NASA chystá program Artemis, který vrátí po půlstoletí člověka na Měsíc. Start přesunuli na pátek

9 minut
Horizont ČT24: Odložený start mise k Měsíci
Zdroj: ČT24

Půl století po konci éry programu Apollo zahájí americká vesmírná agentura NASA dlouho očekávaný program Artemis, který má vrátit člověka na Měsíc. V pondělí ve 14:33 SELČ se mělo otevřít okno příležitosti pro start rakety Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který bez posádky obletí Měsíc a v případě úspěchu se po dvaačtyřiceti dnech vrátí zpět na Zemi. NASA však nakonec pondělní start zrušila. Důvodem byl problém s jedním z motorů. Další možný termín je v pátek.

SLS a Orion už na vzlet čekaly v pondělí na startovací rampě 39B v Kennedyho vesmírném středisku na floridském mysu Canaveral. Raketové motory se podle původního plánu měly zažehnout přesně ve 14:33 SELČ. Nakonec však byl start zrušen a přesunut na pátek 2. září. 

Ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář není stoprocentně přesvědčen ani o pátečním termínu. „Jednak proto, že stále není jasná odpověď na to, co bylo příčinou dnešního odkladu. A za druhé proto, že se zhoršuje počasí,“ řekl pro pořad Horizont ČT24 s odkazem na blížící se tropické bouře. „Dával bych tomu takových sedmdesát osmdesát procent.“

Zdůraznil také, že je to první pokus nové rakety, čili kusu, který ještě nikdy neletěl. Je to tedy testovací zkouška a u těchto případů se musí počítat s tím, že se všechno nevydaří. V minulosti tedy bylo poměrně běžné, že se něco takového stalo. „ I když ikonický Saturn 5, který je nyní často zmiňován, měl stoprocentní úspěšnost hned od prvního startu.“ 

Z technického hlediska však současný odklad startu považuje za naprosto akceptovatelnou záležitost.

Co je cílem programu

Cílem testovací mise Artemis I je plně otestovat vše od rakety a modulu přes fungování řídicího střediska na Zemi po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkouší si také vylovení modulu po dopadu do oceánu. Celý program Artemis pak kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Šestitýdenní testovací let je riskantní a v případě dílčího selhání může být zkrácen, upozornila NASA. „(Raketu a modul) zatížíme a otestujeme. Donutíme je dělat věci, které bychom s posádkou nikdy nedělali, abychom se pokusili zajistit co největší bezpečnost,“ řekl agentuře AP šéf NASA Bill Nelson. 

Další malý krok pro člověka

Pokud vše půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis II obletět Měsíc v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis III do konce roku 2025 na povrchu Měsíce přistanou dva lidé. Dalších misí by se podle dohody mezi Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a NASA měli zúčastnit i evropští astronauti. ESA plánuje jejich přistání na Měsíci do konce desetiletí. Čeká se ale ještě na oficiální rozhodnutí americké agentury i na výsledek předchozích misí.

Cena mise Artemis I přesahuje čtyři miliardy dolarů (98,6 miliard korun). Celkové náklady na lunární program, který se prodražil o miliardy dolarů a je o několik let opožděn, se i s vývojem technologií a dlouhým testováním zatím vyšplhaly na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).

Pozornost se při startu upře zejména na novou raketu SLS, pro kterou NASA do budoucna zvažuje méně technické a zajímavější jméno. SLS, která je vysoká 98 metrů, je útlejší a kratší než rakety Saturn V, které před padesáti lety vynesly do vesmíru 24 astronautů v rámci programu Apollo. Přídavné raketové motory se od rakety odpojí po dvou minutách. Dvě hodiny po vzletu se odpojí modul Orion, který bude na cestě k Měsíci a zpátky pohánět Evropský servisní modul (ESM).

Modul Orion je vysoký tři metry a vejdou se do něj čtyři astronauti. Při misi Artemis I ho budou obývat tři figuríny. Jedna, ve veřejné soutěži pojmenovaná velitel Moonikin Campos, představuje úplné lidské tělo a oblečená do oranžového overalu se usadí v kapitánském křesle. Další dvě místa obsadí torza vyrobená z materiálů, které napodobují lidské kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Neúplné figuríny pojmenované Zohar a Helga budou vybaveny tisíci senzory a detektory, které budou mimo jiné sledovat úroveň radiace. Zohar také otestuje ochrannou vestu z Izraele. Na palubě poletí i ovečka Shaun, postavička z animovaného seriálu pro děti.

Jan Spratek z Planetária Praha ve vysílání ČT24 uvedl, že za první den urazí raketa asi třetinu cesty, tedy zhruba sto tisíc kilometrů, a že během své cesty bude pouhých sto kilometrů od povrchu Měsíce.

Mezi lety 1969 až 1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci šesti misí Apollo 12 astronautů. Při těchto misích lidstvo prozkoumalo pouze oblasti okolo lunárního rovníku. Pro budoucí mise Artemis NASA oznámila 13 možných míst přistání okolo jižního pólu Měsíce, kam plánuje v nové generaci vesmírných průzkumníků vyslat i první ženu a prvního člověka jiné než bílé pleti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
17:20Aktualizovánopřed 48 mminutami

Muž, jenž najel v Liverpoolu do lidí, půjde do vězení na téměř 22 let

Britský soud poslal na 21 let a šest měsíců do vězení muže, který 26. května najel v Liverpoolu do davu slavících fotbalových fanoušků a zranil přes 130 lidí, píší agentury Reuters a AFP. Muž v listopadu přiznal vinu, čelil obžalobě z 31 trestných činů.
15:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko přiznalo, že Bajkonur bude opravovat nejméně čtvrt roku

Ruská kosmická agentura Roskosmos počítá s opravou klíčové startovací rampy na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu tak, aby byla připravena k prvnímu startu na konci zimy. Uvedla to ruská média s odvoláním na náměstka ředitele agentury Dmitrije Baranova.
před 3 hhodinami

Polský student katolické univerzity chystal útok na vánoční trh, uvedly úřady

Polské tajné služby zadržely devatenáctiletého studenta pro podezření, že chystal útok na vánočním trhu, oznámil mluvčí ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb Jacek Dobrzyński. Student katolické univerzity v Lublinu Mateusz W. hodlal použít výbušniny, aby zabil co nejvíce lidí, sdělil mluvčí, aniž by zmínil konkrétní město. Soud na podezřelého uvalil tříměsíční vazbu, napsala polská média.
před 3 hhodinami

Česko v Bruselu slovenský ministr nakonec nezastupoval

Za Česko v úterý na jednání ministrů životního prostředí v Bruselu vystupoval stálý zástupce ČR při EU Štěpán Černý, vyplývá ze záznamů jednání zveřejněných na stránkách Rady EU. Ministr Petr Macinka (Motoristé) původně oznámil, že Česko bude zastupovat slovenský ministr životního prostředí Tomáš Taraba (SNS), což kritizovala část opozice. Část jednání ministrů je vždy vysílána živě a na záznamu bylo vidět, že Taraba hovoří vždy za Slovensko a za Česko pak velvyslanec Černý.
před 3 hhodinami

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
před 3 hhodinami

Trump zažaloval BBC, žádá odškodné až deset miliard dolarů

Americký prezident Donald Trump zažaloval stanici BBC za údajnou pomluvu kvůli sestříhanému záznamu projevu ze 6. ledna 2021, který vyvolával dojem, že vyzýval své příznivce k útoku na Kapitol. Podle žaloby Trump po britské veřejnoprávní stanici žádá odškodné pět miliard dolarů za každý ze dvou bodů žaloby, tedy celkem až deset miliard dolarů (207 miliard korun). BBC se hodlá bránit.
02:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Manželé se pokusili zastavit střelce v Sydney. Stali se prvními oběťmi

Manželé Boris a Sofia Gurmanovi se pokusili zastavit jednoho ze střelců při nedělním teroristickém útoku na oslavě židovského svátku chanuka na oblíbené pláži Bondi Beach v australském Sydney. Incident zachytila autokamera, informuje BBC. Podle deníku The Sydney Morning Herald se židovští manželé stali prvními oběťmi útoku, při němž bylo zabito patnáct lidí.
před 5 hhodinami
Načítání...