Čínská sonda Čchang-e 4 úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. Čínská televize oznámila, že sonda Čchang-e 4 se dotkla povrchu Měsíce v 10:26 tamního času.
Odvrácená strana Měsíce směřuje od Země a je poměrně neprobádaná. Žádná sonda ani průzkumný modul tam dosud nepřistály. Tato oblast na přírodním satelitu Země je hornatá, zvlněná a posetá krátery, na rozdíl od opačné strany, kde jsou i rovinaté oblasti vhodné pro přistání.
Raketa se sondou Čchang-e 4, pojmenovanou podle bohyně měsíce z čínské mytologie, odstartovala 7. prosince z kosmodromu Si-čchang na jihozápadě Číny. Na měsíční povrch dosedla s robotickým vozítkem, které má zahájit průzkum.
Zařízení bude zkoumat strukturu a minerální složení terénu. Na palubě sondy jsou podle dřívějších zpráv i semínka rostlin. Vědci se budou snažit zjistit, zda je možné pěstovat zeleninu v uzavřeném prostoru a při nízké gravitaci na měsíčním povrchu.
- Odvrácená strana Měsíce je měsíční hemisféra (polokoule), která je trvale odvrácena směrem od Země. Opačná polokoule se nazývá přivrácená strana Měsíce. Měsíc obrací k Zemi vlivem vázané rotace stále stejnou polokouli. Přesto můžeme díky vlivu librace pozorovat ze Země 9 % povrchu odvrácené strany Měsíce. Mezi útvary, které můžeme díky libraci pozorovat, patří Mare Humboldtianum (Moře Humboldtovo), Mare Marginis (Moře okraje) a Mare Smythii (Moře Smythovo), zčásti Mare Orientale (Moře východní) a Mare Australe (Moře jižní). První snímky většiny odvrácené strany Měsíce pořídila až 7. října 1959 sovětská sonda Luna 3.
- Zdroj: Wikipedie
Největší technickou výzvou mise je podle Oujang c'jüana, předního vědce pracujícího na čínském lunárním programu, komunikace s kontrolním centrem. Jelikož se sonda i robotické vozítko nachází na odvrácené straně Měsíce v rádiovém stínu, už v květnu Čína vypustila na oběžnou dráhu přenosový satelit Čchüe-čchiao (v překladu Stračí most), který slouží jako retranslační družice.
Průkopnické přistání demonstruje čínské ambice na poli vesmírného průzkumu. V roce 2013 se sonda Čchang-e 3 stala první, která přistála na Měsíci od sovětské Luny 24 v roce 1976.
Podle šéfredaktora serveru Kosmonautix.cz Dušana Majera Čína už v kosmonautice Rusko předběhla. „Ruská kosmonautika se nachází v poměrně hluboké krizi, mají prakticky jen kosmické lodě Sojuz, které dopravují astronauty na ISS, ale ten vědecký program, kosmické sondy, to je už několik desítek let velká bída,“ uvedl Majer v Horizontu ČT24.
Zatímco ostatní státy své rozpočty na vesmírné programy spíše seškrtávají, Čína má v kosmu ambiciózní plány. Chystá se vybudovat vlastní vesmírnou stanici a dál bádat na Měsíci. Podle stávajících plánů má v roce 2030 na Měsíci přistát první Číňan.
