Na Měsíc zamíří tři moduly. Pro NASA je postaví soukromé společnosti

Tři soukromé kosmické společnosti postaví pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) bezposádkové přistávací moduly. Už příští rok by mohly na lunární povrch dopravit techniku a provádět zde vědecké pokusy. Podle NASA mají moduly připravit terén pro přistání člověka na Měsíci do roku 2024.

„Příští rok bude na povrchu Měsíce probíhat vědecký a technologický výzkum, který pomůže do pěti let vyslat první ženu a dalšího muže na Měsíc,“ uvedl šéf NASA Jim Bridenstine.

Firma Astrobotic z Pittsburghu získá zakázku téměř za 80 milionů dolarů (1,85 miliardy korun) a do července 2021 dopraví do lunárního kráteru na přivrácené straně Měsíce čtrnáct nákladů.

Modul od Astrobotic
Zdroj: strobotic

Společnost Intuitive Machines z Houstonu obdrží 77 milionů dolarů (1,78 miliardy korun), aby do stejného data provedla pět přistání v Oceánu bouří, nejrozsáhlejší ploše na přivrácené straně Měsíce.

Modul od Intuitive Machines
Zdroj: Intuitive Machines

Firma OrbitBeyond pak získá z rozpočtu agentury NASA 97 milionů dolarů (2,25 miliardy korun) s cílem uskutečnit čtyři výsadky v největší měsíční kotlině zvané Moře dešťů.

Modul od Orbit Beyond
Zdroj: Orbit Beyond

„Poletíme na Měsíc a už tam zůstaneme“

Pokud se plány podaří zrealizovat, půjde o první přistání americké vesmírné lodi na Měsíci od chvíle, kdy tuto přirozenou družici Země opustila Apollo 17. Tehdy NASA ještě vyvíjela a stavěla své vlastní lodi, nyní se však úřad rozhodl pro finančně úspornější cestu s využitím vnějších zdrojů.

Soukromé sondy by mohly mimo jiné nalézt vhodné místo pro přistání lidské posádky. „Tyto přistávací moduly jsou jen začátkem vzrušující komerční spolupráce, která nás přiblíží k vyřešení mnoha vědeckých záhad na našem Měsíci, ve sluneční soustavě a dále,“ věří pracovník NASA Thomas Zurbuchen. „Co se dozvíme, změní nejen náš pohled na vesmír, ale připraví také naše mise s lidskou posádkou na Měsíc a následně na Mars,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled