Noah Petro je americký geolog, který se stal hlavním vědcem pro misi Artemis 3. Ta by měla přistát na Měsíci s lidskou posádkou, poprvé od roku 1972. Petro poskytl České televizi rozhovor, ve kterém popsal, proč je návrat člověka na naši přirozenou družici tak důležitý a jakou v něm hraje roli.
Musíme vyvinout kladívka, hrábě i lopatky, říká hlavní vědec mise, která vrátí člověka na Měsíc
Proč je pro lidstvo tak důležité vrátit se zpět na Měsíc?
Částečně je to zvědavost. Odpověď na otázku, jak funguje vesmír. A teď, více než padesát let od poslední cesty lidí na Měsíc, jsme si uvědomili, že se toho o našem místě ve Sluneční soustavě musíme ještě hodně naučit. Hlavně základy toho, jak planety fungují. A na Zemi z toho můžete udělat jen část.
Rychle tak pochopíte, že musíte poslat robotické průzkumníky do všech koutů Sluneční soustavy, aby nám s tím pomohli. Ale tím, že pošleme lidi na Měsíc, máme příležitost dozvědět se mnohem více o našem místě ve Sluneční soustavě.
Ať už chceme studovat věci, které se odehrávaly před čtyřmi miliardami let, nebo věci, které se ve Sluneční soustavě odehrávají právě teď, Měsíc je tím jediným ideálním objektem, ze kterého to můžeme dělat.
Rozhovor s vědeckým šéfem mise Artemis 3 (zdroj: ČT24)
Směr Měsíc
Nedávno Vás vybrali jako hlavního vědce pro misi Artemis 3. Té vůbec první, která opět přistane na Měsíci. Co byste se chtěl o Měsíci dozvědět?
Měsíc má stále tolik tajemství, které ještě neznáme, třeba jeho stáří. Pro mě je jižní pól, kde Artemis 3 přistane, velmi neobvyklá oblast Měsíce. Jsou tam místa, která jsou extrémně chladná a která nikdy neviděla sluneční světlo. Jsou tam oblasti, které mohou mít vodu nebo další nestálé látky. A Artemis 3 položí základy pro naše chápání celé této oblasti.
Následující mise, Artemis 4, 5, 6 a další se potenciálně vydají na další místa na jižním pólu. Takže Artemis 3 je naší první šancí, jak se seznámit s prostředím, do kterého se chystáme. Co mě opravdu zajímá, jsou věci, které ještě neznáme. Máme nějaká očekávání, myslíme si, jak to tam vypadá a funguje, ale vždycky nás něco překvapí.
Už program Apollo nás naučil, že jakkoli můžeme říct, že o téhle oblasti už něco víme, tak jsme vždycky narazili na nová neočekávaná překvapení. A právě na to se nejvíc těším – na věci, na které nejsme připraveni.
Jaké neobvyklé složení hornin najdeme? A jaká překvapení nás čekají?
Místa, kam se chystáme na Artemis 3, budou velmi, velmi stará, možná jedna z nejstarších míst, která kdy lidé prozkoumali. Ale my nevíme, jak stará jsou. A tak je pro mě tou nejdůležitější otázkou, jak stará jsou tato geologická prostředí, do kterých budeme průzkumníky posílat.
Jak spolupracujete anebo jak budete spolupracovat s astronauty, kteří budou trénovat výstupy na povrch Měsíce?
Geologie je velmi popisná věda. Z popisu horniny, kterou držíte v ruce, se dá vytěžit hodně informací. Takže my potřebujeme, aby si zvykli popisovat, co vidí. Jaké horniny drží v ruce. Už to bude obrovský krok kupředu. Nezáleží tolik na tom, aby věděli, co je to přesně za minerál v nějaké hornině, ale aby byli schopni identifikovat to, že tahle hornina vypadá jedinečně a já z ní vezmu vzorek.
Budeme po nich chtít, aby se na povrchu Měsíce velmi rychle rozhodovali. A tak nejdůležitější věc, kterou musíme udělat je, říct jim, proč na Měsíc letíme, proč je důležitý. A pak je vyškolit s nástroji, v technikách a pozorovacích dovednostech pro určení, které vzorky sbírat a případně které vzorky také nesbírat.
Protože víme, že jejich čas bude omezený. Víme, že nemohou přivézt každý kámen. Takže schopnost činit tato rozhodnutí bude klíčová. Také víme, že tito astronauti budou jezdit po celém světě a mluvit o tom, co dělají, a tak chceme, aby byli schopni o Měsíci mluvit způsobem, který zbytek světa nadchne pro průzkum stejně jako mě nebo vás.
Lunární geolog Noah Petro poskytl rozhovor pro ČT (zdroj: ČT24)
Měsíční nástroje
Jak spolupracujete na vývoji nástrojů, které se budou používat na povrchu Měsíce?
To je skvělá otázka. Víme, které nástroje byly velmi úspěšné na Apollu a které nástroje naopak nefungovaly tak dobře a jaké úpravy bylo třeba udělat.
Takže NASA požádala o vývoj nástrojů různé subjekty. Velmi úzce spolupracujeme s našimi partnery v oblasti nástrojů nejen na tom, jak bude vypadat geologické kladívko, ale i na tom, jak budeme odebírat vrtné vzorky. NASA také bude vyvíjet přístroje, které zůstanou na povrchu Měsíce a budou tam dále samy pracovat.
Nehovoříme pouze o nástrojích a přístrojích jako takových. Na povrchu Měsíce budeme mít astronauty jenom omezenou dobu, takže ať už rozmisťují nějaký přístroj nebo odebírají vzorek horniny nebo vrtné jádro, potřebujeme, aby podrobně znali všechny tyto přístroje a nástroje.
Součástí vývoje není jen to, že potřebujeme kladívko, hrábě nebo lopatku, ale musíme také vědět, z čeho je vyrobené a jak. Nástroje totiž mohou potenciálně kontaminovat naše vzorky. A protože se chystáme do tohoto velmi neobvyklého prostředí na Měsíci, tak musíme vědět, jak je naše sbírání vzorků ovlivňuje. Abychom najednou nezjistili, že na Měsíci je obrovské množství třeba zinku. Ale ten zinek ve skutečnosti pochází z jednoho z našich nástrojů. Takže součást spolupráce s vědeckými týmy, které budou nástroje vyvíjet je i zajistit tyto potenciální zdroje kontaminace.
Jak se chcete poučit z výstupů na povrch z programu Apollo?
Je několik věcí, které se můžeme naučit z éry Apolla a těchto výstupů. A upřímně řečeno, jedním z nejlepších způsobů, jak to můžeme udělat, je mluvit s astronauty, kteří jsou tu stále s námi.
Jednou z věcí, které Harrison „Jack“ Schmitt dělal opravdu dobře, bylo, že hodně mluvil. Popisoval, co viděl. Vyprávěl o své práci takovým způsobem, že jste mohli sledovat a poslouchat jeho myšlenkové pochody. A tak jedna z věcí, kterou jsme se, jak doufám, od Apolla naučili, je nechat astronauty hodně mluvit a poslouchat je.
A tak se musíme naučit poslouchat a nepřerušovat je a neupozorňovat „ne, počkej, myslím, že ses spletl“. Ne, oni jsou na povrchu. Oni jsou ti, kteří vědí nejlépe o tom, co se děje. A tak je vyslechněte, naslouchejte jim a teprve poté něco řekněte. Při prvním výstupu jste řekli tohle a teď při druhém toto. Co se změnilo? Co je jinak a jak máme rozumět tomu, že by něco mohlo být jednou jinak než podruhé?
Takže si myslím, že nejdůležitější věcí, kterou se můžeme naučit z éry Apolla je opět to, jaké druhy pozorování může člen posádky provádět. Jak jim naslouchat a pak na to reagovat, protože s Artemis 3 budeme mít na Měsíci čtyři výstupy. Budeme mít příležitost po prvním výstupu říct, možná zkusíme něco jiného při tom třetím, abychom se dozvěděli více o něčem, co jste pozorovali při prvním nebo druhém výstupu.
A tak si ponecháme trochu té flexibility při plánování, abychom mohli říct, hej, na toto jste narazili při prvním výstupu a tady to tedy uděláme teď jinak. To by mohlo být velmi cenné.