Evropská sonda s českým podílem Juice má problémy. Marně se pokouší vysunout anténu

Sonda Juice Evropské kosmické agentury (ESA), která před dvěma týdny vyrazila k Jupiteru a jeho ledovým měsícům, má obtíže s vysunutím své nejdelší antény. Závadu se snaží odstranit spolu s vědci řídicí středisko v německém Darmstadtu. Na vině je nejspíš zaseknutý malý kolíček.

Na projektu pod hlavičkou ESA pracovaly tisíce lidí z desítek zemí světa, výraznou stopu na ní  zanechal také český průmysl a vědecká pracoviště.

Anténa RIME (Radar for Icy Moons Exploration, Radar pro průzkum ledových měsíců) bude po vysunutí měřit 16 metrů. Ze snímků z monitorovací kamery je patrné, že se anténa každým dnem vysouvá o něco víc, poznamenala ESA. Teď dosahuje asi třetiny zamýšlené délky.

Uvolnění z montážního držáku nejspíš brání malá součástka, stačil by tedy posun o několik milimetrů. „Další kroky k úplnému rozvinutí antény zahrnují zážeh motoru, který sondou trochu zatřese, a následnou sérii rotací, při nichž se Juice otočí, čímž se zahřeje držák a radar, které jsou v současné době v chladném stínu,“ nastínila ESA.

Nahrávám video
Sonda Juice vyrazila na cestu k Jupiteru
Zdroj: ČT24

Pohled pod led

Přístroj RIME je radar pronikající ledem určený ke studiu povrchu a podpovrchové struktury ledových měsíců Jupiteru až do hloubky devíti kilometrů. Vědci mají na vyřešení problému ještě asi dva měsíce. Všechna ostatní zařízení na sondě podle agentury fungují výborně.

ESA na projektu pracuje od začátku minulého desetiletí. Mise vyšla na zhruba 1,6 miliardy eur (37,6 miliardy korun). Na vývoji a testování sondy a zařízení se podle ESA podílely více než dva tisíce lidí z 23 zemí, včetně českých vědců a podniků.

Sonda Juice
Zdroj: ČT24

Juice je vybavena deseti přístroji včetně optických kamer, spektrometrů nebo čidel elektrického a magnetického pole, které kromě ledových měsíců prozkoumají například i atmosféru a magnetosféru Jupitera.

Do přípravy mise Juice se zapojili také vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR, kteří pomocí vlastní kryogenní aparatury otestovali míru tepelného vyzařování speciálního povlaku sondy. Na projektu se podíleli také vědci z Astronomického ústavu AV ČR, kteří sestrojili prototyp speciálního napájecího zdroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 3 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 19 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 22 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...