Jeffrey z University College London, který projekt vedl, vysvětluje: „Ukazuje nám nové části vesmíru, které jsme nikdy předtím neviděli. Můžeme vidět tuto kosmickou pavučinovou strukturu, včetně těch obrovských struktur kosmické prázdnoty, což jsou oblasti s velmi nízkou hustotou vesmíru, kde je velmi málo galaxií a ještě méně hmoty.“

Vědci se o tyto struktury zajímají, protože mají podezření, že gravitace se v nich může chovat velmi odlišně od toho, co známe z běžných částí kosmu. Tím, že mapa určí jejich tvary a umístění, může být výchozím bodem pro další studium.

Mýlil se Einstein?

Mapa také přibližuje, jak se vlastně vesmír po Velkém třesku vyvíjel. Podle standardního modelu kosmologie začal vesmír Velkým třeskem, pak se rozšířil a hmota se vyvinula podle Einsteinovy teorie obecné relativity, která popisuje gravitaci. Tyto gravitační síly jsou tím, co vytvořilo shluky a prázdná místa hmoty, které tvoří kosmickou síť.

Výpočty naznačují, že rozložení této temné hmoty na nové mapě je v podstatě v souladu s předpovědí, jakou nabízí standardní model, ale není to úplně přesné. „Model předpokládá, že temná hmota bude víc v chuchvalcích – jenže to vypadá, že je rozmístěna rovnoměrněji,“ popsal Jeffrey.

„Může to vypadat jako drobnost, ale pokud se ukáže, že tyto náznaky jsou pravdivé, pak to může znamenat, že s Einsteinovou teorií obecné relativity, jedním z velkých pilířů fyziky, není něco v pořádku,“ říká fyzik.

Jak je to možné?

Jedním z možných vysvětlení by mohlo být, že některá měření nejsou zcela správná, uvedl spoluautor studie Ofer Lahav. Anebo, a to je pro fyziky mnohem více znepokojivé – může být problém se základním modelem. „Někteří lidé by dokonce mohli tvrdit, že se Einstein možná mýlil,“ uvedl Lahav.

Lahav sám to zatím netvrdí, ale protože je vědec, je otevřený všem možnostem: „Je tam něco, co by mohlo naznačovat nepoměr. Tvrdě pracujme, snažme se to pochopit konvenčními prostředky, ale mějme oči otevřené, že by to mohlo vést k revoluci ve fyzice.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
před 21 hhodinami

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025

Napadené servery vyhoďte, Čína se dostane kamkoliv, říká „bílý hacker“

Útok čínských hackerů na české severy je podle amerického experta Williama Hagestada signálem, že by se česká vláda měla zbavit pro důležitou komunikaci svých serverů a vše důležité odříznout od internetu. Bývalý příslušník amerického námořnictva to řekl v rozhovoru pro ČT s Danielem Stachem.
6. 6. 2025

Japonský pokus o přistání na Měsíci opět selhal

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.
6. 6. 2025

Začíná sezona oblačných pavučinek

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.
6. 6. 2025

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
6. 6. 2025
Načítání...