NASA uzavřela obchod snů. Za vzorek z Měsíce zaplatí jen jeden dolar

Americká vesmírná agentura NASA zaplatí firmě Lunar Outpost z Colorada jeden dolar (asi 22 korun) za doručení malého vzorku půdy z Měsíce. Firma je jednou ze tří, které si agentura najala při ustavování nového právního rámce pro soukromé firmy, jež chtějí usilovat o těžbu surovin z jiných vesmírných těles, než je Země.

„Byli byste překvapeni, co všechno dostanete za dolar ve vesmíru,“ řekl činitel NASA Mike Gold novinářům.

Cílem na první pohled nezvyklého programu není finanční odměna pro najaté firmy, ani zisk samotných vzorků, které budou poměrně malé – jen mezi 50 až 500 gramy. Pravým účelem je umožnit firmám rozvinout svoje technologie a položit základy modelu podnikání, v němž budou firmy těžit zdroje z Měsíce a případně i dalších těles a následně je prodávat či samy využívat.

Lákavý cíl

Spojené státy se rovněž tímto krokem snaží prosadit legální precedent pro svůj předpis, který dává soukromým společnostem možnost sbírat a využívat zdroje mimo oběžnou dráhu Země. Cílem je stanovit právní rámec, podle něhož se bude v budoucnosti řídit například osidlování Měsíce, jež by mohlo vést i k výpravám ke vzdálenějším vesmírným cílům.

Na Měsíci se totiž nachází velké zásoby ledu, který by se dal teoreticky využívat pro výrobu paliva do vesmírných lodí. Přirozená družice Země by se tak mohla stát svým způsobem čerpací stanicí při cestách do vzdálenějších koutů Sluneční soustavy. Ačkoliv je tato představa nyní ještě hodně vzdálená realitě, NASA se snaží nynějším malým krokem na tuto budoucnost připravit.

Americká agentura navíc plánuje v příštích letech znovu dostat člověka na Měsíc. Oproti programu Apollo z přelomu 60. a 70. let minulého století by však astronauti chystaného programu Artemis měli pobývat na povrchu Měsíce dlouhodobě. „Schopnost vytěžit a využít vesmírné zdroje je klíčová k dosažení tohoto cíle udržitelnosti (pobytu na Měsíci),“ řekl Gold.

Měsíc jako oceán

Postoj USA vůči vesmírným tělesům NASA přirovnává ke způsobu, jakým se přistupuje k mezinárodním vodám. „Domníváme se, že můžeme těžit a využívat zdroje z Měsíce stejně, jako můžeme lovit a využívat tuňáky z oceánu,“ řekl letos šéf agentury Jim Bridenstine.

NASA se nyní snaží přesvědčit ostatní země k přistoupení k mezinárodní dohodě Artemis, jež stanovuje právě principy chování a zacházení se zdroji na vesmírných tělesech blízkých Zemi.

Kromě firmy Lunar Outpost si agentura objednala vzorky také od japonské a evropské společnosti ispace, které za materiál zaplatí po 5000 dolarech (109 tisíc korun) za dvě mise, a Masten Space Systems z Kalifornie, které dá patnáct tisíc dolarů (327 tisíc korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 18 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...