Plzeňský vědec pomohl spočítat hustotu měsíční kůry

Vědec Michal Šprlák se dvěma australskými kolegy vyvinul metodu, pomocí níž lze určit hustotu uvnitř planetárních těles na základě údajů nasbíraných družicemi. Aplikovali ji na Měsíc a získali tak velmi přesnou představu o hustotě jeho kůry. O jejich úspěchu informoval vědecký časopis Planetary and Space Science.

„Hustota měsíční kůry se různí v horizontálním směru, tedy podél povrchu, i ve vertikálním směru do hloubky. Důvodů je více a souvisí se složitým geologickým vývojem Měsíce a s povrchovými procesy, jako například s dopady nespočtu meteoritů nebo asteroidů v dávné minulosti,“ uvedl Michal Šprlák z katedry geomatiky Západočeské univerzity v Plzni, který na vývoji spolupracoval s australskými kolegy Shin-Chan Hanem a Willem Featherstonem.

Hustotní model měsíční kůry je doposud nejdetailnějším a prvním, který sestavili nezávislí vědci, a ne týmy, jež do vesmíru vyslaly družice.

Velmi zjednodušeně vědci vytvořili mapu hustoty kůry a gravitačního pole Měsíce. „Model je vlastně soubor čísel a koeficientů. Z nich teď můžeme vypočítat hustotu nebo veličiny gravitačního pole kdekoliv na Měsíci,“ řekl akademik.

Hustota Měsíce

S měřením hustoty měsíční kůry se začalo už v letech 1969 až 1972 během programu Apollo, kdy se lunární vzorky dovezené z různých lokalit testovaly v pozemských laboratořích. Později přešli vědci k určování hustoty právě podle měření topografie Měsíce družicemi a podle jeho gravitačního pole. „Gravitace je obrazem hmotnosti. A když ji měříme, můžeme za určitých předpokladů odhadnout také hustotu,“ vysvětlil Šprlák, jak před jeho týmem postupovali třeba experti NASA.

Šprlákův tým použil rovněž data družic NASA. „Náš odhad je detailnější a založen na nejaktuálnějších produktech družicových misí. Kromě toho jsme na výpočet použili nezávislou metodu, která je zcela globální a zohledňuje sférický tvar Měsíce, zatímco některé dřívější odhady byly založeny na rovinné aproximaci,“ řekl.

Výsledky jsou volně přístupné. Uplatní se například při studiu vývoje sluneční soustavy a tepelného vývoje Měsíce, při vysvětlení původu anomálních oblastí v jeho kůře, při zpřesnění drah družic a navigaci měsíčních sond.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Houby mezi sebou šíří drby o moči a vodě

Houbové sítě si mezi sebou vyměňují spoustu informací. V novém experimentu japonských mykologů se ukázalo, že si předávají odlišné informace v závislosti na tom, jestli na ně dopadají kapky vody nebo moči. A tato komunikace je opravdu bleskurychlá.
7. 4. 2026

Artemis II obletěla Měsíc a vrací se k Zemi

Čtyři astronauti na palubě kosmické lodi Orion splnili hlavní cíl mise Artemis II. Dokázali proletět kolem Měsíce, vyfotografovali ho z odvrácené strany a nyní už směřují k Zemi, kde by měli přistát v noci z pátku na sobotu.
7. 4. 2026

Na obloze září zelená kometa. Brzy může být vidět pouhým okem

Na obloze je už několik týdnů viditelná kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). V současné době zjasnila tolik, že je vidět i menším dalekohledem. Kometa bude pozorovatelná z našich končin následující dva týdny, podle astrofotografa Petra Horálka je pravděpodobné, že překoná hranici viditelnosti pouhýma očima.
7. 4. 2026

Peruánští vědci zmapovali vliv pesticidů na rakovinu po celé zemi

Francouzští a peruánští vědci popsali nový způsob, jak na úrovni celé země mapovat vliv pesticidů na výskyt rakoviny. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Health ukázala v Peru výraznou prostorovou souvislost mezi vystavením pesticidům a vyšším výskytem některých typů rakoviny ve více než čtyř stech oblastech. Upozornil na to francouzský deník Le Monde.
7. 4. 2026
Načítání...