NASA představila nový skafandr. Za dva roky má posloužit na Měsíci

Americká NASA představila prototyp obleku, ve kterém budou astronauti chodit po Měsíci. Původně ho vyvíjela sama, ale po řadě průtahů celý projekt předala soukromé firmě Axiom Space. Podle aktuálního plánu mají Američané na Měsíci přistát v rámci mise Artemis 3 v prosinci 2025.

Chytřejší, bezpečnější nebo ohebnější slibuje být nový skafandr pro výstupy na povrch Měsíce. Bude také mnohem lépe izolovaný, protože v rámci programu Artemis v něm astronauti vystoupí na povrch u jižního pólu Měsíce.

„Zamíříme do oblastí, které se nazývají oblasti věčné tmy. To jsou místa, kde slunce nikdy nesvítí, a jsou velmi, velmi chladná,“ uvedl zástupce vedoucího programu Extravehicular Activity Russell Ralston.

Nahrávám video

NASA, která na vývoj skafandrů zatím dala v přepočtu pět miliard korun, si je bude od firmy Axiom Space pronajímat. „Berte to, jako bychom si půjčili auto,“ popsala manažerka programu Extravehicular Activity and Human Surface Mobility Lara Kearneyová.

Klíčová je flexibilita a velká odolnost skafandru, kterou NASA požadovala po zkušenostech z programu Apollo. Nejdéle chodili po Měsíci astronauti z Apolla 17, a to 22 hodin. Nový skafandr přitom musí vydržet nejméně 800 hodin.

Nové stopy na Měsíci

Oblek musí lépe chránit třeba před měsíčním prachem. Ten astronautům z Apolla špinil skafandr, poškozoval displeje a přehříval elektroniku. Na skafandrech se dostal i do měsíčního modulu, kde pak působil zdravotní potíže. „Když jsem si po prvním výstupu sundal helmu, měl jsem silnou reakci na prach. Začalo mi téct z nosu,“ popsal astronaut Apolla 17 Harrison Schmitt.

Nový oblek má i jiné podrážky. Stopy, které astronauti na Měsíci zanechají, tak budou mít novou podobu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.