Sonda Juice Evropské kosmické agentury (ESA), která před dvěma týdny vyrazila k Jupiteru a jeho ledovým měsícům, má obtíže s vysunutím své nejdelší antény. Závadu se snaží odstranit spolu s vědci řídicí středisko v německém Darmstadtu. Na vině je nejspíš zaseknutý malý kolíček.
Evropská sonda s českým podílem Juice má problémy. Marně se pokouší vysunout anténu
Na projektu pod hlavičkou ESA pracovaly tisíce lidí z desítek zemí světa, výraznou stopu na ní zanechal také český průmysl a vědecká pracoviště.
Anténa RIME (Radar for Icy Moons Exploration, Radar pro průzkum ledových měsíců) bude po vysunutí měřit 16 metrů. Ze snímků z monitorovací kamery je patrné, že se anténa každým dnem vysouvá o něco víc, poznamenala ESA. Teď dosahuje asi třetiny zamýšlené délky.
Uvolnění z montážního držáku nejspíš brání malá součástka, stačil by tedy posun o několik milimetrů. „Další kroky k úplnému rozvinutí antény zahrnují zážeh motoru, který sondou trochu zatřese, a následnou sérii rotací, při nichž se Juice otočí, čímž se zahřeje držák a radar, které jsou v současné době v chladném stínu,“ nastínila ESA.
2 minuty
Sonda Juice vyrazila na cestu k Jupiteru
Pohled pod led
Přístroj RIME je radar pronikající ledem určený ke studiu povrchu a podpovrchové struktury ledových měsíců Jupiteru až do hloubky devíti kilometrů. Vědci mají na vyřešení problému ještě asi dva měsíce. Všechna ostatní zařízení na sondě podle agentury fungují výborně.
ESA na projektu pracuje od začátku minulého desetiletí. Mise vyšla na zhruba 1,6 miliardy eur (37,6 miliardy korun). Na vývoji a testování sondy a zařízení se podle ESA podílely více než dva tisíce lidí z 23 zemí, včetně českých vědců a podniků.
Sonda Juice
Juice je vybavena deseti přístroji včetně optických kamer, spektrometrů nebo čidel elektrického a magnetického pole, které kromě ledových měsíců prozkoumají například i atmosféru a magnetosféru Jupitera.
Do přípravy mise Juice se zapojili také vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR, kteří pomocí vlastní kryogenní aparatury otestovali míru tepelného vyzařování speciálního povlaku sondy. Na projektu se podíleli také vědci z Astronomického ústavu AV ČR, kteří sestrojili prototyp speciálního napájecího zdroje.
