Na Měsíc zamíří tři moduly. Pro NASA je postaví soukromé společnosti

Tři soukromé kosmické společnosti postaví pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) bezposádkové přistávací moduly. Už příští rok by mohly na lunární povrch dopravit techniku a provádět zde vědecké pokusy. Podle NASA mají moduly připravit terén pro přistání člověka na Měsíci do roku 2024.

„Příští rok bude na povrchu Měsíce probíhat vědecký a technologický výzkum, který pomůže do pěti let vyslat první ženu a dalšího muže na Měsíc,“ uvedl šéf NASA Jim Bridenstine.

Firma Astrobotic z Pittsburghu získá zakázku téměř za 80 milionů dolarů (1,85 miliardy korun) a do července 2021 dopraví do lunárního kráteru na přivrácené straně Měsíce čtrnáct nákladů.

Modul od Astrobotic
Zdroj: strobotic

Společnost Intuitive Machines z Houstonu obdrží 77 milionů dolarů (1,78 miliardy korun), aby do stejného data provedla pět přistání v Oceánu bouří, nejrozsáhlejší ploše na přivrácené straně Měsíce.

Modul od Intuitive Machines
Zdroj: Intuitive Machines

Firma OrbitBeyond pak získá z rozpočtu agentury NASA 97 milionů dolarů (2,25 miliardy korun) s cílem uskutečnit čtyři výsadky v největší měsíční kotlině zvané Moře dešťů.

Modul od Orbit Beyond
Zdroj: Orbit Beyond

„Poletíme na Měsíc a už tam zůstaneme“

Pokud se plány podaří zrealizovat, půjde o první přistání americké vesmírné lodi na Měsíci od chvíle, kdy tuto přirozenou družici Země opustila Apollo 17. Tehdy NASA ještě vyvíjela a stavěla své vlastní lodi, nyní se však úřad rozhodl pro finančně úspornější cestu s využitím vnějších zdrojů.

Soukromé sondy by mohly mimo jiné nalézt vhodné místo pro přistání lidské posádky. „Tyto přistávací moduly jsou jen začátkem vzrušující komerční spolupráce, která nás přiblíží k vyřešení mnoha vědeckých záhad na našem Měsíci, ve sluneční soustavě a dále,“ věří pracovník NASA Thomas Zurbuchen. „Co se dozvíme, změní nejen náš pohled na vesmír, ale připraví také naše mise s lidskou posádkou na Měsíc a následně na Mars,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 20 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...