Nové skafandry pro procházku na Měsíci padnou muži i ženě

Americká agentura NASA představila v Johnsonově kosmickém středisku novou generaci skafandrů. Oba typy jsou určené pro misi Artemis, která by měla znovu dostat člověka na Měsíc. V jejím rámci by se také měla na povrch Měsíce poprvé vypravit žena.

„Poletíme na Měsíc už roku 2024 a chceme, aby to bylo udržitelné,“ uvedl při představování skafandrů ředitel NASA Jim Bridenstine. Měsíc by měl podle něj být testovacím prostředím, kde by si astronauti měli testovat své schopnosti i technologie pro další výpravy – „konečným cílem je dostat se na Mars,“ potvrdil Bridenstine.

Každý ze skafandrů má jiný účel, byť oba mají být použity během měsíční mise. Červenomodrobílý skafandr se jmenuje Exploration Extravehicular Mobility Unit (neboli xEMU) a astronauti ho budou nosit během průzkumu Měsíce, zejména jeho jižního pólu.

Druhý skafandr, výrazně oranžový, se jmenuje Orion Crew Survival System – a astronauti ho budou nosit při startu modulu Orion a během návratu na Zemi.

Oba skafandry spojuje to, že budou vhodné pro muže i ženy a budou velmi variabilní a modulární.

Půl století měsíčních skafandrů

Skafandr xEMU bude prvním skafandrem, který se na Měsíc dostane od roku 1972. Oproti těm z doby misí Apollo obsahuje spoustu vylepšení – například bude vyhovovat mnohem více typům postav a velikostí.

Podle astronautky Kate Rubinsové, která si ho vyzkoušela, je také velmi mobilní, zejména v horní části. To by mělo umožnit, aby se daly lépe ovládat nejrůznější nástroje a přístroje. Přesto je práce v něm stále náročná – Rubinsová ji přirovnala k uběhnutí maratonu.

Skafandry jsou také vybavené vylepšeným zařízením pro odbourávání oxidu uhličitého, takže astronautům nyní vzduch vydrží na osm hodin s hodinovou rezervou. Bude také lépe chráněn proti měsíčnímu prachu, který tolik trápil účastníky misí Apollo.

Výraznými vylepšeními prošel také skafandr pro let modulu Orion. Například se dá bleskurychle natlakovat, což může astronautům zachránit v případě nehody životy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 27 mminutami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 2 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 3 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 5 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 23 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled