Před půlstoletím vzlétla mise Apollo 15. Na Měsíci našla důkazy o tom, jak vznikl

Let americké kosmické lodi Apollo 15, který odstartoval před padesáti lety (26. července 1971), byl devátým pilotovaným letem v programu Apollo a současně čtvrtou návštěvou astronautů na Měsíci. Vylepšení rakety Saturn V a lunárního modulu umožnilo oproti předchozím expedicím zůstat na Měsíci déle a také s sebou vzít terénní vozidlo pro několikakilometrové přesuny.

Tříčlenné misi Apollo 15 velel David Scott, který už předtím v březnu 1969 pilotoval Apollo 9. Po třech dnech se loď dostala na oběžnou dráhu Měsíce a čtvrtý den přistál modul se dvěma kosmonauty na měsíčním povrchu v hornaté oblasti Moře dešťů, poblíž zlomu zvaného Hadleyova brázda.

Právě tady astronauti vůbec poprvé použili lehký elektromobil, který ujel asi deset kilometrů. Na měsíčním povrchu strávili celkem 67 hodin a podnikli tři průzkumné výpravy.

Posádka Apolla 15 zleva doprava: Scott, Worden, Irwin
Zdroj: NASA

Mise, která odhalila původ Měsíce

Kromě průzkumu široké oblasti kolem místa přistání a odběru hloubkových vzorků nalezli astronauti také vzácný úlomek původní měsíční kůry, následně pojmenovaný Genesis Rock.

Kámen přezdívaný Genesis Rock
Zdroj: NASA

Jeho expertiza na Zemi pak podpořila teorii, že Měsíc vznikl po srážce Země s velkým tělesem v rané fázi jejího vývoje. Poté astronauti odstartovali k mateřské lodi, kde strávili na oběžné dráze další dva dny. Také vypustili malou družici, která měřila magnetické a gravitační pole a radiaci.

Astronauti po sobě na Měsíci také zanechali umělecké dílo, které má připomínat lidské oběti vesmírného výzkumu. Jde o drobnou hliníkovou sošku, která dostala jméno Fallen Astronaut – neboli Padlý astronaut. Na destičce u figurky jsou napsaná jména čtrnácti sovětských a amerických kosmonautů a astronautů, kteří zahynuli při pokusech dostat se do kosmu.

Padlý astronaut
Zdroj: NASA

Návrat na Zemi zahájili 4. srpna a o tři dny později přistálo Apollo 15 v Tichém oceánu asi pět set kilometrů severně od Honolulu.

Schopnost lodi doletět k Měsíci úspěšně prověřilo už Apollo 8 koncem roku 1968. Podruhé k Měsíci zamířilo v květnu 1969 Apollo 10, jehož posádka včetně astronauta s československými kořeny Eugena Cernana se při zkouškách přistávacího modulu dostala až na patnáct kilometrů od povrchu Luny. A v červenci 1969 pak přišel slavný okamžik, kdy se Neil Armstrong jako první člověk prošel po měsíčním povrchu v rámci mise Apolla 11.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 1 hhodinou

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 8 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 21 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026
Načítání...