Kanada hodlá stíhat trestné činy spáchané ve vesmíru. Chystá se tak na misi k Měsíci

Téma vesmírných zločinů se zatím moc neřešilo, zejména proto, že to až doposud nebylo zapotřebí. Na konci dubna se to ale díky kanadským zákonodárcům změnilo.

Kanada novelizovala svůj trestní zákoník, aby umožnila stíhat trestné činy spáchané kanadskými astronauty během cest na Měsíc či přímo na měsíčním povrchu. Podle stanice CBC mohou být podle těchto norem potrestáni i cizinci, kteří ve vesmíru ohrozí život nebo bezpečnost kanadského astronauta.

„Kanadský člen posádky, který se během kosmického letu dopustí mimo Kanadu jednání nebo opomenutí, které by v případě, že by bylo spácháno v Kanadě, představovalo trestný čin, se považuje za osobu, která se tohoto jednání nebo opomenutí dopustila v Kanadě,“ konstatuje zákon. Kanada přitom až doposud měla jen 14 astronautů a žádný z nich se zatím žádného přečinu vůči právu nedopustil.

Kanadský trestní zákoník byl v ohledu vesmírných zločinů progresivní už dříve. Obsahoval návod k řešení trestných činů spáchaných jejími astronauty na palubě Mezinárodní vesmírné stanice, za oběžnou dráhu stanice ale nesahal.

Nyní se zákonodárci dívají dál, v současné době se totiž počítá s účastí Kanadské vesmírné agentury na připravovaném programu Artemis, v rámci nějž chce NASA vyslat lidi zpět na povrch Měsíce. K tomu by mělo dojít ještě v této dekádě, optimisté dokonce hovoří o roku 2025.

Mise Artemis 2, v níž se kapsle Orion s posádkou vydá k Měsíci a zpět – zatím bez přistání –, se podle plánů zúčastní i kanadský astronaut. Ottawa také přispěje robotickým ramenem na Lunar Gateway, plánovanou základnu na oběžné dráze kolem Měsíce. Na programu Artemis se podílí také Evropská kosmická agentura a japonská Agentura pro výzkum vesmíru.

V současné době se vesmír volně řídí Smlouvou o kosmickém prostoru z roku 1967, která byla sepsána v souvislosti s vesmírnými závody mezi USA a Sovětským svazem. Od té doby ale nebyla aktualizována. Proto z ní vychází i kanadské zákony – reagují konkrétně na článek šest, který uvádí, že státy budou dohlížet na činnost svých občanů ve vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nově objevená gueréza vypadá jako superhrdina v masce. Chrochtá ale jako vepř

Objevit neznámý druh opice se povede jenom zcela výjimečně, teď se to podařilo biologům v Demokratické republice Kongo. Nově popsaný druh guerézy je přitom velmi nápadný – jak vzhledem, tak i chováním.
17. 7. 2026
Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.