Evropská sonda s českým podílem Juice má problémy. Marně se pokouší vysunout anténu

Sonda Juice Evropské kosmické agentury (ESA), která před dvěma týdny vyrazila k Jupiteru a jeho ledovým měsícům, má obtíže s vysunutím své nejdelší antény. Závadu se snaží odstranit spolu s vědci řídicí středisko v německém Darmstadtu. Na vině je nejspíš zaseknutý malý kolíček.

Na projektu pod hlavičkou ESA pracovaly tisíce lidí z desítek zemí světa, výraznou stopu na ní  zanechal také český průmysl a vědecká pracoviště.

Anténa RIME (Radar for Icy Moons Exploration, Radar pro průzkum ledových měsíců) bude po vysunutí měřit 16 metrů. Ze snímků z monitorovací kamery je patrné, že se anténa každým dnem vysouvá o něco víc, poznamenala ESA. Teď dosahuje asi třetiny zamýšlené délky.

Uvolnění z montážního držáku nejspíš brání malá součástka, stačil by tedy posun o několik milimetrů. „Další kroky k úplnému rozvinutí antény zahrnují zážeh motoru, který sondou trochu zatřese, a následnou sérii rotací, při nichž se Juice otočí, čímž se zahřeje držák a radar, které jsou v současné době v chladném stínu,“ nastínila ESA.

Nahrávám video

Pohled pod led

Přístroj RIME je radar pronikající ledem určený ke studiu povrchu a podpovrchové struktury ledových měsíců Jupiteru až do hloubky devíti kilometrů. Vědci mají na vyřešení problému ještě asi dva měsíce. Všechna ostatní zařízení na sondě podle agentury fungují výborně.

ESA na projektu pracuje od začátku minulého desetiletí. Mise vyšla na zhruba 1,6 miliardy eur (37,6 miliardy korun). Na vývoji a testování sondy a zařízení se podle ESA podílely více než dva tisíce lidí z 23 zemí, včetně českých vědců a podniků.

Sonda Juice
Zdroj: ČT24

Juice je vybavena deseti přístroji včetně optických kamer, spektrometrů nebo čidel elektrického a magnetického pole, které kromě ledových měsíců prozkoumají například i atmosféru a magnetosféru Jupitera.

Do přípravy mise Juice se zapojili také vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR, kteří pomocí vlastní kryogenní aparatury otestovali míru tepelného vyzařování speciálního povlaku sondy. Na projektu se podíleli také vědci z Astronomického ústavu AV ČR, kteří sestrojili prototyp speciálního napájecího zdroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 12 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
včera v 14:40

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
včera v 13:25

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.