Češi v Egyptě znovuobjevili velkolepé hrobky

Čeští archeologové pod vedením Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu znovuobjevili zapomenuté hrobky starověkých úředníků Sabua a Ptahšepsese, kteří byli spjati s kultem boha Ptaha v Memfidě. Prozkoumali a zdokumentovali i dosud zcela neznámé části těchto staveb a jako první v moderní době objevili také pohřební komory ukryté hluboko pod zemí, oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.

Objev je součástí dlouhodobého výzkumného projektu, jehož cílem je znovuobjevit a zdokumentovat památky, které byly částečně odkryté už v 19. století, ale pak si vzala zpět poušť, zakryl je písek a jejich stopy tak zmizely.

Odkryli jsme velkolepé nové památky.
Miroslav Bárta, egyptolog

Poprvé tyto konkrétní hrobky objevil francouzský egyptolog Auguste Mariette v letech 1858 až 1860. Ten odhalil asi 160 hrobek z různých fází Staré říše. Jeho vykopávky se ale omezovaly jen na určité části hrobek, zejména obětní kaple, chodby a některé pohřební komory, aniž by byly odkryty a komplexně zdokumentovány ostatní architektonické prvky.

Stará říše je období dějin starověkého Egypta odpovídající době vlády 3.–6. dynastie v Egyptě. Spadá tedy do období přibližně 2700–2181 před naším letopočtem.

K nejvýznamnějším hrobkám, na nichž česká mise pracovala, patří hrobky Sabua a jeho syna Ptahšepsese, kteří zastávali vysoké funkce ve strukturách Staré říše. Zejména osobnost druhého jmenovaného je zajímavá. Podle dostupných písemných pramenů byl totiž Ptahšepses prvním úředníkem mimo královskou rodinu, který se oženil s egyptskou princeznou – Chamaat – dcerou krále Veserkafa, zakladatele páté dynastie.

Čeští egyptologové odhalili celou řadu architektonických a uměleckých detaily v Sabuově hrobce, která leží severně od hrobky jeho syna a měří 54 krát 28 metrů. Její původní výška se odhaduje na zhruba pět metrů a vnější zdi nesou architektonickou výzdobu napodobující průčelí královských paláců, zatímco obětní kaple obsahuje dobře zachované reliéfy zobrazující Sabua a Ptahšepsese, jak dohlížejí na průvody nosičů obětin. Reliéfy se podle vědců vyznačují přesným provedením a vysokou uměleckou kvalitou.

Bárta vysvětlil, že k nejvýznamnějším výsledkům výzkumu patří poprvé odkrytá obětní kaple Sabuovy manželky Ichetnefret, kterou Mariette při svých dřívějších vykopávkách nenalezl. V kapli byly odkryty nepravé dveře se scénami zobrazujícími ji po boku manžela a jejich dvou synů, Ptahšepsese a Ranefera, což přináší nové informace o členech rodiny a příbuzenských vztazích.

Mise také znovu určila polohu Ptahšepsesovy hrobky s využitím satelitních snímků a terénního průzkumu. Ukázalo se, že se rozkládá na ploše větší než devět set metrů čtverečních a zahrnuje obětní komoru a vstup zdobený malbami znázorňujícími průvody nosičů obětin a scény porážky obětních zvířat.

K nejdůležitějším výsledkům výzkumu této hrobky patří odkrytí pohřební komory, do níž se vstupuje sestupnou chodbou z východní strany. Uvnitř byl nalezen vápencový sarkofág s ostatky Ptahšepsese, který zastával vysoké funkce za vlády čtyř králů páté dynastie: Sahurea, Neferirkarea, Raneferefa a Niuserrea.

Přestože byla komora ve starověku vyloupena a zmizely šperky a cenné předměty, dochovaly se pozůstatky Ptahšepsesovy mumie, které tak mohl prozkoumat tým egyptských antropologů. Studie ukázala, že Ptahšepses zemřel ve věku přes šedesát let, což odpovídá údajům v nápisech zachycujících jeho biografii a na poměry tehdejšího starověkého Egypta představuje vysoký věk.

Český úspěch v Egyptě

Egyptský ministr cestovního ruchu a památek Šeríf Fathí ocenil objev a zdůraznil, že odhaluje další z pokladů Egypta, které stále ukrývají mnohá tajemství staroegyptské civilizace. Dodal, že tyto objevy potvrzují význam pokračování archeologického výzkumu a odrážejí, jak skvěle funguje spolupráce mezi Nejvyšší radou pro památky a zahraničními archeologickými misemi působícími v Egyptě.

Česká expedice pokračuje ve studiu a restaurování obou hrobek a zároveň v navazujícím výzkumu, jehož cílem je odkrýt další hrobky zapomenuté nekropole v Sakkáře. Výsledky přispějí k hlubšímu pochopení dějin, života hodnostářů a kněží Staré říše a k dokumentaci důležitých architektonických a uměleckých prvků i nápisů.

„Odkryli jsme velkolepé nové památky, včetně Ptahšepsesovy hrobky, které poskytly mimořádné množství historicky jedinečných informací“, dodává Miroslav Bárta. „Ačkoli se to může zdát nepravděpodobné, náš archeologický výzkum v posledních několika letech přinesl zcela nové zcela nové důkazy týkající se historického pozadí páté dynastie. Patří sem nové poznatky o počátcích nepotismu a lobbingu v historii civilizací, stejně jako inovace v procesu mumifikace“, shrnul význam těchto objevů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
před 1 hhodinou

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
před 3 hhodinami

Bajkal se po dekádách úpadku vzpamatovává, potvrdila studie

Jezero Bajkal vysychalo kvůli nedostatku srážek, nadměrnému odběru vody i vyššímu odparu. V posledních devíti letech se ale začala situace obracet. Vědci teď popsali proč.
před 4 hhodinami

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
před 6 hhodinami

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
včera v 13:31‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
včera v 07:00‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizovánovčera v 00:04‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.