Naposledy člověk chodil po Měsíci koncem roku 1972 v rámci mise Apollo17. Nyní americká vesmírná agentura NASA chystá návrat na Lunu a v budoucnu možná i setrvání lidí na ní. V rámci programu Artemis, nazvaného podle řecké bohyně, jež byla dvojčetem boha Apollona, by mohla do roku 2024 další posádka přistát na jižním pólu přirozeného souputníka Země.
Na Měsíc poprvé letělo Apollo, vrátit se tam má Artemis. S pomocí byznysmenů
55 minut
Návrat člověka na Měsíc
Název i detaily této mise oznámila agentura NASA v polovině dubna letošního roku. Původně byla plánovaná na rok 2028, ale v březnu americký prezident Donald Trump rozhodl, že se termín přesune o čtyři roky dopředu, tedy ještě na případné druhé období jeho vlády. Součástí této mise by mělo být dostat poprvé na Měsíc astronautku.
Agentura ale na tento velký návrat na Měsíc zatím nemá dostatek financí; bude potřebovat nejméně dalších 1,6 miliardy dolarů, aby se včas dokončila technická zařízení, bez nichž start nebude možný. „Tato dodatečná investice je zálohou pro snahu NASA dostat člověka do roku 2024 znovu na Měsíc,“ uvedl ředitel NASA Jim Bridenstine.
Podle Dušana Majera ze serveru Kosmonatix.cz se ale celkové náklady na takovou misi odhadují velice špatně: „Záleží, co všechno do toho budeme chtít započítat, jak rozsáhlý ten program bude a na kolik letů se bude počítat,“ uvedl ve vysílání ČT24. „Určitě to ale budou miliardy dolarů,“ dodal.
Nebeská dvojčata
Nová mise se bude jmenovat Artemis podle antické bohyně lovu a Měsíce. Název je symbolický tím, že šlo o dvojče boha lukostřelce Apollóna, podle něhož se jmenoval kosmický program z let 1969 až 1972 – a ten dokázal na Měsíc dostat dvanáct amerických astronautů.
Podle agentury AFP se ale řada expertů obává, že NASA nebude moci splnit nový termín 2024. Jako největší problém se jeví zpožděný vývoj raketového nosiče SLS, na kterém pracuje společnost Boeing. Na otázku, jaké budou celkové náklady měsíční mise, šéf agentury Bridenstine odpověděl: „Moc rád bych vám to řekl.“
„Teď ty finance opravdu tečou,“ potvrzuje Michal Václavík z České kosmické kanceláře. „Vypadá to, že se na Měsíc vrátíme dřív, než se čekalo ještě před několika lety.“
Nové závody o vesmír?
„Účastníme se vesmírných závodů stejně jako v 60. letech,“ vysvětlil americký viceprezident Mike Pence a dodal, že v případě potřeby budou rakety a přistávací moduly NASA nahrazeny soukromými.
Právě vstupem soukromých podnikatelů se dnešní soupeření o Měsíc liší od toho před padesáti lety. Jedním z podnikatelů, kteří mají už reálné plány, jak Měsíce dosáhnout, je zakladatel společnosti Blue Origin a nejbohatší člověk světa Jeff Bezos.
„Je to úžasný stroj a poletí na Měsíc,“ říká Bezos o modulu s názvem Blue Moon, který by se měl vydat k Měsíci. Robotický aparát bude schopen na měsíční povrch dopravit v nákladním prostoru až čtyři vozítka najednou, nebo vzletový stupeň, s jehož pomocí budou moci z Měsíce odlétat lidé. „Můžeme pomoci s dodržením časového harmonogramu, ale jen díky tomu, že jsme se začali připravovat před třemi lety,“ popsal Bezos, jak by se chtěl zapojit do plánu americké vlády na velký měsíční návrat.
„U projektu Blue Moon mě zaujala jeho schopnost dotankovat se,“ komentuje projekt Dušan Majer. „To znamená, že pokud přistane někde u jižního pólu Měsíce, tak se tam získá voda, o které víme, že tam je. A voda se dá rozložit na vodík a kyslík – a právě tohle by měla být palivová směs, kterou má tento lander spalovat,“ vysvětluje Majer.
Právě využívání měsíčních zdrojů je podle něj tím revolučním, co má americký návrat na Měsíc přinést. Ne už jen krátká návštěva, ale dlouhodobý pobyt, který dokáže využít bohatství Luny.
Bezos ale není jediný podnikatel, který by rád na Měsíc. „Podobný modul má také firma Lockheed,“ připomíná Michal Václavík. „Další misí je Heracles, kterou připravuje Evropa, Japonsko a Kanada; ten hodně připomíná Bezosův plán. A může vzniknout do pěti let.“ Zdůrazňuje ale ještě důležitý fakt: „Americká mise na Měsíc bude rozhodně mezinárodní.“
Američané nejsou ve hře sami
Americké administrativy v posledních desetiletích váhaly mezi programem mise lidské posádky na Mars a návratem na Měsíc. Exprezident Barack Obama upřednostňoval první variantu, zatímco Trump se kloní spíše k té druhé.
Začátkem ledna přistála poprvé na odvrácené straně Měsíce čínská sonda Čchang-e 4. Peking se netají svými ambiciózními plány, které zahrnují například vybudování vlastní vesmírné stanice a pokračování ve výzkumu Měsíce. Podle těchto plánů by v roce 2030 měl na jeho povrchu stanout první Číňan.
