NASA chystá program Artemis, který vrátí po půlstoletí člověka na Měsíc. Start přesunuli na pátek

9 minut
Horizont ČT24: Odložený start mise k Měsíci
Zdroj: ČT24

Půl století po konci éry programu Apollo zahájí americká vesmírná agentura NASA dlouho očekávaný program Artemis, který má vrátit člověka na Měsíc. V pondělí ve 14:33 SELČ se mělo otevřít okno příležitosti pro start rakety Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který bez posádky obletí Měsíc a v případě úspěchu se po dvaačtyřiceti dnech vrátí zpět na Zemi. NASA však nakonec pondělní start zrušila. Důvodem byl problém s jedním z motorů. Další možný termín je v pátek.

SLS a Orion už na vzlet čekaly v pondělí na startovací rampě 39B v Kennedyho vesmírném středisku na floridském mysu Canaveral. Raketové motory se podle původního plánu měly zažehnout přesně ve 14:33 SELČ. Nakonec však byl start zrušen a přesunut na pátek 2. září. 

Ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář není stoprocentně přesvědčen ani o pátečním termínu. „Jednak proto, že stále není jasná odpověď na to, co bylo příčinou dnešního odkladu. A za druhé proto, že se zhoršuje počasí,“ řekl pro pořad Horizont ČT24 s odkazem na blížící se tropické bouře. „Dával bych tomu takových sedmdesát osmdesát procent.“

Zdůraznil také, že je to první pokus nové rakety, čili kusu, který ještě nikdy neletěl. Je to tedy testovací zkouška a u těchto případů se musí počítat s tím, že se všechno nevydaří. V minulosti tedy bylo poměrně běžné, že se něco takového stalo. „ I když ikonický Saturn 5, který je nyní často zmiňován, měl stoprocentní úspěšnost hned od prvního startu.“ 

Z technického hlediska však současný odklad startu považuje za naprosto akceptovatelnou záležitost.

Co je cílem programu

Cílem testovací mise Artemis I je plně otestovat vše od rakety a modulu přes fungování řídicího střediska na Zemi po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkouší si také vylovení modulu po dopadu do oceánu. Celý program Artemis pak kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Šestitýdenní testovací let je riskantní a v případě dílčího selhání může být zkrácen, upozornila NASA. „(Raketu a modul) zatížíme a otestujeme. Donutíme je dělat věci, které bychom s posádkou nikdy nedělali, abychom se pokusili zajistit co největší bezpečnost,“ řekl agentuře AP šéf NASA Bill Nelson. 

Další malý krok pro člověka

Pokud vše půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis II obletět Měsíc v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis III do konce roku 2025 na povrchu Měsíce přistanou dva lidé. Dalších misí by se podle dohody mezi Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a NASA měli zúčastnit i evropští astronauti. ESA plánuje jejich přistání na Měsíci do konce desetiletí. Čeká se ale ještě na oficiální rozhodnutí americké agentury i na výsledek předchozích misí.

Cena mise Artemis I přesahuje čtyři miliardy dolarů (98,6 miliard korun). Celkové náklady na lunární program, který se prodražil o miliardy dolarů a je o několik let opožděn, se i s vývojem technologií a dlouhým testováním zatím vyšplhaly na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).

Pozornost se při startu upře zejména na novou raketu SLS, pro kterou NASA do budoucna zvažuje méně technické a zajímavější jméno. SLS, která je vysoká 98 metrů, je útlejší a kratší než rakety Saturn V, které před padesáti lety vynesly do vesmíru 24 astronautů v rámci programu Apollo. Přídavné raketové motory se od rakety odpojí po dvou minutách. Dvě hodiny po vzletu se odpojí modul Orion, který bude na cestě k Měsíci a zpátky pohánět Evropský servisní modul (ESM).

Modul Orion je vysoký tři metry a vejdou se do něj čtyři astronauti. Při misi Artemis I ho budou obývat tři figuríny. Jedna, ve veřejné soutěži pojmenovaná velitel Moonikin Campos, představuje úplné lidské tělo a oblečená do oranžového overalu se usadí v kapitánském křesle. Další dvě místa obsadí torza vyrobená z materiálů, které napodobují lidské kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Neúplné figuríny pojmenované Zohar a Helga budou vybaveny tisíci senzory a detektory, které budou mimo jiné sledovat úroveň radiace. Zohar také otestuje ochrannou vestu z Izraele. Na palubě poletí i ovečka Shaun, postavička z animovaného seriálu pro děti.

Jan Spratek z Planetária Praha ve vysílání ČT24 uvedl, že za první den urazí raketa asi třetinu cesty, tedy zhruba sto tisíc kilometrů, a že během své cesty bude pouhých sto kilometrů od povrchu Měsíce.

Mezi lety 1969 až 1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci šesti misí Apollo 12 astronautů. Při těchto misích lidstvo prozkoumalo pouze oblasti okolo lunárního rovníku. Pro budoucí mise Artemis NASA oznámila 13 možných míst přistání okolo jižního pólu Měsíce, kam plánuje v nové generaci vesmírných průzkumníků vyslat i první ženu a prvního člověka jiné než bílé pleti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael a Írán pokračují ve vzájemných útocích

Írán a Izrael v noci na sobotu pokračovaly ve vzájemných útocích. Podle íránské agentury Fars izraelské údery cílily také na jaderné zařízení v Isfahánu, žádný nebezpečný materiál ale neunikl. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel tento úder bezprostředně nekomentovala. Terčem izraelských úderů byla podle íránských médií také budova ve městě Kom, na místě zřejmě zemřela šestnáctiletá osoba a další dva lidé utrpěli zranění.
06:39Aktualizovánopřed 54 mminutami

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 11 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 12 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 13 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 16 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...