Čínská sonda Čchang-e 4 operující na odvrácené straně Měsíce poslala na Zemi snímky, které dokazují, že tam vyklíčila semínka bavlny. Dopravila je tam právě tato sonda. Jde o vůbec první výzkum s růstem rostlin na měsíčním povrchu.
Na odvrácené straně Měsíce vyrostla bavlna. Vůbec poprvé v historii
Bavlna vyrostla v mřížkovité struktuře, která je umístěná v přibližně 18centimetrovém kanystru se vzduchem, vodou a půdou. Potvrdila to série snímků, které zveřejnil výzkumný ústav z univerzity v Čchung-čchingu.
„Je to poprvé, co lidé provedli výzkum s růstem rostlin na měsíčním povrchu,“ uvedl v úterý vedoucí čínského výzkumného týmu. Sonda na Měsíci přistála 3. ledna, na měsíční povrch dosedla s robotickým vozítkem, které krátce po přistání zahájilo průzkum.
Cíl: zjistit, je-li Měsíc vhodný pro základnu
Zařízení zkoumá strukturu a minerální složení terénu. Na palubě sondy jsou přístroje vyvinuté odborníky ze Švédska, Německa a Číny, které studují řadu vlastností měsíčního povrchu. Semínka rostlin jsou na palubě sondy proto, že se čínští experti snaží zjistit, zda je možné pěstovat zeleninu v uzavřeném prostoru a při nízké gravitaci na měsíčním povrchu.
Semena zůstávají na palubě sondy zapečetěna v 17,3 centimetru vysoké a 2,6 kilogramu vážící nádobě, která kromě hlíny obsahuje i vzduch, vodu na zalévání, živiny, dvě malé kamery a přístroj pro kontrolu teploty.
Fotografie, které sonda poslala, ukazují, že výhonek bavlny roste dobře, ale žádné z dalších semen ho zatím nenapodobilo. Sonda má v kontejneru kromě bavlny také semínka lilku, huseníčku rolního a vzorky kvasinek. Součástí experimentu jsou také vajíčka octomilek, která nahradila původně zvažovaného bource morušového.
Ekosystém na Měsíci
V případě, že se bude rostlinám v růstu dařit, měl by v plechovce vzniknout miniaturní ekosystém, v němž budou rostliny produkovat kyslík a potravu a udržovat tak při životě octomilky. Kvasinky by měly pomáhat při rozkladu výkalů octomilek a mrtvých rostlin. Pokus chtějí Číňané zprostředkovat veřejnosti v přímém přenosu.
„Experiment ukazuje, že v budoucnu by nemuselo být pro astronauty nepřekonatelným problémem sklízet na Měsíci vlastní úrodu vypěstovanou v kontrolovaném prostředí,“ prohlásil Fred Watson z australské astronomické observatoře.
Pěstování rostlin je považováno za jeden z důležitých kroků k případnému zřízení trvalé základny na Měsíci. Doposud se astronautům podařilo vypěstovat rostliny, jako například římský salát, na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), na Měsíci ale ne.
Vedoucí experimentu Sie Keng-sin k výběru rostlin poslaných na Měsíc řekl, že bavlna by se mohla v budoucnu využívat k výrobě oblečení, zatímco brambory by byly zdrojem potravy pro astronauty a řepka by se využila k produkci oleje.
Čína uvažuje o tom, že pokud budou výsledky výzkumů pozitivní, mohla by se pokusit o stavbu základny na Měsíci – pravděpodobně s využitím 3D tiskáren, uvedla v pondělí Čínská vesmírná agentura.
