Mezinárodní tým archeologů našel v nekropoli v egyptském Asijútu pohřební komoru staroegyptské kněžky Idy, dcery místodržitele oblasti Džefaihapiho. Ukrývala se v doposud nepřístupné části jeho monumentální hrobky z doby kolem roku 1880 před naším letopočtem. Nalézt a odkrýt ji trvalo dvacet let.
Egyptologové našli hrobku kulhavé kněžky, jejíž otec vládl Vlčímu městu
Ida byla kněžkou „kraví“ bohyně Hathor. Podle nápisů na její rakvi pocházela z významné rodiny, což potvrzuje její titul, který se dá přeložit jako „paní domu“.
Její hrob se nacházel v boční komoře uzavřené kamennou zdí ve svislé šachtě hluboké asi čtrnáct metrů v hrobce jejího otce Džefaihapiho. Zatímco jeho pohřební komora byla už ve starověku vypleněna zloději, část se sarkofágem jeho dcery sice lupiči také našli, ale z neznámých důvodů tam téměř nic neukradli. Předměty uvnitř díky tomu zůstaly v drtivé většině takřka nedotčené.
Mezi nejzajímavější nálezy podle berlínských archeologů, kteří výzkum vedli, patří dvě složitě zdobené rakve, které do sebe zapadají. Obě jsou pomalované neobvykle složitými obrazy a popsané texty popisujícími cestu zesnulého v posmrtném životě. Výzdoba na vnitřní i vnější straně rakví je podle vědců detailnější než u srovnatelných předmětů ze stejného období a odráží mimořádnou kvalitu maleb a nápisů v hrobce Idina otce. Byly vyrobené ze dřeva, které v Egyptě neroste, což je další argument pro to, jak důležitou osobností byla žena v nich.
Bohaté ilustrace na boku sarkofágu Idy
Egyptologové jsou z nálezu nadšení. Potěšilo je hlavně bohatství textů v hrobce. Mezi nimi jsou náboženské nápisy známé jako Texty z rakví, ale i seznamy obětních darů – podle autorů objevu to umožní nový pohled na postavení žen a předávání vědomostí ve starověkém Egyptě.
Zobrazení kněžky Idy na stěně hrobky jejího otce
K dalším artefaktům z hrobky patří dřevěné figurky, dýka, faraonské insignie a potravinové obětiny. Další popsaná truhla obsahovala kanopy, což jsou nádoby určené k uchovávání životně důležitých orgánů – například jater, sleziny, plic a střev – během mumifikace. Zbytky Idina oblečení a její kosti sice byly částečně zničené lupiči, i tak poskytují základní představu o jejím životě a zdraví. Kněžka se dožila věku přibližně čtyřiceti let, příčinu její smrti vědci zatím nedokázali odhalit. Celý život ale trpěla vrozenou vadou nohy.
Všechny nálezy zůstanou v zemi původu, archeologové je totiž předali egyptskému ministerstvu pro památky a cestovní ruch.
Velká dcera velkého otce
Otec této kněžky, Džefaihapi, byl významný staroegyptský úředník za vlády faraona Senusreta I. Měl titul takzvaného nomarchy; to znamená, že před téměř čtyřmi tisíci lety vládl jedné ze 42 provincií země. Ví se o něm, že byl synem muže jménem Idi-aat a jeho manželkou byla žena jménem Sennuwy.
Sídlil právě v Asijútu, což je město na středním toku Nilu. Dnes v něm žije téměř 400 tisíc lidí, významným centrem byl ale už ve starověkém Egyptě, v době před více než 5100 lety. Protože se zde uctívala především božstva v podobě psovitých šelem, říkali mu tehdy Řekové a Římané Lycopolis neboli Vlčí město.
Dřevěná soška z hrobky kněžky Idy
Z nápisů v Džefaihapiho velké hrobce, objevené už roku 1913, se ví, že nechal založit kult, který se o hrobku staral a uctíval ji. Samotná hrobka byla vytesaná do skály, je jedenáct metrů vysoká, dvacet osm metrů hluboká a sedmdesát metrů široká; zdobí ji nádherné reliéfní malby a nápisy.
Zajímavé je, že byla obklopená menšími hrobkami, jejichž „obyvatelé“ byli v době smrti svého pána obětováni. Tento rituál se v Egyptě v té době už dávno neprovozoval, nicméně je možné, že přetrval právě na tomto místě, které bylo dost vzdálené od centra moci.
