Jižní ozonová díra je teď větší než Antarktida, ukázala satelitní data

Po celkem standardním rozsahu v začátku roku se jižní ozonová díra v posledním týdnu výrazně zvětšila a nyní je větší než 75 procent ozonových děr v této fázi sezony od roku 1979. Oznámila to Služba CAMS, která monitoruje oblast Antarktidy. Letošní ozonová díra nad jižním pólem podle ní nyní dosáhla větší rozlohy než Antarktida.

Vincent-Henri Peuch, ředitel služby CAMS (Copernicus Atmosphere Monitoring Service), k tomu říká: „Letos se ozonová díra vyvíjela na začátku sezony podle očekávání. Zdá se, že je dost podobná té loňské, která také nebyla v září nijak výjimečná, ale později v průběhu sezony se změnila v jednu z nejdéle trvajících ozonových děr v našem datovém záznamu. Nyní naše předpovědi ukazují, že letošní díra se vyvinula do rozměrů poněkud větších, než je obvyklé. Vír je poměrně stabilní a teploty ve stratosféře jsou ještě nižší než loni. Vyhlížíme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru.“

Vývoj ozonové díry
Zdroj: Copernicus

Během jarního období na jižní polokouli – od srpna do října – se nad Antarktidou každoročně vytváří ozonová díra, která dosahuje maxima od poloviny září do poloviny října. Když koncem jara na jižní polokouli začnou teploty vysoko ve stratosféře stoupat, úbytek ozonu se zpomalí, polární vír zeslábne, a nakonec se rozpadne a do prosince se hladina ozonu obvykle vrátí k normálu.

Ozonová vrstva chrání život na Zemi

Mezinárodní den ochrany ozonové vrstvy vyhlásila Organizace spojených národů jako připomínku podpisu Montrealského protokolu v roce 1987 196 státy a EU, kterým byly zakázány hlavní chemické látky poškozující ozonovou vrstvu.

Od zákazu halogenovaných uhlovodíků se ozonová vrstva začala obnovovat, ale tento proces je pomalý a úplné ukončení používání látek poškozujících ozonovou vrstvu bude trvat až do 60. nebo 70. let 21. století. „Musí se pokračovat v monitorování, aby se zajistilo, že Montrealský protokol bude i nadále prosazován,“ uvedla služba CAMS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 32 mminutami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 13 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 15 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 19 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 20 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
14. 10. 2026‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.