Vesmírná sonda Juice Evropské vesmírné agentury (ESA) mířící k planetě Jupiter se po více než roce letu Sluneční soustavou minulý týden těsně přiblížila Zemi, aby získala další energii. Pomohl jí k tomu unikátní manévr využívající gravitaci Měsíce i Země. Českým vědcům, kteří se na projektu podílejí, to umožní vyladit analýzu dat.
Evropská sonda provedla první gravitační dvojprak v historii kosmonautiky
Evropská sonda Juice (Jupiter Icy Moon Explorer) vyrazila na osmiletou cestu k Jupiteru a jeho ledovým měsícům loni v dubnu. Využívá při ní gravitace Země, Měsíce i Venuše.
Na přístroji pro výzkum radiových a plazmových vln se podílejí vědci a technici z české Akademie věd. Navrhli a s významnou pomocí českého kosmického průmyslu postavili analyzátor elektromagnetických vln na slyšitelných kmitočtech. Odpovídají také za jeho řízení a zpracování získaných dat i za napájecí zdroj přístroje.
Juice poté, co loni odstartovala z kosmodromu ve Francouzské Guyaně, rozvinula obří sluneční panely a postupně oživila deset vědeckých přístrojů. Od té doby se pohybuje Sluneční soustavou s cílem doletět k Jupiteru a jeho ledovým měsícům vzdáleným od Země víc než 600 milionů kilometrů. Kromě několika krátkých zkušebních měření se ale její přístroje za letu odmlčely.
Manévr jako ze sci-fi
Situaci změnil až výjimečný gravitační manévr, během něhož sonda v pondělí 19. srpna před půlnocí středoevropského letního času prolétla okolo Měsíce a zamířila k Zemi. Následující den se dostala nad jihovýchodní Asii a Tichý oceán. Vědci to označili za „první gravitační dvojprak v historii kosmonautiky“, který jim umožnil zapnout přístroje ve známém prostředí.
Vědci teď vyhodnotili, že složitý manévr proběhl úspěšně: „Úvodní smeč vesmírného ping-pongu máme úspěšně za sebou. Nyní se můžeme soustředit na analýzu podrobných měření, která se během průletu magnetosférou Země uložila do paměti sondy a jež k nám postupně mají přicházet,“ uvedl vědecký vedoucí českého týmu Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Sondu Juice navedli operátoři ESA zpět k Zemi kvůli tomu, že nosná raketa Ariane 5 nemohla šestitunovou sondu urychlit natolik, aby se dostala na přímou dráhu k Jupiteru. Museli proto využít setkání s Měsícem a Zemí k takzvanému gravitačnímu praku, který výrazně změní směr dráhy sondy a pošle ji k Venuši. Ta ji v srpnu příštího roku nasměruje zpátky k Zemi, která ji v září 2026 pošle k poslednímu gravitačnímu praku. V lednu 2029 tak sonda ještě jednou prolétne okolo Země, která ji už vyšle na dráhu k Jupiteru. K němu se má dostat v červenci 2031.
Cíl: ledové měsíce plynného obra
Úkolem první evropské mise k největší planetě Sluneční soustavy je prozkoumat tamní systém a trojici ledových měsíců. Pomocí sondy se vědci pokusí zjistit, zda by na nich mohl existovat život.
ESA na projektu pracovala od začátku minulého desetiletí. Mise vyšla na zhruba 1,6 miliardy eur (kolem 40 miliard korun). Na vývoji a testování sondy a zařízení se podílelo přes dva tisíce lidí z 23 zemí včetně českých vědců a firem. Juice je vybavena deseti přístroji včetně optických kamer, spektrometrů nebo čidel elektrického a magnetického pole, které kromě ledových měsíců prozkoumají například i Jupiterovu atmosféru a magnetosféru.
