Na Měsíc zamíří tři moduly. Pro NASA je postaví soukromé společnosti

Tři soukromé kosmické společnosti postaví pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) bezposádkové přistávací moduly. Už příští rok by mohly na lunární povrch dopravit techniku a provádět zde vědecké pokusy. Podle NASA mají moduly připravit terén pro přistání člověka na Měsíci do roku 2024.

„Příští rok bude na povrchu Měsíce probíhat vědecký a technologický výzkum, který pomůže do pěti let vyslat první ženu a dalšího muže na Měsíc,“ uvedl šéf NASA Jim Bridenstine.

Firma Astrobotic z Pittsburghu získá zakázku téměř za 80 milionů dolarů (1,85 miliardy korun) a do července 2021 dopraví do lunárního kráteru na přivrácené straně Měsíce čtrnáct nákladů.

Modul od Astrobotic
Zdroj: strobotic

Společnost Intuitive Machines z Houstonu obdrží 77 milionů dolarů (1,78 miliardy korun), aby do stejného data provedla pět přistání v Oceánu bouří, nejrozsáhlejší ploše na přivrácené straně Měsíce.

Modul od Intuitive Machines
Zdroj: Intuitive Machines

Firma OrbitBeyond pak získá z rozpočtu agentury NASA 97 milionů dolarů (2,25 miliardy korun) s cílem uskutečnit čtyři výsadky v největší měsíční kotlině zvané Moře dešťů.

Modul od Orbit Beyond
Zdroj: Orbit Beyond

„Poletíme na Měsíc a už tam zůstaneme“

Pokud se plány podaří zrealizovat, půjde o první přistání americké vesmírné lodi na Měsíci od chvíle, kdy tuto přirozenou družici Země opustila Apollo 17. Tehdy NASA ještě vyvíjela a stavěla své vlastní lodi, nyní se však úřad rozhodl pro finančně úspornější cestu s využitím vnějších zdrojů.

Soukromé sondy by mohly mimo jiné nalézt vhodné místo pro přistání lidské posádky. „Tyto přistávací moduly jsou jen začátkem vzrušující komerční spolupráce, která nás přiblíží k vyřešení mnoha vědeckých záhad na našem Měsíci, ve sluneční soustavě a dále,“ věří pracovník NASA Thomas Zurbuchen. „Co se dozvíme, změní nejen náš pohled na vesmír, ale připraví také naše mise s lidskou posádkou na Měsíc a následně na Mars,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 13 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 15 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 16 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 17 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 19 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 19 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...