Jižní ozonová díra je teď větší než Antarktida, ukázala satelitní data

Po celkem standardním rozsahu v začátku roku se jižní ozonová díra v posledním týdnu výrazně zvětšila a nyní je větší než 75 procent ozonových děr v této fázi sezony od roku 1979. Oznámila to Služba CAMS, která monitoruje oblast Antarktidy. Letošní ozonová díra nad jižním pólem podle ní nyní dosáhla větší rozlohy než Antarktida.

Vincent-Henri Peuch, ředitel služby CAMS (Copernicus Atmosphere Monitoring Service), k tomu říká: „Letos se ozonová díra vyvíjela na začátku sezony podle očekávání. Zdá se, že je dost podobná té loňské, která také nebyla v září nijak výjimečná, ale později v průběhu sezony se změnila v jednu z nejdéle trvajících ozonových děr v našem datovém záznamu. Nyní naše předpovědi ukazují, že letošní díra se vyvinula do rozměrů poněkud větších, než je obvyklé. Vír je poměrně stabilní a teploty ve stratosféře jsou ještě nižší než loni. Vyhlížíme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru.“

Vývoj ozonové díry
Zdroj: Copernicus

Během jarního období na jižní polokouli – od srpna do října – se nad Antarktidou každoročně vytváří ozonová díra, která dosahuje maxima od poloviny září do poloviny října. Když koncem jara na jižní polokouli začnou teploty vysoko ve stratosféře stoupat, úbytek ozonu se zpomalí, polární vír zeslábne, a nakonec se rozpadne a do prosince se hladina ozonu obvykle vrátí k normálu.

Ozonová vrstva chrání život na Zemi

Mezinárodní den ochrany ozonové vrstvy vyhlásila Organizace spojených národů jako připomínku podpisu Montrealského protokolu v roce 1987 196 státy a EU, kterým byly zakázány hlavní chemické látky poškozující ozonovou vrstvu.

Od zákazu halogenovaných uhlovodíků se ozonová vrstva začala obnovovat, ale tento proces je pomalý a úplné ukončení používání látek poškozujících ozonovou vrstvu bude trvat až do 60. nebo 70. let 21. století. „Musí se pokračovat v monitorování, aby se zajistilo, že Montrealský protokol bude i nadále prosazován,“ uvedla služba CAMS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.