Gravitace

Vesmírná sonda Juice Evropské vesmírné agentury (ESA) mířící k planetě Jupiter se po více než roce letu Sluneční soustavou minulý týden těsně přiblížila Zemi, aby získala další energii. Pomohl jí k tomu unikátní manévr využívající gravitaci Měsíce i Země. Českým vědcům, kteří se na projektu podílejí, to umožní vyladit analýzu dat.

Americký astrofyzik přišel s možným vysvětlením záhadné temné hmoty. Vesmír by se podle něj obešel i bez ní – ale potřebuje ještě podivnější objekty.

Neobvyklý vesmírný systém popsal tým výzkumníků z Německa, který analyzoval snímky americké sondy Lucy. Ta už loni odeslala na Zemi obrázky maličké planetky zvané Dinkinesh, okolo které obíhá zvláštní přirozená družice rozdělená na dvě části, které pohromadě drží slabá gravitace. Podobnou oběžnici dosud vědci ve vesmíru nepozorovali, píše agentura DPA.

Evropští astronomové objevili bílého trpaslíka s tmavou kovovou skvrnou. Ta by podle vědců mohla být otiskem úlomku planety, která se k tělesu příliš přiblížila.

Astronomové popsali vlastnosti trpasličí galaxie, která desítky let unikala jejich pozornosti. Je natolik nevýrazná, že by vlastně podle současných kosmologických modelů ani neměla existovat.

Testování možného výskytu uhlovodíků a hledání anomálií gravitačního pole by mohlo vědcům pomoci odpovědět na otázku, jestli se na Marsu nacházel život. Vyzkoušeli to čeští vědci z Astronomického ústavu Akademie věd. Výsledky jejich zkoumání sice nepotvrdily život na Marsu, nicméně jim pomohly vytipovat rozsáhlá místa se zvýšenou pravděpodobností výskytu uhlovodíků, tedy stop po zmizelém životě. Studii vydal odborný časopis International Journal of Astrobiology.

Vědcům v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě se podařilo udělat další důležitý krok k pochopení antihmoty. Poprvé demonstrovali, že reaguje na gravitaci stejně jako hmota, tedy padá. Informovala o tom agentura Reuters.

Když vznikl vesmír, začala se tvořit hmota. Postupně se z ní vytvářela dnes dobře známá tělesa – planety, hvězdy a galaxie. Přestože hmota tvoří jen minimální část kosmu, je důležitá k pochopení toho, jaké byly síly, které formovaly jeho vývoj. Právě proto se vědci pokoušejí vytvářet mapy kosmické hmoty.

Cestování červími dírami je jedním ze základních pilířů sci-fi příběhů. Zkratka prostorem, která propojuje dvě místa na opačném konci vesmíru, je snadnou cestou, jak čtenářům a divákům nabídnout velkolepou podívanou na nejvzdálenější galaxie, mlhoviny nebo planety. Mezinárodní vědecký tým teď oznámil, že dokázal tento jev vymodelovat v pokročilém kvantovém počítači.

Podle nového výzkumu Oregonské univerzity mění dlouhodobý pobyt ve vesmíru prostory vyplněné tekutinou podél žil a tepen v mozku. Jak se zdá, lidský mozek se prostředí bez gravitace umí přizpůsobit, upozorňují vědci ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Scientific Reports. Zjištění je důležité nejen pro cesty do kosmu, ale i léčbu poruch spojených s mozkomíšním mokem.

S hledáním nalezišť ropy a plynu by mohla pomoci metoda, kterou testuje tým vedený Jaroslavem Klokočníkem z Astronomického ústavu Akademie věd (AV). Vědci pro výzkum vyžívají družicová data, uvedl tiskový tajemník ústavu Pavel Suchan v tiskové zprávě. Studii o metodě zveřejnil časopis International Journal of Oil, Gas and Coal Technology.

Evropská unie rozdělila první miliardy z Inovačního fondu. Nápady mají pomoci snížit emise skleníkových plynů. V silné konkurenci uspěl jediný projekt v Česku. Stojí za ním britská firma, která by chtěla v uzavřeném dole Staříč na Frýdecko-Místecku vyrábět pomocí gravitace elektrickou energii.

Popsat princip rychlé reakce buněk rostlinných kořenů na hormon auxin se pokouší tým z Univerzity Karlovy (UK). Tým využil nový přístup k měření takzvaného membránového potenciálu buněk v kořenech. Vědci použili speciální mikroskop, který živou rostlinu příliš nenaruší. Studii o výzkumu, který přinesl nové poznatky o hormonu auxin, zveřejnil prestižní časopis Nature Plants.

Většina kosmických agentur by ráda vykročila z okolí Země a přenesla lidskou přítomnost do vzdálenějšího vesmíru. Nejčastěji se mluví o Měsíci nebo Marsu, ale nyní přišel finský vědec s nápadem, jak kolonizovat trpasličí planetu Ceres. Navrhuje vybudovat u ní obří kosmickou stanici složenou z tisícovek válcovitých lodí.

Vědec Michal Šprlák se dvěma australskými kolegy vyvinul metodu, pomocí níž lze určit hustotu uvnitř planetárních těles na základě údajů nasbíraných družicemi. Aplikovali ji na Měsíc a získali tak velmi přesnou představu o hustotě jeho kůry. O jejich úspěchu informoval vědecký časopis Planetary and Space Science.

Záhadná Devátá planeta, která se podle některých hypotéz ukrývá někde na okraji sluneční soustavy, by mohla být něčím ještě zajímavějším. Dva mladí teoretičtí fyzici v novém výzkumu naznačují, že by se mohlo jednat o prastarou černou díru.

Čínská sonda Čchang-e 4 operující na odvrácené straně Měsíce poslala na Zemi snímky, které dokazují, že tam vyklíčila semínka bavlny. Dopravila je tam právě tato sonda. Jde o vůbec první výzkum s růstem rostlin na měsíčním povrchu.

Jediný ruský radioteleskop Spektr-R přestal reagovat na pokyny přicházející ze Země. Ruským médiím to oznámil šéf vesmírného centra Nikolaj Kordašev. Přístroj ale zatím stále posílá shromážděná data. Odborníci se teď snaží spojení s radioteleskopem obnovit a nevylučují, že reagovat znovu začne.

Čínské robotické vozítko Nefritový králík 2 na odvrácené straně Měsíce procitlo z preventivní hibernace a obnovilo činnost. Informaci o tom přinesl oficiální účet vozítka na sociální síti Weibo.

V roce 2023 poletí do vesmíru bezpilotní mise Hera. V jejím rámci je i nanosatelit Apex, který vyvíjí mezinárodní konsorcium s českou účastí. Mise, za kterou stojí Evropská kosmická agentura (ESA), má prozkoumat následky záměrné srážky americké sondy Dart s asteroidem Didymos, která by měla nastat v roce 2022.