Testování možného výskytu uhlovodíků a hledání anomálií gravitačního pole by mohlo vědcům pomoci odpovědět na otázku, jestli se na Marsu nacházel život. Vyzkoušeli to čeští vědci z Astronomického ústavu Akademie věd. Výsledky jejich zkoumání sice nepotvrdily život na Marsu, nicméně jim pomohly vytipovat rozsáhlá místa se zvýšenou pravděpodobností výskytu uhlovodíků, tedy stop po zmizelém životě. Studii vydal odborný časopis International Journal of Astrobiology.
Čeští vědci se zaměřili na anomálie gravitačního pole na Marsu. Mohou pomoci najít stopy po životě
Pokud někdy byl na Marsu život, bude nejsnadnější najít ho v podobě „ropy“ – tedy uhlovodíků, věří čeští vědci. Uhlovodíky se obecně chápou jako ropa, v případě Marsu by se ale mělo mluvit spíše o chemofosiliích. Ty sice nemají tvar bývalého živého těla, jako by měly zkamenělé fosilie, ale mají jeho látkové, a především izotopové složení. „Podobně i na Marsu bude jednodušší nalézt horniny, obvykle jinak celkem běžné pískovce, které budou obsahovat chemické stopy života, než samotné zkameněliny,“ uvedl Jaroslav Klokočník z Astronomického ústavu AV ČR.
Anomálie gravitačního pole jsou vyvolány nejrůznějšími strukturami na povrchu těles a pod ním. Tyto anomálie vědci hledají, protože mohou odhalovat naleziště minerálů, podzemní vodu, paleo-jezera anebo třeba právě přítomnost uhlovodíků.
„Tradiční postup pomocí gravimetrů a tíhových anomálií nestačí k jejich kompletnímu popisu. Proto používáme celou sérii gravitačních aspektů odvozených z globálních modelů gravitačního pole tělesa na základě rozmanitých povrchových i družicových měření,“ vysvětluje Klokočník.
Učesané úhly
Jedním z gravitačních aspektů jsou takzvané gravity strike angles zjednodušeně překládané do češtiny jako úhly napětí, obecně chaoticky neuspořádané. V místech s nižší hustotou a s působením určitých tlaků bývají úhly napětí jednostranně orientované, takzvaně učesané, buď lineárně, nebo kolem dokola útvaru. Na Zemi se vyskytují mimo jiné v místech, kde se vyskytují naleziště podzemní vody, ropy a také různých plynů.
„Podle analogie se Zemí jsme na Marsu vytipovali rozsáhlá místa s nejvyšší mírou učesanosti jako místa se zvýšenou pravděpodobností nálezů uhlovodíků,“ popsal Klokočník. Pro prokázání přítomnosti života na Marsu je ale podle něj zapotřebí udělat vrt, který by přítomnost podzemní vody nebo uhlovodíků potvrdil.
Stopy života jsou křehké
Důkazy nejstaršího života jsou podle vědců často nejednoznačné, a to jak na Zemi, tak na Marsu. Různá tělesa, která vypadají jako mikroorganismy, totiž vznikají i mnoha anorganickými reakcemi. Z Marsu je na základě detailních fotografií pořízených marťanskými vozítky podle vědců popsáno hned několik typů organických struktur.
Mars je poměrně malá planeta, proto na počátku své existence vychladl dřív než Země. Jeho severní část byla pokryta poměrně hlubokým mořem, ve kterém se podle vědců velice pravděpodobně vyskytovaly teplé podmořské prameny příznivé pro život. Představovaly by zdroj energie zejména pro chemotrofní bakterie, které vědci nalézají v pozemských horkých pramenech nebo hluboko pod dnem oceánu.
