Evropská sonda s českým podílem Juice má problémy. Marně se pokouší vysunout anténu

Sonda Juice Evropské kosmické agentury (ESA), která před dvěma týdny vyrazila k Jupiteru a jeho ledovým měsícům, má obtíže s vysunutím své nejdelší antény. Závadu se snaží odstranit spolu s vědci řídicí středisko v německém Darmstadtu. Na vině je nejspíš zaseknutý malý kolíček.

Na projektu pod hlavičkou ESA pracovaly tisíce lidí z desítek zemí světa, výraznou stopu na ní  zanechal také český průmysl a vědecká pracoviště.

Anténa RIME (Radar for Icy Moons Exploration, Radar pro průzkum ledových měsíců) bude po vysunutí měřit 16 metrů. Ze snímků z monitorovací kamery je patrné, že se anténa každým dnem vysouvá o něco víc, poznamenala ESA. Teď dosahuje asi třetiny zamýšlené délky.

Uvolnění z montážního držáku nejspíš brání malá součástka, stačil by tedy posun o několik milimetrů. „Další kroky k úplnému rozvinutí antény zahrnují zážeh motoru, který sondou trochu zatřese, a následnou sérii rotací, při nichž se Juice otočí, čímž se zahřeje držák a radar, které jsou v současné době v chladném stínu,“ nastínila ESA.

Nahrávám video
Sonda Juice vyrazila na cestu k Jupiteru
Zdroj: ČT24

Pohled pod led

Přístroj RIME je radar pronikající ledem určený ke studiu povrchu a podpovrchové struktury ledových měsíců Jupiteru až do hloubky devíti kilometrů. Vědci mají na vyřešení problému ještě asi dva měsíce. Všechna ostatní zařízení na sondě podle agentury fungují výborně.

ESA na projektu pracuje od začátku minulého desetiletí. Mise vyšla na zhruba 1,6 miliardy eur (37,6 miliardy korun). Na vývoji a testování sondy a zařízení se podle ESA podílely více než dva tisíce lidí z 23 zemí, včetně českých vědců a podniků.

Sonda Juice
Zdroj: ČT24

Juice je vybavena deseti přístroji včetně optických kamer, spektrometrů nebo čidel elektrického a magnetického pole, které kromě ledových měsíců prozkoumají například i atmosféru a magnetosféru Jupitera.

Do přípravy mise Juice se zapojili také vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR, kteří pomocí vlastní kryogenní aparatury otestovali míru tepelného vyzařování speciálního povlaku sondy. Na projektu se podíleli také vědci z Astronomického ústavu AV ČR, kteří sestrojili prototyp speciálního napájecího zdroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 17 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 20 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
včera v 07:01

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...