Šest miliard tun za sekundu. Astronomové pozorovali nejhladovější planetu v kosmu

Obří planetu, která přitahuje více hmoty ze svého okolí než jakékoliv jiné známé těleso ve vesmíru, pozorovali vědci pomocí obřího teleskopu v Jižní Americe.

Planeta Cha 1107-7626 je osamělý poutník, který trpí extrémním případem kosmické obezity. Když ji astronomové pozorovali pomocí dalekohledu z Evropské jižní observatoře, zjistili, že každou sekundu ztloustne o šest miliard tun.

Pozoruhodný objekt leží asi 620 světelných let od Země, v souhvězdí Chameleona. Na tomto místě by normálně přišla informace o tom, kolem jaké hvězdy obíhá – ale nyní se to nestane. Protože tato planeta kolem žádné hvězdy neobíhá – je to osamělý tulák, který se volně vznáší ve vesmíru v úplně temnotě. Není tam ale úplně sama.

Planeta má hmotnost asi deseti Jupiterů, což znamená, že má masivní gravitaci – a díky tomu přitahuje ze svého okolí kosmický prach a plyn. Astronomové zatím nikdy předtím neviděli, že by nějaká planeta takhle rychle nabývala hmotnost. Je to pro vědce skvělá ukázka toho, jak planety mohou růst a jak stárnou.

Planeta Cha 1107-7626 leží přímo ve středu tohoto snímku – není na něm ale vidět
Zdroj: ESO

„Lidé si možná představují planety jako klidné a stabilní světy, ale díky tomuto objevu vidíme, že i objekty o hmotnosti planet volně plovoucí ve vesmíru mohou být nesmírně zajímavé,“ komentoval objev astronom z Astronomické observatoře v Palermu Víctor Almendros-Abad, který výzkum vedl.

Fáze hladu

Proces, kterým planeta získává novou hmotu, se označuje jako akrece. Astronomové teď díky detailnímu pozorování spočítali, že rychlost tohoto pohlcování není stálá, v průběhu času se dynamicky mění. V srpnu 2025 se planeta zvětšovala asi osmkrát rychleji než jen několik měsíců předtím, a to výše popsanou rychlostí šest miliard tun za sekundu.

Objev je zásadní už jen proto, že samotná kategorie planet bez hvězd je doposud velmi záhadná. „Původ volných planet zůstává otevřenou otázkou: jsou to objekty s nejnižší hmotností, které vznikly jako hvězdy, nebo obří planety vyhozené ze svých rodných systémů?“ ptá se spoluautor studie a astronom z University of St Andrews ve Velké Británii Aleks Scholz.

Výsledky naznačují, že alespoň některé volné planety mohou mít podobnou dráhu vzniku jako hvězdy, protože podobné výbuchy akrece byly již dříve pozorovány u mladých hvězd. Jak vysvětluje spoluautorka Belinda Damianová, také z University of St Andrews: „Tento objev stírá hranici mezi hvězdami a planetami a umožňuje nám nahlédnout do nejranějších fází vzniku volných planet.“

Volně se pohybující planety je obtížné detekovat, protože jejich stopa je velmi slabá, ale připravovaný extrémně velký dalekohled Evropské jižní observatoře by to mohl změnit. Jeho výkonné přístroje a obří hlavní zrcadlo umožní astronomům objevit a studovat více těchto osamělých planet, což jim pomůže lépe pochopit, jak jsou podobné hvězdám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 23 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...