Čeští vědci přišli na způsob, jak hledat ropu a plyn pomocí družic

S hledáním nalezišť ropy a plynu by mohla pomoci metoda, kterou testuje tým vedený Jaroslavem Klokočníkem z Astronomického ústavu Akademie věd (AV). Vědci pro výzkum vyžívají družicová data, uvedl tiskový tajemník ústavu Pavel Suchan v tiskové zprávě. Studii o metodě zveřejnil časopis International Journal of Oil, Gas and Coal Technology.

Metoda je založená na vztahu mezi velkými nalezišti uhlovodíků a jedné z veličin odvozených z modelu gravitačního pole. Zjednodušeně: model gravitačního pole je podle odborníků soubor čísel, která popisují zemské gravitační pole a počítají se z družicových a dalších měření. Zásadním pro současnou metodu je takzvaný úhel napětí, který je citlivý na podzemní variace hustoty. Podle odborníků je běžná chaotická prostorová orientace – ale v místech nalezišť uhlovodíků, podzemní vody, nebo paleojezer a geologických zlomů má jednostrannou orientaci. Právě to se stalo vodítkem k práci výzkumného týmu.

Ověřeno v praxi

Před deseti lety autoři jako testovací oblasti využili naleziště Ghawar v Saúdské Arábii, Kaspické moře či Perský záliv, nyní rozšířili výzkum do dalších částí světa. „Metoda nevyžaduje lokální hloubkové práce, a mohla by tak být levným nástrojem pro pomoc při předběžné prospekci ve vzdálených oblastech. Sníží riziko suchých vrtů a tím může podstatně snížit náklady,“ popsal Suchan.

„Vypadá to jako zdánlivý nesmysl, jak pomocí družicových dat můžeme vytipovávat místa nalezišť ropy a zemního plynu. Ale testovali jsme to na známých nalezištích a funguje to. Napadlo mě to v roce 2012 a od té doby na to téma máme již třetí publikaci. (…) A teď k tomu máme i geologicko-geofyzikální interpretaci,“ řekl vedoucí týmu Klokočník. Podle odborníků výsledky mohou pomoci identifikovat dosud nevyužitá naleziště v řadě zemí světa.

Na výzkumu s Astronomickým ústavem spolupracují odborníci z Geologického ústavu AV a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 15 hhodinami

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 17 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 18 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 20 hhodinami
Načítání...