Šest miliard tun za sekundu. Astronomové pozorovali nejhladovější planetu v kosmu

Obří planetu, která přitahuje více hmoty ze svého okolí než jakékoliv jiné známé těleso ve vesmíru, pozorovali vědci pomocí obřího teleskopu v Jižní Americe.

Planeta Cha 1107-7626 je osamělý poutník, který trpí extrémním případem kosmické obezity. Když ji astronomové pozorovali pomocí dalekohledu z Evropské jižní observatoře, zjistili, že každou sekundu ztloustne o šest miliard tun.

Pozoruhodný objekt leží asi 620 světelných let od Země, v souhvězdí Chameleona. Na tomto místě by normálně přišla informace o tom, kolem jaké hvězdy obíhá – ale nyní se to nestane. Protože tato planeta kolem žádné hvězdy neobíhá – je to osamělý tulák, který se volně vznáší ve vesmíru v úplně temnotě. Není tam ale úplně sama.

Planeta má hmotnost asi deseti Jupiterů, což znamená, že má masivní gravitaci – a díky tomu přitahuje ze svého okolí kosmický prach a plyn. Astronomové zatím nikdy předtím neviděli, že by nějaká planeta takhle rychle nabývala hmotnost. Je to pro vědce skvělá ukázka toho, jak planety mohou růst a jak stárnou.

Planeta Cha 1107-7626 leží přímo ve středu tohoto snímku – není na něm ale vidět
Zdroj: ESO

„Lidé si možná představují planety jako klidné a stabilní světy, ale díky tomuto objevu vidíme, že i objekty o hmotnosti planet volně plovoucí ve vesmíru mohou být nesmírně zajímavé,“ komentoval objev astronom z Astronomické observatoře v Palermu Víctor Almendros-Abad, který výzkum vedl.

Fáze hladu

Proces, kterým planeta získává novou hmotu, se označuje jako akrece. Astronomové teď díky detailnímu pozorování spočítali, že rychlost tohoto pohlcování není stálá, v průběhu času se dynamicky mění. V srpnu 2025 se planeta zvětšovala asi osmkrát rychleji než jen několik měsíců předtím, a to výše popsanou rychlostí šest miliard tun za sekundu.

Objev je zásadní už jen proto, že samotná kategorie planet bez hvězd je doposud velmi záhadná. „Původ volných planet zůstává otevřenou otázkou: jsou to objekty s nejnižší hmotností, které vznikly jako hvězdy, nebo obří planety vyhozené ze svých rodných systémů?“ ptá se spoluautor studie a astronom z University of St Andrews ve Velké Británii Aleks Scholz.

Výsledky naznačují, že alespoň některé volné planety mohou mít podobnou dráhu vzniku jako hvězdy, protože podobné výbuchy akrece byly již dříve pozorovány u mladých hvězd. Jak vysvětluje spoluautorka Belinda Damianová, také z University of St Andrews: „Tento objev stírá hranici mezi hvězdami a planetami a umožňuje nám nahlédnout do nejranějších fází vzniku volných planet.“

Volně se pohybující planety je obtížné detekovat, protože jejich stopa je velmi slabá, ale připravovaný extrémně velký dalekohled Evropské jižní observatoře by to mohl změnit. Jeho výkonné přístroje a obří hlavní zrcadlo umožní astronomům objevit a studovat více těchto osamělých planet, což jim pomůže lépe pochopit, jak jsou podobné hvězdám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
před 5 hhodinami

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
před 6 hhodinami

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
před 7 hhodinami

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
před 23 hhodinami

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
včera v 15:44

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
včera v 14:17

Při průzkumu D55 u Přerova našli archeologové pozůstatky pravěkých vesnic

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.
včera v 13:33

Čeští vědci vylepšili nanomotor. Je to důležitý krok k molekulárním strojům

Čeští vědci udělali další krok v cestě k plně autonomním strojům velkým jako pouhé molekuly.
včera v 13:05
Načítání...