NASA představila nový skafandr. Za dva roky má posloužit na Měsíci

Americká NASA představila prototyp obleku, ve kterém budou astronauti chodit po Měsíci. Původně ho vyvíjela sama, ale po řadě průtahů celý projekt předala soukromé firmě Axiom Space. Podle aktuálního plánu mají Američané na Měsíci přistát v rámci mise Artemis 3 v prosinci 2025.

Chytřejší, bezpečnější nebo ohebnější slibuje být nový skafandr pro výstupy na povrch Měsíce. Bude také mnohem lépe izolovaný, protože v rámci programu Artemis v něm astronauti vystoupí na povrch u jižního pólu Měsíce.

„Zamíříme do oblastí, které se nazývají oblasti věčné tmy. To jsou místa, kde slunce nikdy nesvítí, a jsou velmi, velmi chladná,“ uvedl zástupce vedoucího programu Extravehicular Activity Russell Ralston.

Nahrávám video

NASA, která na vývoj skafandrů zatím dala v přepočtu pět miliard korun, si je bude od firmy Axiom Space pronajímat. „Berte to, jako bychom si půjčili auto,“ popsala manažerka programu Extravehicular Activity and Human Surface Mobility Lara Kearneyová.

Klíčová je flexibilita a velká odolnost skafandru, kterou NASA požadovala po zkušenostech z programu Apollo. Nejdéle chodili po Měsíci astronauti z Apolla 17, a to 22 hodin. Nový skafandr přitom musí vydržet nejméně 800 hodin.

Nové stopy na Měsíci

Oblek musí lépe chránit třeba před měsíčním prachem. Ten astronautům z Apolla špinil skafandr, poškozoval displeje a přehříval elektroniku. Na skafandrech se dostal i do měsíčního modulu, kde pak působil zdravotní potíže. „Když jsem si po prvním výstupu sundal helmu, měl jsem silnou reakci na prach. Začalo mi téct z nosu,“ popsal astronaut Apolla 17 Harrison Schmitt.

Nový oblek má i jiné podrážky. Stopy, které astronauti na Měsíci zanechají, tak budou mít novou podobu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 7 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled