Program Apollo strana 2 z 3

Americká agentura NASA představila v Johnsonově kosmickém středisku novou generaci skafandrů. Oba typy jsou určené pro misi Artemis, která by měla znovu dostat člověka na Měsíc. V jejím rámci by se také měla na povrch Měsíce poprvé vypravit žena.

Astronauti mise Apollo 11 měli dva základní úkoly: dostat se na Měsíc a přivézt z něj na Zemi vzorky. Aby na ně měli v návratovém modulu dost místa, museli po sobě zanechat spoustu odpadu. Další mise v tom pokračovaly – v nezmenšené míře.

Osidlování vesmíru je sice teoreticky možné, ale z finančních důvodů celkem nepravděpodobné, k masivnímu osidlování Marsu tedy v blízké době nedojde, domnívá se český astronom Luboš Perek. Vědá má ale podle něj před sebou dlouhodobý úkol v podobě pozorování vesmírných těles podobných Zemi, které může přispět k poznání naší minulosti. Perek se v životě zabýval zejména vesmírnými mlhovinami a kosmickým odpadem. V pátek 26. července slaví 100. narozeniny.

Když lidé před 50 lety poprvé přistáli na Měsíci, byla to pro mnohé Američany jedna z nejdůležitějších událostí v dějinách – ve velkém výzkumu Pew Research Center se přistání umístilo jako sedmá největší věc v dějinách. Není divu, že se tolikrát objevuje v kulturních i popkulturních odkazech.

Naposledy člověk chodil po Měsíci koncem roku 1972 v rámci mise Apollo17. Nyní americká vesmírná agentura NASA chystá návrat na Lunu a v budoucnu možná i setrvání lidí na ní. V rámci programu Artemis, nazvaného podle řecké bohyně, jež byla dvojčetem boha Apollona, by mohla do roku 2024 další posádka přistát na jižním pólu přirozeného souputníka Země.

Konspirační teorie existovaly vždy, opravdový boom těchto spikleneckých historek však začal až od letu Apolla 11 na Měsíc. Právě tehdy se ukázalo, že lidé jsou ochotní uvěřit i zcela neprokazatelnému tvrzení šířenému lidmi, kteří danému tématu vůbec nerozumí – stačí, když ho rozšiřují dostatečně hlasitě.

Před padesáti lety se američtí astronauti mise Apolla 11 dostali na oběžnou dráhu Měsíce. Neil Armstrong a Buzz Aldrin pak v modulu Eagle doletěli na povrch. Jejich prvním krokům ale předcházela spousta práce.

Když před padesáti lety přistávalo Apollo 11 na Měsíci, událost přenášela i Československá televize. Svými odbornými poznatky, načerpanými výhradně díky celoživotnímu zaujetí a vášni pro kosmonautiku, jej provázel Jan Kolář. Záznam přenosu se v archivu Československé televize nedochoval, historickou událost Jan Kolář popisuje v následujícím příspěvku.

V dobývání vesmíru, v němž před více než půlstoletím soupeřily Spojené státy se Sovětským svazem, měla zprvu navrch Moskva. V říjnu 1957 dostala do kosmu první družici a o čtyři roky později i prvního člověka. USA zabodovaly koncem šesté dekády minulého století, kdy „malým krokem“ udělal „velký skok pro lidstvo“ Neil Armstrong, jehož Apollo 11 přistálo na Měsíci 20. července 1969. Americký program skončil o tři a půl roku později misí Apollo 17.

Skafandry, které měli na sobě američtí astronauti při misi Apollo 11, vznikly díky společnosti vyrábějící podprsenky, opasky a jiné dámské spodní prádlo.

Jednou z hlavních osob amerického projektu Apollo byl Wernher von Braun, německý konstruktér, který byl za války členem SS a NSDAP. Později se tento architekt střel V-2, které pustošily Londýn, stal jedním z otců amerického programu cesty lidské posádky na Měsíc.

Zatímco pro běžného uživatele je pád operačního systému nepříjemností, která se dá snadno napravit, pro misi Apollo 11 by případná porucha počítače nebo programu znamenala katastrofu a zřejmě i smrt posádky. Proto museli počítačoví inženýři pro tento vesmírný let vymyslet něco úplně nového a superspolehlivého. Z pohledu současníka přitom tehdejší zázemí astronautů jistil systém velice triviální.

Jak to vypadá na Měsíci? Otázka, která se z našeho současného pohledu zdá hodně jednoduchá. Před 60 lety na ni ale nikdo neuměl s určitostí odpovědět. Nutnost vědět, co lidi na Měsíci čeká, přitom vyplynula v okamžiku, kdy prezident Kennedy v roce 1961 vyhlásil, že se Američané dostanou na přirozenou družici Země ještě před koncem desetiletí.

Šlo o největší mírový projekt, se kterým se do té doby člověk potýkal. Bylo to jako vytvořit deset Panamských kanálů nebo tři Projekty Manhattan: Přistání člověka na Měsíci je příběh mnoha. Je to příběh nejen Neila Armstronga, Buzze Aldrina a Michaela Collinse, ale i statisíců dalších lidí.

První výstup člověka na Měsíc byl do té doby nejsledovanějším televizním přenosem. Klíčové vysílání v noci z 20. na 21. července 1969 ve 21.56 hodin centrálního amerického letního času (tedy 3.56 hodin ráno středoevropského), kdy Neil Armstrong sestoupil na Měsíční povrch, sledovalo podle odhadů 650 milionů lidí na celém světě.

O Měsíci dnes lidstvo uvažuje jako o cíli svých vesmírných letů, ale toto těleso se stává také archeologickým nalezištěm. Jedním z mála expertů na obor kosmické archeologie je Alice Gormanová, podle které zdejší působení člověka již nyní nabývá na rozmanitosti – a je třeba se ptát, jak s jeho otisky naložit.

Před půl stoletím se poprvé člověk vydal na Měsíc a také tam přistál. Šlo o jeden z nejdůležitějších symbolických kroků, které se lidstvu podařily. Co všechno o výjimečné misi Apolla 11 víte a nevíte? Otestujte se:

Před půlstoletím se vydala na cestu první lidská expedice s cílem vykročit na Měsíc. Musela se přitom vyrovnat s řadou specifik. Toto těleso je totiž z mnoha důvodů pozoruhodné, jak po stránce geologické, tak i fyzikální a chemické. Ale vůbec není vhodné pro existenci člověka.

„Generace snily o tom, že se člověk vydá na procházku neznámým Měsícem. Byl jsem u toho, když se tento sen začal naplňovat,“ vzpomíná publicista Karel Pacner.

Byla sobota 20. července 1969, 21 hodin, 17 minut a 39 sekund středoevropského času a v houstonském letovém středisku zavládlo nadšení. Američtí astronauti Neil Armstrong a Edwin Aldrin právě přistáli na Měsíci a za pár hodin je čekala první měsíční procházka. Na oběžné dráze zatím v Apollu 11 kroužil poslední z trojice kosmonautů Mike Collins. Výprava Apolla 11 se stala triumfem, cesta k němu však nebyla lehká. V příštích dnech uplyne od tohoto výjimečného okamžiku rovných 50 let.

K padesátému výročí přistání člověka na Měsíci vznikl dokumentární snímek prostě pojmenovaný Apollo 11 podle první společné mise astronautů Neila Armstronga, Edwina „Buzze“ Aldrina a Michaela Collinse. Nesměle by mohl tvořit tandem s rok starým Prvním člověkem, jenž vypráví o stejných událostech. Sdílí s ním rovněž snahu vše postihnout z bezprostřední blízkosti a smysl pro úchvatné, až nadpozemské vyznění scén.

Tři soukromé kosmické společnosti postaví pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) bezposádkové přistávací moduly. Už příští rok by mohly na lunární povrch dopravit techniku a provádět zde vědecké pokusy. Podle NASA mají moduly připravit terén pro přistání člověka na Měsíci do roku 2024.

Soukromá americká kosmická společnost Blue Origin se chystá na Měsíc, vyvíjí kvůli tomu přistávací modul, který bude schopen dopravovat na lunární povrch až 6,5 tuny nákladu. Ve čtvrtek v noci to ve Washingtonu oznámil zakladatel Blue Origin a nejbohatší člověk světa Jeff Bezos.

Řada světových velmocí v posledních letech oznámila, že se hodlají vrátit zpět na Měsíc – a v ideálním případě už tam zůstat. Jedním z hlavních lákadel, která se tam dají najít, je látka jménem helium-3. Její potenciál změnit svět je výjimečný, dala by se totiž využít pro jadernou fúzi.