Šest miliard tun za sekundu. Astronomové pozorovali nejhladovější planetu v kosmu

Obří planetu, která přitahuje více hmoty ze svého okolí než jakékoliv jiné známé těleso ve vesmíru, pozorovali vědci pomocí obřího teleskopu v Jižní Americe.

Planeta Cha 1107-7626 je osamělý poutník, který trpí extrémním případem kosmické obezity. Když ji astronomové pozorovali pomocí dalekohledu z Evropské jižní observatoře, zjistili, že každou sekundu ztloustne o šest miliard tun.

Pozoruhodný objekt leží asi 620 světelných let od Země, v souhvězdí Chameleona. Na tomto místě by normálně přišla informace o tom, kolem jaké hvězdy obíhá – ale nyní se to nestane. Protože tato planeta kolem žádné hvězdy neobíhá – je to osamělý tulák, který se volně vznáší ve vesmíru v úplně temnotě. Není tam ale úplně sama.

Planeta má hmotnost asi deseti Jupiterů, což znamená, že má masivní gravitaci – a díky tomu přitahuje ze svého okolí kosmický prach a plyn. Astronomové zatím nikdy předtím neviděli, že by nějaká planeta takhle rychle nabývala hmotnost. Je to pro vědce skvělá ukázka toho, jak planety mohou růst a jak stárnou.

Planeta Cha 1107-7626 leží přímo ve středu tohoto snímku – není na něm ale vidět
Zdroj: ESO

„Lidé si možná představují planety jako klidné a stabilní světy, ale díky tomuto objevu vidíme, že i objekty o hmotnosti planet volně plovoucí ve vesmíru mohou být nesmírně zajímavé,“ komentoval objev astronom z Astronomické observatoře v Palermu Víctor Almendros-Abad, který výzkum vedl.

Fáze hladu

Proces, kterým planeta získává novou hmotu, se označuje jako akrece. Astronomové teď díky detailnímu pozorování spočítali, že rychlost tohoto pohlcování není stálá, v průběhu času se dynamicky mění. V srpnu 2025 se planeta zvětšovala asi osmkrát rychleji než jen několik měsíců předtím, a to výše popsanou rychlostí šest miliard tun za sekundu.

Objev je zásadní už jen proto, že samotná kategorie planet bez hvězd je doposud velmi záhadná. „Původ volných planet zůstává otevřenou otázkou: jsou to objekty s nejnižší hmotností, které vznikly jako hvězdy, nebo obří planety vyhozené ze svých rodných systémů?“ ptá se spoluautor studie a astronom z University of St Andrews ve Velké Británii Aleks Scholz.

Výsledky naznačují, že alespoň některé volné planety mohou mít podobnou dráhu vzniku jako hvězdy, protože podobné výbuchy akrece byly již dříve pozorovány u mladých hvězd. Jak vysvětluje spoluautorka Belinda Damianová, také z University of St Andrews: „Tento objev stírá hranici mezi hvězdami a planetami a umožňuje nám nahlédnout do nejranějších fází vzniku volných planet.“

Volně se pohybující planety je obtížné detekovat, protože jejich stopa je velmi slabá, ale připravovaný extrémně velký dalekohled Evropské jižní observatoře by to mohl změnit. Jeho výkonné přístroje a obří hlavní zrcadlo umožní astronomům objevit a studovat více těchto osamělých planet, což jim pomůže lépe pochopit, jak jsou podobné hvězdám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
včera v 12:01

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
včera v 11:00

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
včera v 09:13

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
16. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.