Čeští archeologové pod vedením Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu znovuobjevili zapomenuté hrobky starověkých úředníků Sabua a Ptahšepsese, kteří byli spjati s kultem boha Ptaha v Memfidě. Prozkoumali a zdokumentovali i dosud zcela neznámé části těchto staveb a jako první v moderní době objevili také pohřební komory ukryté hluboko pod zemí, oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
Objev je součástí dlouhodobého výzkumného projektu, jehož cílem je znovuobjevit a zdokumentovat památky, které byly částečně odkryté už v 19. století, ale pak si vzala zpět poušť, zakryl je písek a jejich stopy tak zmizely.
Poprvé tyto konkrétní hrobky objevil francouzský egyptolog Auguste Mariette v letech 1858 až 1860. Ten odhalil asi 160 hrobek z různých fází Staré říše. Jeho vykopávky se ale omezovaly jen na určité části hrobek, zejména obětní kaple, chodby a některé pohřební komory, aniž by byly odkryty a komplexně zdokumentovány ostatní architektonické prvky.
Stará říše je období dějin starověkého Egypta odpovídající době vlády 3.–6. dynastie v Egyptě. Spadá tedy do období přibližně 2700–2181 před naším letopočtem.
K nejvýznamnějším hrobkám, na nichž česká mise pracovala, patří hrobky Sabua a jeho syna Ptahšepsese, kteří zastávali vysoké funkce ve strukturách Staré říše. Zejména osobnost druhého jmenovaného je zajímavá. Podle dostupných písemných pramenů byl totiž Ptahšepses prvním úředníkem mimo královskou rodinu, který se oženil s egyptskou princeznou – Chamaat – dcerou krále Veserkafa, zakladatele páté dynastie.
Čeští egyptologové odhalili celou řadu architektonických a uměleckých detaily v Sabuově hrobce, která leží severně od hrobky jeho syna a měří 54 krát 28 metrů. Její původní výška se odhaduje na zhruba pět metrů a vnější zdi nesou architektonickou výzdobu napodobující průčelí královských paláců, zatímco obětní kaple obsahuje dobře zachované reliéfy zobrazující Sabua a Ptahšepsese, jak dohlížejí na průvody nosičů obětin. Reliéfy se podle vědců vyznačují přesným provedením a vysokou uměleckou kvalitou.
Bárta vysvětlil, že k nejvýznamnějším výsledkům výzkumu patří poprvé odkrytá obětní kaple Sabuovy manželky Ichetnefret, kterou Mariette při svých dřívějších vykopávkách nenalezl. V kapli byly odkryty nepravé dveře se scénami zobrazujícími ji po boku manžela a jejich dvou synů, Ptahšepsese a Ranefera, což přináší nové informace o členech rodiny a příbuzenských vztazích.
Mise také znovu určila polohu Ptahšepsesovy hrobky s využitím satelitních snímků a terénního průzkumu. Ukázalo se, že se rozkládá na ploše větší než devět set metrů čtverečních a zahrnuje obětní komoru a vstup zdobený malbami znázorňujícími průvody nosičů obětin a scény porážky obětních zvířat.
K nejdůležitějším výsledkům výzkumu této hrobky patří odkrytí pohřební komory, do níž se vstupuje sestupnou chodbou z východní strany. Uvnitř byl nalezen vápencový sarkofág s ostatky Ptahšepsese, který zastával vysoké funkce za vlády čtyř králů páté dynastie: Sahurea, Neferirkarea, Raneferefa a Niuserrea.
Přestože byla komora ve starověku vyloupena a zmizely šperky a cenné předměty, dochovaly se pozůstatky Ptahšepsesovy mumie, které tak mohl prozkoumat tým egyptských antropologů. Studie ukázala, že Ptahšepses zemřel ve věku přes šedesát let, což odpovídá údajům v nápisech zachycujících jeho biografii a na poměry tehdejšího starověkého Egypta představuje vysoký věk.
Český úspěch v Egyptě
Egyptský ministr cestovního ruchu a památek Šeríf Fathí ocenil objev a zdůraznil, že odhaluje další z pokladů Egypta, které stále ukrývají mnohá tajemství staroegyptské civilizace. Dodal, že tyto objevy potvrzují význam pokračování archeologického výzkumu a odrážejí, jak skvěle funguje spolupráce mezi Nejvyšší radou pro památky a zahraničními archeologickými misemi působícími v Egyptě.
Česká expedice pokračuje ve studiu a restaurování obou hrobek a zároveň v navazujícím výzkumu, jehož cílem je odkrýt další hrobky zapomenuté nekropole v Sakkáře. Výsledky přispějí k hlubšímu pochopení dějin, života hodnostářů a kněží Staré říše a k dokumentaci důležitých architektonických a uměleckých prvků i nápisů.
„Odkryli jsme velkolepé nové památky, včetně Ptahšepsesovy hrobky, které poskytly mimořádné množství historicky jedinečných informací“, dodává Miroslav Bárta. „Ačkoli se to může zdát nepravděpodobné, náš archeologický výzkum v posledních několika letech přinesl zcela nové zcela nové důkazy týkající se historického pozadí páté dynastie. Patří sem nové poznatky o počátcích nepotismu a lobbingu v historii civilizací, stejně jako inovace v procesu mumifikace“, shrnul význam těchto objevů.
