Před půlstoletím vzlétla mise Apollo 15. Na Měsíci našla důkazy o tom, jak vznikl

Let americké kosmické lodi Apollo 15, který odstartoval před padesáti lety (26. července 1971), byl devátým pilotovaným letem v programu Apollo a současně čtvrtou návštěvou astronautů na Měsíci. Vylepšení rakety Saturn V a lunárního modulu umožnilo oproti předchozím expedicím zůstat na Měsíci déle a také s sebou vzít terénní vozidlo pro několikakilometrové přesuny.

Tříčlenné misi Apollo 15 velel David Scott, který už předtím v březnu 1969 pilotoval Apollo 9. Po třech dnech se loď dostala na oběžnou dráhu Měsíce a čtvrtý den přistál modul se dvěma kosmonauty na měsíčním povrchu v hornaté oblasti Moře dešťů, poblíž zlomu zvaného Hadleyova brázda.

Právě tady astronauti vůbec poprvé použili lehký elektromobil, který ujel asi deset kilometrů. Na měsíčním povrchu strávili celkem 67 hodin a podnikli tři průzkumné výpravy.

Posádka Apolla 15 zleva doprava: Scott, Worden, Irwin
Zdroj: NASA

Mise, která odhalila původ Měsíce

Kromě průzkumu široké oblasti kolem místa přistání a odběru hloubkových vzorků nalezli astronauti také vzácný úlomek původní měsíční kůry, následně pojmenovaný Genesis Rock.

Kámen přezdívaný Genesis Rock
Zdroj: NASA

Jeho expertiza na Zemi pak podpořila teorii, že Měsíc vznikl po srážce Země s velkým tělesem v rané fázi jejího vývoje. Poté astronauti odstartovali k mateřské lodi, kde strávili na oběžné dráze další dva dny. Také vypustili malou družici, která měřila magnetické a gravitační pole a radiaci.

Astronauti po sobě na Měsíci také zanechali umělecké dílo, které má připomínat lidské oběti vesmírného výzkumu. Jde o drobnou hliníkovou sošku, která dostala jméno Fallen Astronaut – neboli Padlý astronaut. Na destičce u figurky jsou napsaná jména čtrnácti sovětských a amerických kosmonautů a astronautů, kteří zahynuli při pokusech dostat se do kosmu.

Padlý astronaut
Zdroj: NASA

Návrat na Zemi zahájili 4. srpna a o tři dny později přistálo Apollo 15 v Tichém oceánu asi pět set kilometrů severně od Honolulu.

Schopnost lodi doletět k Měsíci úspěšně prověřilo už Apollo 8 koncem roku 1968. Podruhé k Měsíci zamířilo v květnu 1969 Apollo 10, jehož posádka včetně astronauta s československými kořeny Eugena Cernana se při zkouškách přistávacího modulu dostala až na patnáct kilometrů od povrchu Luny. A v červenci 1969 pak přišel slavný okamžik, kdy se Neil Armstrong jako první člověk prošel po měsíčním povrchu v rámci mise Apolla 11.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 9 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...