Kanada hodlá stíhat trestné činy spáchané ve vesmíru. Chystá se tak na misi k Měsíci

Téma vesmírných zločinů se zatím moc neřešilo, zejména proto, že to až doposud nebylo zapotřebí. Na konci dubna se to ale díky kanadským zákonodárcům změnilo.

Kanada novelizovala svůj trestní zákoník, aby umožnila stíhat trestné činy spáchané kanadskými astronauty během cest na Měsíc či přímo na měsíčním povrchu. Podle stanice CBC mohou být podle těchto norem potrestáni i cizinci, kteří ve vesmíru ohrozí život nebo bezpečnost kanadského astronauta.

„Kanadský člen posádky, který se během kosmického letu dopustí mimo Kanadu jednání nebo opomenutí, které by v případě, že by bylo spácháno v Kanadě, představovalo trestný čin, se považuje za osobu, která se tohoto jednání nebo opomenutí dopustila v Kanadě,“ konstatuje zákon. Kanada přitom až doposud měla jen 14 astronautů a žádný z nich se zatím žádného přečinu vůči právu nedopustil.

Kanadský trestní zákoník byl v ohledu vesmírných zločinů progresivní už dříve. Obsahoval návod k řešení trestných činů spáchaných jejími astronauty na palubě Mezinárodní vesmírné stanice, za oběžnou dráhu stanice ale nesahal.

Nyní se zákonodárci dívají dál, v současné době se totiž počítá s účastí Kanadské vesmírné agentury na připravovaném programu Artemis, v rámci nějž chce NASA vyslat lidi zpět na povrch Měsíce. K tomu by mělo dojít ještě v této dekádě, optimisté dokonce hovoří o roku 2025.

Mise Artemis 2, v níž se kapsle Orion s posádkou vydá k Měsíci a zpět – zatím bez přistání –, se podle plánů zúčastní i kanadský astronaut. Ottawa také přispěje robotickým ramenem na Lunar Gateway, plánovanou základnu na oběžné dráze kolem Měsíce. Na programu Artemis se podílí také Evropská kosmická agentura a japonská Agentura pro výzkum vesmíru.

V současné době se vesmír volně řídí Smlouvou o kosmickém prostoru z roku 1967, která byla sepsána v souvislosti s vesmírnými závody mezi USA a Sovětským svazem. Od té doby ale nebyla aktualizována. Proto z ní vychází i kanadské zákony – reagují konkrétně na článek šest, který uvádí, že státy budou dohlížet na činnost svých občanů ve vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...