Řada lidí i dnes nevěří, že se Američané skutečně dostali na povrch Měsíce. Jejich argumenty jsou ale podle expertů postavené na zcela vratkých nohách a z pohledu vědy nedávají větší smysl než teorie o tom, že je Země plochá.
Proč nemohlo být americké přistání na Měsíci zfalšované? Odpovědi na nejčastější konspirační teorie
Přední čeští experti na výzkum vesmíru, popularizaci astronomie i kosmickou fyziku odpověděli na nejčastější námitky milovníků konspirační teorie o tom, že americké přistání bylo zfalšované a astronauti ve skutečnosti na Měsíci nikdy nepřistáli.
Konspirace: Na fotografiích z Měsíce chybí hvězdy. Není to důkaz toho, že to bylo natočeno ve studiu?
Vysvětluje Michal Bursa, Astronomický ústav AV ČR:
„Hvězdy tam sice chybí, ale není to foceno v noci, nýbrž na přivrácené straně Měsíce v okamžiku, kdy na ni svítí Slunce. To, že tam nejsou hvězdy, je pouze otázka kontrastu. Sluníčko tam svítí velkou intenzitou, na Zemi taky ve dne hvězdy nevidíme.“
Konspirace: Vlajky vlají, i když na Měsíci není atmosféra. Na Měsíci nefouká žádný vítr, přesto vidíme, že vlajka je krásně vztyčená. Jako by tam byla vichřice.
Vysvětluje Ondřej Santolík, Ústav fyziky atmosféry AV ČR:
„To se dá velmi snadno vysvětlit. Američané dobře věděli, že na Měsíci žádná vichřice, natož pak vzduch, není. A když vlajku konstruovali, nahoru dali vodorovnou tyčku, která ji drží přibližně v pravému úhlu s podstavcem.“
Konspirace: Lunární modul na Měsíci není vidět pomocí dalekohledu. Dnes máme dalekohledy, kterými se můžeme podívat do vzdálených galaxií. Proč se tedy nemůžeme podívat na Měsíc a ověřit si, že tam zbytky techniky opravdu jsou?
Vysvětluje Michal Bursa, Astronomický ústav AV ČR:
„Podvozek landeru má v průměru nějakých pět metrů, ale je bezmála pět milionů metrů daleko. Takže bychom potřebovali dalekohled se zvětšením minimálně stotisícinásobným, možná milionnásobným, abychom ho viděli. A to zatím v možnostech pozemských dalekohledů není.“
Konspirace: Astronauty by cestou zabilo kosmické záření. Jak mohli přežít, když museli proletět pásy s vysokou radiací?
Vysvětluje Vladimír Wagner, Ústav jaderné fyziky AV ČR:
„O Van Allenových pásech se většinou nebo velice často mluví jako o smrtících, ovšem je třeba si uvědomit, že když se tento pojem použije, uvažuje se o situaci, kdyby tam byl člověk dlouho. Nebo kdyby tam byly dlouho přístroje a nebyly by stíněné. Američané se snažili vyhnout se všem částem, kde je radiace větší, a podařilo se jim to.“
„Zároveň se snažili proletět pásem co nejrychleji. Astronauti tedy dostali dávku dvou nebo pár milisievertů, maximálně desítky milisievertů. To je roční dávka, kterou my dostaneme z přírodního pozadí.“
Konspirace: Filmové pásy by na Měsíci zničila radiace, nejsou tedy fotografie podvržené?
Vysvětluje Martin Kákona, Ústav jaderné fyziky AV ČR:
„Na misích na Měsíc se používaly málo citlivé filmy. Během mise dostaly dávku, která odpovídá roční dávce člověka na Zemi. Odpovídá to situaci, kdy byste měli film rok ve skříni a teprve potom jej vybalili a začali na něj fotit.“
Konspirace: Stíny na fotografiích nejsou rovnoběžné. Naznačuje to, že světlo nemohlo pocházet z jednoho zdroje záření, a snímky tedy musely vzniknout ve studiu, které nasvětlovaly dva reflektory.
Vysvětluje Michal Bursa, Astronomický ústav AV ČR:
„To, že stíny nejsou úplně rovnoběžné, je věc, kterou známe i z fotografování na Zemi. Pokud fotíte dva objekty, které jsou velice blízko vás a vrhají stín od Slunce, z principu konstrukce fotoaparátu nejsou jejich stíny rovnoběžné. A je tady perspektiva, že se sbíhají v jednom vzdáleném úběžníku.“
Konspirace: Mise na Měsíc musí být podvržená.
Vysvětluje Karel Pacner, publicista a spisovatel:
„V podstatě to odbývám tvrzením, že Sověti sledovali bedlivě všechny lety Apolla a kdyby to bylo divadlo, dočetli bychom se to v Moskevské pravdě.“