S hledáním nalezišť ropy a plynu by mohla pomoci metoda, kterou testuje tým vedený Jaroslavem Klokočníkem z Astronomického ústavu Akademie věd (AV). Vědci pro výzkum vyžívají družicová data, uvedl tiskový tajemník ústavu Pavel Suchan v tiskové zprávě. Studii o metodě zveřejnil časopis International Journal of Oil, Gas and Coal Technology.
Metoda je založená na vztahu mezi velkými nalezišti uhlovodíků a jedné z veličin odvozených z modelu gravitačního pole. Zjednodušeně: model gravitačního pole je podle odborníků soubor čísel, která popisují zemské gravitační pole a počítají se z družicových a dalších měření. Zásadním pro současnou metodu je takzvaný úhel napětí, který je citlivý na podzemní variace hustoty. Podle odborníků je běžná chaotická prostorová orientace – ale v místech nalezišť uhlovodíků, podzemní vody, nebo paleojezer a geologických zlomů má jednostrannou orientaci. Právě to se stalo vodítkem k práci výzkumného týmu.
Ověřeno v praxi
Před deseti lety autoři jako testovací oblasti využili naleziště Ghawar v Saúdské Arábii, Kaspické moře či Perský záliv, nyní rozšířili výzkum do dalších částí světa. „Metoda nevyžaduje lokální hloubkové práce, a mohla by tak být levným nástrojem pro pomoc při předběžné prospekci ve vzdálených oblastech. Sníží riziko suchých vrtů a tím může podstatně snížit náklady,“ popsal Suchan.
„Vypadá to jako zdánlivý nesmysl, jak pomocí družicových dat můžeme vytipovávat místa nalezišť ropy a zemního plynu. Ale testovali jsme to na známých nalezištích a funguje to. Napadlo mě to v roce 2012 a od té doby na to téma máme již třetí publikaci. (…) A teď k tomu máme i geologicko-geofyzikální interpretaci,“ řekl vedoucí týmu Klokočník. Podle odborníků výsledky mohou pomoci identifikovat dosud nevyužitá naleziště v řadě zemí světa.
Na výzkumu s Astronomickým ústavem spolupracují odborníci z Geologického ústavu AV a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.
