NASA chystá program Artemis, který vrátí po půlstoletí člověka na Měsíc. Start přesunuli na pátek

Nahrávám video
Horizont ČT24: Odložený start mise k Měsíci
Zdroj: ČT24

Půl století po konci éry programu Apollo zahájí americká vesmírná agentura NASA dlouho očekávaný program Artemis, který má vrátit člověka na Měsíc. V pondělí ve 14:33 SELČ se mělo otevřít okno příležitosti pro start rakety Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který bez posádky obletí Měsíc a v případě úspěchu se po dvaačtyřiceti dnech vrátí zpět na Zemi. NASA však nakonec pondělní start zrušila. Důvodem byl problém s jedním z motorů. Další možný termín je v pátek.

SLS a Orion už na vzlet čekaly v pondělí na startovací rampě 39B v Kennedyho vesmírném středisku na floridském mysu Canaveral. Raketové motory se podle původního plánu měly zažehnout přesně ve 14:33 SELČ. Nakonec však byl start zrušen a přesunut na pátek 2. září. 

Ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář není stoprocentně přesvědčen ani o pátečním termínu. „Jednak proto, že stále není jasná odpověď na to, co bylo příčinou dnešního odkladu. A za druhé proto, že se zhoršuje počasí,“ řekl pro pořad Horizont ČT24 s odkazem na blížící se tropické bouře. „Dával bych tomu takových sedmdesát osmdesát procent.“

Zdůraznil také, že je to první pokus nové rakety, čili kusu, který ještě nikdy neletěl. Je to tedy testovací zkouška a u těchto případů se musí počítat s tím, že se všechno nevydaří. V minulosti tedy bylo poměrně běžné, že se něco takového stalo. „ I když ikonický Saturn 5, který je nyní často zmiňován, měl stoprocentní úspěšnost hned od prvního startu.“ 

Z technického hlediska však současný odklad startu považuje za naprosto akceptovatelnou záležitost.

Co je cílem programu

Cílem testovací mise Artemis I je plně otestovat vše od rakety a modulu přes fungování řídicího střediska na Zemi po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkouší si také vylovení modulu po dopadu do oceánu. Celý program Artemis pak kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Šestitýdenní testovací let je riskantní a v případě dílčího selhání může být zkrácen, upozornila NASA. „(Raketu a modul) zatížíme a otestujeme. Donutíme je dělat věci, které bychom s posádkou nikdy nedělali, abychom se pokusili zajistit co největší bezpečnost,“ řekl agentuře AP šéf NASA Bill Nelson. 

Další malý krok pro člověka

Pokud vše půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis II obletět Měsíc v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis III do konce roku 2025 na povrchu Měsíce přistanou dva lidé. Dalších misí by se podle dohody mezi Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a NASA měli zúčastnit i evropští astronauti. ESA plánuje jejich přistání na Měsíci do konce desetiletí. Čeká se ale ještě na oficiální rozhodnutí americké agentury i na výsledek předchozích misí.

Cena mise Artemis I přesahuje čtyři miliardy dolarů (98,6 miliard korun). Celkové náklady na lunární program, který se prodražil o miliardy dolarů a je o několik let opožděn, se i s vývojem technologií a dlouhým testováním zatím vyšplhaly na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).

Pozornost se při startu upře zejména na novou raketu SLS, pro kterou NASA do budoucna zvažuje méně technické a zajímavější jméno. SLS, která je vysoká 98 metrů, je útlejší a kratší než rakety Saturn V, které před padesáti lety vynesly do vesmíru 24 astronautů v rámci programu Apollo. Přídavné raketové motory se od rakety odpojí po dvou minutách. Dvě hodiny po vzletu se odpojí modul Orion, který bude na cestě k Měsíci a zpátky pohánět Evropský servisní modul (ESM).

Modul Orion je vysoký tři metry a vejdou se do něj čtyři astronauti. Při misi Artemis I ho budou obývat tři figuríny. Jedna, ve veřejné soutěži pojmenovaná velitel Moonikin Campos, představuje úplné lidské tělo a oblečená do oranžového overalu se usadí v kapitánském křesle. Další dvě místa obsadí torza vyrobená z materiálů, které napodobují lidské kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Neúplné figuríny pojmenované Zohar a Helga budou vybaveny tisíci senzory a detektory, které budou mimo jiné sledovat úroveň radiace. Zohar také otestuje ochrannou vestu z Izraele. Na palubě poletí i ovečka Shaun, postavička z animovaného seriálu pro děti.

Jan Spratek z Planetária Praha ve vysílání ČT24 uvedl, že za první den urazí raketa asi třetinu cesty, tedy zhruba sto tisíc kilometrů, a že během své cesty bude pouhých sto kilometrů od povrchu Měsíce.

Mezi lety 1969 až 1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci šesti misí Apollo 12 astronautů. Při těchto misích lidstvo prozkoumalo pouze oblasti okolo lunárního rovníku. Pro budoucí mise Artemis NASA oznámila 13 možných míst přistání okolo jižního pólu Měsíce, kam plánuje v nové generaci vesmírných průzkumníků vyslat i první ženu a prvního člověka jiné než bílé pleti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán v odvetě za čtvrteční údery bombardoval Kábul a Kandahár

Pákistán v pátek ráno v odvetě za čtvrteční přeshraniční údery bombardoval pozice Talibanu v afghánských městech včetně Kábulu a Kandaháru. Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif na síti X napsal, že jeho zemi došla trpělivost a nachází se už v otevřené válce s afghánským Talibanem. Obě strany hlásí vysoké ztráty, údaje o obětech se ovšem výrazně rozcházejí a není je možné ověřit, píše agentura Reuters. Výbuchy jsou podle agentury AFP hlášeny i z provincií Kandahár a Paktía.
00:21Aktualizovánopřed 25 mminutami

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
před 51 mminutami

„Nepláču. Prostě nemám slzy.“ Propuštěné Ukrajinky popsaly ruské zajetí

Zatímco tento týden uplynuly čtyři roky od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, je to také dvanáct let od úplného začátku války. Moskva koncem února 2014 vpadla na Krym a na jaře téhož roku její agenti rozpoutali válku na Donbasu. Už od té doby unášeli a mučili Ruskem koordinovaní aktéři místní obyvatele. Výpovědi tří vězněných žen přinesl nedávno ruský exilový web The Insider.
před 1 hhodinou

Britští Zelení v doplňovacích volbách zvítězili v „baště labouristů“

V doplňovacích volbách v oblasti Velkého Manchesteru zvítězila kandidátka Zelených Hannah Spencerová. Hlasování naopak přineslo porážku Labouristické straně premiéra Keira Starmera, v regionu strana dominovala téměř jedno století. Agentura Reuters hodnotí výsledek jako „rozpad desetiletí trvající britské politiky dvou stran“.
před 2 hhodinami

Neflix ustoupil v bitvě o Warner Bros. Studia může převzít Paramount

Netflix odmítl zvýšit svou nabídku na koupi filmových studií a streamovací divize mediálního konglomerátu Warner Bros. Discovery (WBD). V noci na pátek to uvedly agentury Reuters a AP. Označily to za překvapivý krok, který po několikaměsíční bitvě o převzetí otevírá dveře k akvizici slavného hollywoodského rivala společnosti Paramount Skydance.
03:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 7 hhodinami

Jednání USA a Íránu přinesla podle Ománu pokrok a budou brzy pokračovat

Čtvrteční nepřímá jednání Íránu a Spojených států o jaderném programu Teheránu v Ženevě přinesla pokrok. Budou po domácích konzultacích brzy pokračovat, oznámilo podle agentury Reuters ománské ministerstvo zahraničí, které schůzku zprostředkovalo. To rovněž podle agentury AFP sdělilo, že se v příštím týdnu uskuteční ve Vídni technické diskuze mezi USA a Íránem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kubánská pobřežní stráž zastřelila čtyři lidi na člunu. Prý plánovali teror

Kubánská pobřežní stráž zabila ve středu večer čtyři lidi, kteří z Floridy vpluli do kubánských vod na motorovém člunu. Šest dalších zranila. Později je ministerstvo vnitra v Havaně označilo za „protivládně smýšlející Kubánce“ dříve hledané za plánování útoků v zemi. Na člunu prý měli několik zbraní a výbušnin a chtěli na ostrově rozpoutat teror. Ministr zahraničí USA Marco Rubio uvedl, že se nejednalo o operaci Spojených států. Rusko tvrdí, že incident je provokací USA s cílem vyvolat konflikt.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...