Před půlstoletím vzlétla mise Apollo 15. Na Měsíci našla důkazy o tom, jak vznikl

Let americké kosmické lodi Apollo 15, který odstartoval před padesáti lety (26. července 1971), byl devátým pilotovaným letem v programu Apollo a současně čtvrtou návštěvou astronautů na Měsíci. Vylepšení rakety Saturn V a lunárního modulu umožnilo oproti předchozím expedicím zůstat na Měsíci déle a také s sebou vzít terénní vozidlo pro několikakilometrové přesuny.

Tříčlenné misi Apollo 15 velel David Scott, který už předtím v březnu 1969 pilotoval Apollo 9. Po třech dnech se loď dostala na oběžnou dráhu Měsíce a čtvrtý den přistál modul se dvěma kosmonauty na měsíčním povrchu v hornaté oblasti Moře dešťů, poblíž zlomu zvaného Hadleyova brázda.

Právě tady astronauti vůbec poprvé použili lehký elektromobil, který ujel asi deset kilometrů. Na měsíčním povrchu strávili celkem 67 hodin a podnikli tři průzkumné výpravy.

Posádka Apolla 15 zleva doprava: Scott, Worden, Irwin
Zdroj: NASA

Mise, která odhalila původ Měsíce

Kromě průzkumu široké oblasti kolem místa přistání a odběru hloubkových vzorků nalezli astronauti také vzácný úlomek původní měsíční kůry, následně pojmenovaný Genesis Rock.

Kámen přezdívaný Genesis Rock
Zdroj: NASA

Jeho expertiza na Zemi pak podpořila teorii, že Měsíc vznikl po srážce Země s velkým tělesem v rané fázi jejího vývoje. Poté astronauti odstartovali k mateřské lodi, kde strávili na oběžné dráze další dva dny. Také vypustili malou družici, která měřila magnetické a gravitační pole a radiaci.

Astronauti po sobě na Měsíci také zanechali umělecké dílo, které má připomínat lidské oběti vesmírného výzkumu. Jde o drobnou hliníkovou sošku, která dostala jméno Fallen Astronaut – neboli Padlý astronaut. Na destičce u figurky jsou napsaná jména čtrnácti sovětských a amerických kosmonautů a astronautů, kteří zahynuli při pokusech dostat se do kosmu.

Padlý astronaut
Zdroj: NASA

Návrat na Zemi zahájili 4. srpna a o tři dny později přistálo Apollo 15 v Tichém oceánu asi pět set kilometrů severně od Honolulu.

Schopnost lodi doletět k Měsíci úspěšně prověřilo už Apollo 8 koncem roku 1968. Podruhé k Měsíci zamířilo v květnu 1969 Apollo 10, jehož posádka včetně astronauta s československými kořeny Eugena Cernana se při zkouškách přistávacího modulu dostala až na patnáct kilometrů od povrchu Luny. A v červenci 1969 pak přišel slavný okamžik, kdy se Neil Armstrong jako první člověk prošel po měsíčním povrchu v rámci mise Apolla 11.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
15:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
před 2 hhodinami

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
před 4 hhodinami

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
před 5 hhodinami

Vzácné setkání. Žraloka bílého natočili pod hladinou Středozemního moře

Žraloci bílí ve Středozemním moři už téměř vyhynuli, primárně kvůli nadměrnému rybolovu. Skupině dobrovolníků, kteří čistili vraky lodí od rybářských sítí, se teď podařilo tohoto predátora nafilmovat u pobřeží Sicílie.
před 7 hhodinami

Nadšení i zděšení. Vědci poprvé upravili lidská embrya novou technologií

Nová genetická technika umožňuje mnohem přesnější úpravu lidských embryí než doposud používaný CRISPR. Tým newyorských biochemiků dokázal posunout úspěšnost postupu natolik, že řada expertů vyjadřuje znepokojení z možnosti vzniku „dětí na zakázku“.
před 9 hhodinami

Nebezpečné invazní druhy může mapovat i veřejnost

V pondělí začíná Týden invazních druhů, který veřejnosti přiblíží rostlinné i živočišné druhy zavlečené do Česka a ohrožující místní druhovou rozmanitost. O víkendu ho pak zakončí pátý ročník akce Biosmršť, při níž se zájemci mohou zapojit do mapování výskytu invazních druhů.
před 14 hhodinami

Archeologové našli na Bahamách vraky „pirátů z Karibiku“

Mezinárodní tým archeologů našel v přístavu u bahamského Nassau první lodní vraky spojené s obdobími, kdy se v oblasti plavili piráti Edward Teach zvaný Černovous a Calico Jack Rackham. Výzkumníci identifikovali šest vraků. Místo sloužilo v 17. a 18. století jako hlavní pirátská základna v Karibiku a tři vraky podle odborníků pocházejí ze zlatého věku pirátství. Informoval o tom britský list The Guardian.
včera v 15:26
Načítání...