NASA chystá program Artemis, který vrátí po půlstoletí člověka na Měsíc. Start přesunuli na pátek

Nahrávám video

Půl století po konci éry programu Apollo zahájí americká vesmírná agentura NASA dlouho očekávaný program Artemis, který má vrátit člověka na Měsíc. V pondělí ve 14:33 SELČ se mělo otevřít okno příležitosti pro start rakety Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který bez posádky obletí Měsíc a v případě úspěchu se po dvaačtyřiceti dnech vrátí zpět na Zemi. NASA však nakonec pondělní start zrušila. Důvodem byl problém s jedním z motorů. Další možný termín je v pátek.

SLS a Orion už na vzlet čekaly v pondělí na startovací rampě 39B v Kennedyho vesmírném středisku na floridském mysu Canaveral. Raketové motory se podle původního plánu měly zažehnout přesně ve 14:33 SELČ. Nakonec však byl start zrušen a přesunut na pátek 2. září. 

Ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář není stoprocentně přesvědčen ani o pátečním termínu. „Jednak proto, že stále není jasná odpověď na to, co bylo příčinou dnešního odkladu. A za druhé proto, že se zhoršuje počasí,“ řekl pro pořad Horizont ČT24 s odkazem na blížící se tropické bouře. „Dával bych tomu takových sedmdesát osmdesát procent.“

Zdůraznil také, že je to první pokus nové rakety, čili kusu, který ještě nikdy neletěl. Je to tedy testovací zkouška a u těchto případů se musí počítat s tím, že se všechno nevydaří. V minulosti tedy bylo poměrně běžné, že se něco takového stalo. „ I když ikonický Saturn 5, který je nyní často zmiňován, měl stoprocentní úspěšnost hned od prvního startu.“ 

Z technického hlediska však současný odklad startu považuje za naprosto akceptovatelnou záležitost.

Co je cílem programu

Cílem testovací mise Artemis I je plně otestovat vše od rakety a modulu přes fungování řídicího střediska na Zemi po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkouší si také vylovení modulu po dopadu do oceánu. Celý program Artemis pak kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Šestitýdenní testovací let je riskantní a v případě dílčího selhání může být zkrácen, upozornila NASA. „(Raketu a modul) zatížíme a otestujeme. Donutíme je dělat věci, které bychom s posádkou nikdy nedělali, abychom se pokusili zajistit co největší bezpečnost,“ řekl agentuře AP šéf NASA Bill Nelson. 

Další malý krok pro člověka

Pokud vše půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis II obletět Měsíc v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis III do konce roku 2025 na povrchu Měsíce přistanou dva lidé. Dalších misí by se podle dohody mezi Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a NASA měli zúčastnit i evropští astronauti. ESA plánuje jejich přistání na Měsíci do konce desetiletí. Čeká se ale ještě na oficiální rozhodnutí americké agentury i na výsledek předchozích misí.

Cena mise Artemis I přesahuje čtyři miliardy dolarů (98,6 miliard korun). Celkové náklady na lunární program, který se prodražil o miliardy dolarů a je o několik let opožděn, se i s vývojem technologií a dlouhým testováním zatím vyšplhaly na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).

Pozornost se při startu upře zejména na novou raketu SLS, pro kterou NASA do budoucna zvažuje méně technické a zajímavější jméno. SLS, která je vysoká 98 metrů, je útlejší a kratší než rakety Saturn V, které před padesáti lety vynesly do vesmíru 24 astronautů v rámci programu Apollo. Přídavné raketové motory se od rakety odpojí po dvou minutách. Dvě hodiny po vzletu se odpojí modul Orion, který bude na cestě k Měsíci a zpátky pohánět Evropský servisní modul (ESM).

Modul Orion je vysoký tři metry a vejdou se do něj čtyři astronauti. Při misi Artemis I ho budou obývat tři figuríny. Jedna, ve veřejné soutěži pojmenovaná velitel Moonikin Campos, představuje úplné lidské tělo a oblečená do oranžového overalu se usadí v kapitánském křesle. Další dvě místa obsadí torza vyrobená z materiálů, které napodobují lidské kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Neúplné figuríny pojmenované Zohar a Helga budou vybaveny tisíci senzory a detektory, které budou mimo jiné sledovat úroveň radiace. Zohar také otestuje ochrannou vestu z Izraele. Na palubě poletí i ovečka Shaun, postavička z animovaného seriálu pro děti.

Jan Spratek z Planetária Praha ve vysílání ČT24 uvedl, že za první den urazí raketa asi třetinu cesty, tedy zhruba sto tisíc kilometrů, a že během své cesty bude pouhých sto kilometrů od povrchu Měsíce.

Mezi lety 1969 až 1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci šesti misí Apollo 12 astronautů. Při těchto misích lidstvo prozkoumalo pouze oblasti okolo lunárního rovníku. Pro budoucí mise Artemis NASA oznámila 13 možných míst přistání okolo jižního pólu Měsíce, kam plánuje v nové generaci vesmírných průzkumníků vyslat i první ženu a prvního člověka jiné než bílé pleti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 3 hhodinami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 5 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 6 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 6 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 10 hhodinami
Načítání...