Nové skafandry pro procházku na Měsíci padnou muži i ženě

Americká agentura NASA představila v Johnsonově kosmickém středisku novou generaci skafandrů. Oba typy jsou určené pro misi Artemis, která by měla znovu dostat člověka na Měsíc. V jejím rámci by se také měla na povrch Měsíce poprvé vypravit žena.

„Poletíme na Měsíc už roku 2024 a chceme, aby to bylo udržitelné,“ uvedl při představování skafandrů ředitel NASA Jim Bridenstine. Měsíc by měl podle něj být testovacím prostředím, kde by si astronauti měli testovat své schopnosti i technologie pro další výpravy – „konečným cílem je dostat se na Mars,“ potvrdil Bridenstine.

Každý ze skafandrů má jiný účel, byť oba mají být použity během měsíční mise. Červenomodrobílý skafandr se jmenuje Exploration Extravehicular Mobility Unit (neboli xEMU) a astronauti ho budou nosit během průzkumu Měsíce, zejména jeho jižního pólu.

Druhý skafandr, výrazně oranžový, se jmenuje Orion Crew Survival System – a astronauti ho budou nosit při startu modulu Orion a během návratu na Zemi.

Oba skafandry spojuje to, že budou vhodné pro muže i ženy a budou velmi variabilní a modulární.

Půl století měsíčních skafandrů

Skafandr xEMU bude prvním skafandrem, který se na Měsíc dostane od roku 1972. Oproti těm z doby misí Apollo obsahuje spoustu vylepšení – například bude vyhovovat mnohem více typům postav a velikostí.

Podle astronautky Kate Rubinsové, která si ho vyzkoušela, je také velmi mobilní, zejména v horní části. To by mělo umožnit, aby se daly lépe ovládat nejrůznější nástroje a přístroje. Přesto je práce v něm stále náročná – Rubinsová ji přirovnala k uběhnutí maratonu.

Skafandry jsou také vybavené vylepšeným zařízením pro odbourávání oxidu uhličitého, takže astronautům nyní vzduch vydrží na osm hodin s hodinovou rezervou. Bude také lépe chráněn proti měsíčnímu prachu, který tolik trápil účastníky misí Apollo.

Výraznými vylepšeními prošel také skafandr pro let modulu Orion. Například se dá bleskurychle natlakovat, což může astronautům zachránit v případě nehody životy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 20 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 21 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 23 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...