Američané chtěli vrátit Sovětům vesmírnou potupu a Kennedy potřeboval úspěch po sérii přešlapů. Tak zamířili na Měsíc

Velkou roli v úspěšném dobytí Měsíce Američany sehrála politika. Nebýt závodu o vesmír mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, který v polovině šedesátých let vedla díky vesmírné misi Jurije Gagarina Moskva, člověk by se zřejmě na Měsíc podíval mnohem později – pokud vůbec.

Američané před misí Apollo boj o vesmír se Sověty prohrávali, a to zcela jednoznačně. Tou největší porážkou pro ně byl hned Sputnik, první člověkem vyrobený satelit, který se dostal na oběžnou dráhu Země. A dopravili ho tam Sověti 5. října 1957. Po tři týdny posílala tato koule o průměru 58 centimetrů signál na Zem, než jí došly baterie. O dva měsíce později sice shořela v atmosféře, ale to už bylo pro USA pozdě – největší západní velmoc okusila první velkou technologickou porážku.

Ale to byl pouze začátek. Ještě horší situace pro americkou kosmonautiku nastala 12. dubna 1961, když z kosmodromu Bajkonur odstartovala kosmická loď Vostok 1. Na ní se do vesmíru dostal první člověk v dějinách, sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Obletěl Zemi a po 108 minutách bezpečně přistál – a stal se hrdinou pro celý svět, nejen pro tehdejší východní komunistický blok.

Tento obrovský úspěch pro Sovětský svaz byl velkou ránou pro USA, kterou tamní politici vůbec nečekali. NASA totiž teoreticky měla mít náskok; už v dubnu 1959 představila první sedmičku kandidátů pro kosmické lety, zatímco Sovětský svaz v téže době žádný takový plán neměl.

Až později zadal první tajemník ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Chruščov konstruktérovi Sergeji Koroljovovi, který byl hlavním raketovým inženýrem SSSR, aby připravil let s člověkem – a aby k němu došlo dřív, než to stihnou ve Spojených státech.

On-line přenos

Apollo

  • 22:00

    Historická rekonstrukce letu Apollo 11 u příležitosti padesátého výročí tímto končí.

  • 21:55

    Velitelský modul se dostává na palubu Hornetu. Od 16. července má za sebou 1 765 000 kilometrů.

  • 21:00

    Prezident Nixon přes okno karantény na palubě Hornetu vítá astronauty. Hovoří spolu díky interkomu. Při té příležitosti Nixon pozve astronauty na večeři, která se má konat 13. srpna.

Poplach v Bílém domě

Hned den poté, co Gagarin odstartoval do vesmíru, byla do Oválné pracovny Bílého domu svolána schůzka s jasným tématem: Co udělat, abychom Sověty předstihli? A právě v prezidentově pokoji padlo, že jediným způsobem, jak úspěch SSSR překonat, by mohla být cesta na Měsíc – ačkoliv o ní Američané uvažovali už dřív.

Američtí politici i experti v NASA se navíc obávali, že Sověti se na povrch Měsíce zkusí dostat na podzim 1967, tedy přesně na padesáté výročí Velké říjnové revoluce. Později svůj odhad upravili na rok 1969, přesto bylo Američanům jasné, že musí spěchat.

obrázek
Zdroj: ČT24

První krůčky

V pátek 5. května 1961 odstartoval v rámci programu Mercury první americký astronaut Alan Shepard; ten se ale nedostal na orbitu Země a zažil jen 5 minut stavu beztíže. Byl to sice jen malý krůček, ale stačil k tomu, aby se Spojené státy odrazily k velkému skoku.

Díky němu mohl už 25. května 1961 při projevu v Kongresu John Fitzgerald Kennedy vyhlásit svůj cíl slovy: „Tento národ by se měl zavázat, že do konce desetiletí dostane člověka na Měsíc a zase bezpečně zpátky.“ Bylo to pouhých 43 dní poté, co odstartoval Gagarin.

Ještě slavnější je ale Kennedyho projev z texaského Houstunu z 12. září 1962. Řekl v něm: „Rozhodli jsme se dosáhnout Měsíce… V tomto desetiletí jsme se rozhodli dosáhnout Měsíce a uskutečnit i další věci – ne proto, že jsou snadné, ale proto, že jsou obtížné. Protože takový cíl poslouží k tomu, aby uspořádal a posoudil naše nejlepší schopnosti a dovednosti, protože takovou výzvu jsme ochotni přijmout, a nejsme ochotni ji odkládat, a hodláme ji zvládnout…“

Lídr nesmí být pozadu

Dodal, že žádný národ, který očekává, že bude leaderem pro ostatní, nemůže zůstat ve vesmírném závodě pozadu. Zároveň ale sliboval, že v tomto závodu půjde hlavně o vědu a posun lidstva vpřed. A k tomu dodal: „Dosáhnout toho můžeme, jen pokud budeme první, a proto budeme první!“

Kennedy hrál na pocit americké jedinečnosti, sliboval tak, že Američané celému světu ukážou svou výjimečnost. Věřil a slíbil, že americké mozky a americké ruce dokážou postavit raketu vysokou 100 metrů, a to i z materiálů, které ještě neexistují, že zvládnou výzvy, které nikdo před nimi.

A také slíbil, že vesmírný výzkum bude mít prospěch i pro obyčejné Američany, že bude znamenat nové firmy a nová pracovní místa. Přitom nezamlčoval, že tento cíl bude hodně stát. Každý muž, žena i dítě ve Spojených státech měli dávat NASA 50 centů týdně – dokud první Američan nevstoupí na povrch Měsíce.

Kennedymu se cesta na Měsíc hodila

Myšlenka cesty na Měsíc se Kennedymu líbila nejen z důvodů odvety Rusku, ale hodila se mu také politicky, jako jakési nouzové řešení celé řady vnějších i vnitřních problémů, s nimiž se musela jeho administrativa vypořádávat.

Kennedy tehdy nesl zodpovědnost za zahraničně politické fiasko v Zátoce sviní a především za nepříliš zvládnuté rozmístění strategických jaderných nosičů v Turecku, na které Rusko reagovalo pokusem o rozmístění podobných zbraní na Kubě. Napětí tehdy téměř vedlo ke vzniku třetí světové války. Prezident tedy potřeboval nějaký velký a dobře viditelný úspěch, kterým by ukázal, že je dobrým vládcem nejsilnější země světa. 

Úspěchu mise Apollo 11 se sice nedožil (zemřel po atentátu v Dallasu o šest let dříve), ale dodnes je s tímto mimořádným činem zaslouženě spojený.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Praze voperovali jako první na světě kardiostimulátor, který se sám nabíjí

První implantaci bezdrátového kardiostimulátoru na světě provedl v prosinci 2012 tým profesora Petra Neužila v pražské Nemocnici Na Homolce. Teď stejní lékaři poprvé na světě implantoval pacientovi bezdrátový kardiostimulátor, který nepotřebuje dobíjet a mohl by tak vydržet po celý život.
před 2 hhodinami

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 14 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.