Vědcům v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě se podařilo udělat další důležitý krok k pochopení antihmoty. Poprvé demonstrovali, že reaguje na gravitaci stejně jako hmota, tedy padá. Informovala o tom agentura Reuters.
„Tento výsledek byl předpovídán na základě teorie a nepřímých experimentů. Žádná skupina (vědců) ale nikdy neprovedla přímý pokus, při němž by byla antihmota jednoduše upuštěna, aby bylo vidět, na kterou stranu se bude pohybovat,“ prohlásil fyzik Kalifornské univerzity a spoluautor studie Joel Fajans.
„Náš experiment vylučuje další teorie, podle nichž by v gravitačním poli Země měla antihmota stoupat na základě 'antigravitace',“ uvedl Jonathan Wurtele, který působí rovněž na Kalifornské univerzitě a na studii zveřejněné v časopise Nature se také podílel jako spoluautor.
Experiment byl proveden v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) ve Švýcarsku vědci z mezinárodního týmu ALPHA. K pokusu použili antivodík, vyrobený v CERN, který ve válcové vakuové komoře zachytili magnetickým polem. Poté magnetické pole oslabovali, aby antihmotu uvolnili a mohli pozorovat, jestli bude padat dolů, když na ni začne působit zemská gravitace. To se také skutečně stalo – antivodík se v daných podmínkách choval stejně jako vodík.
Agentura Reuters podotkla, že experiment potvrdil teorii relativity jednoho z nejvýznamnějších fyziků všech dob Alberta Einsteina.
Antihmota je zrcadlovým protikladem hmoty. Částice atomu, jako jsou protony a elektrony, mají odpovídající antičástice. Zatímco elektrony mají záporný náboj, antielektrony, neboli pozitrony, mají náboj kladný. Protony jsou kladně nabité, antiprotony záporně. Potká-li se částice s antičásticí, anihilují, tedy zaniknou.
Na základě současných teorií při velkém třesku, jímž se zrodil vesmír, vzniklo stejné množství hmoty a antihmoty. Zatímco však hmota se stala základem všeho, co existuje, antihmota podle všeho prakticky zmizela.
