Jižní polokoule

Ozonová díra nad Antarktidou se za normálních podmínek začíná tvořit v polovině srpna a během listopadu se začíná postupně zmenšovat. Letos se ale oblast ozonové díry vytvořila o několik dní dříve než obvykle a od konce října si udržuje plochu o rozloze něco málo přes 15 milionů kilometrů čtverečních.

Brazílie zaznamenala nejteplejší den v historii měření – 44,8 stupně Celsia. Vlna veder sužuje největší jihoamerickou zemi už druhým týdnem. Úřady připisují nezvykle vysoké teploty meteorologickému jevu El Niňo a globálním klimatickým změnám.

Jméno portugalského mořeplavce Fernaa de Magalhaese je vepsáno ve hvězdách v podobě galaxií Velký a Malý Magellanův oblak, část astronomů teď volá po jejich přejmenování. Tvrdí, že Magalhaes byl vrah, který při první plavbě okolo země zotročoval původní obyvatelstvo tichomořských ostrovů.

Dlouhá desetiletí se zdálo, že Antarktida je v podstatě imunní vůči změnám klimatu, téměř se tam neprojevovaly. Ale letošní rok ukázal, jak rychle může změna přijít.

Ledová pokrývka oceánu u Antarktidy letos dosáhla nejnižší maximální rozlohy od začátku měření v roce 1979. Píše to agentura AFP s odkazem na údaje amerického centra NSIDC. Maximální rozloha ledové pokrývky Antarktidy se letos poprvé zastavila pod 17 miliony kilometrů čtverečních. Podle vědců to může souviset s vyššími teplotami oceánů.

Zatímco severní polokouli sužují rekordní letní vedra, mnohem jižněji, v hloubi zimy, padá další klimatický rekord. Množství antarktického mořského ledu kleslo na pro toto roční období nebývale nízkou úroveň, píše CNN. V polovině července mořský led v Antarktidě zaostával o 2,6 milionu kilometru čtverečního pod průměrem z let 1981 až 2010. To je plocha odpovídající rozloze Argentiny.

Ve středu 21. června v 16 hodin a 58 minut českého času nastal letní slunovrat a začalo tak astronomické léto. Toto datum hrálo zásadní roli v řadě kultur a právě slunovratu lidstvo vděčí za celou řadu nejvzácnějších památek.

Arktický i antarktický mořský led v současné době prožívají rekordní období. Obě místa sdílejí historický nedostatek ledové pokrývky na hladině. Bez ní přitom není možná celá řada procesů, které zajišťují stabilní svět.

První kvalitní studie upozorňují, že se mohou zastavit mořské proudy. Ty jsou přitom zásadní pro přenos tepla po naší planetě. Změna může přijít ještě rychleji, než se čekalo – a na opačné části planety než vědci předpokládali.

Tropická bouře Freddy už má v Malawi a Mosambiku nejméně 216 obětí na životech, informovala agentura AP s odkazem na mosambický úřad pro řešení katastrof. Ten v úterý potvrdil sedmnáct úmrtí. V Malawi si záplavy a sesuvy půdy podle tamních představitelů vyžádaly nejméně 199 životů, pondělní bilance hovořila o 99 mrtvých. Freddy je jedna z nejsilnějších bouří, které kdy byly zaznamenány na jižní polokouli, a potenciálně nejdéle trvající tropický cyklon.

Rozsah ledu kolem Antarktidy je rekordně malý. Za jeho zmizení může zejména teplá voda v oceánech. Doposud přitom byl mořský led kolem jižního pólu stabilnější než kolem severního.

Největší světová přepravní společnost se rozhodla přesměrovat své lodě, aby ochránila největší zvířata světa.

Jaká bude letošní zima, zajímá nejen politiky a energetiky, ale každého, kdo musí platit účty za plyn a elektřinu. Výhled se pokoušejí meteorologové zjistit už nyní – a začínají vždy pohledem do Tichého oceánu na chování jevu La Niňa.

Nově objevený druh dinosaura, který dostal jméno Guemesia ochoai, je zřejmě blízkým příbuzným předků bezruké skupiny dinosaurů, kteří žili před více než sedmdesáti miliony lety na jižní polokouli.

Světové oceány přijaly v roce 2021 rekordní množství tepla, upozorňuje rozsáhlá vědecká studie. Autoři výzkumu objem této „dodatečné“ energie přirovnali k situaci, jako by v oceánech po celý rok každou sekundu explodovalo třicet jaderných bomb o síle té hirošimské.

Vlny veder mohou mít dramatický dopad na kolonie tučňáků, kteří nejsou na tak vysoké teploty zvyklí. Podle nové studie nejhůř postihují dospělá zvířata. Pro životaschopnost kolonií tak dlouhověkých tvorů to znamená velké probémy.

Podle několika studií je velmi pravděpodobné, že jeden ze čtyř typů chřipkového viru, které kolují mezi lidmi, zcela vymizel – z velké části díky pandemii covidu-19 a opatřením, která ho měla potlačit. Zásadní vliv ale mělo také očkování.

Po celkem standardním rozsahu v začátku roku se jižní ozonová díra v posledním týdnu výrazně zvětšila a nyní je větší než 75 procent ozonových děr v této fázi sezony od roku 1979. Oznámila to Služba CAMS, která monitoruje oblast Antarktidy. Letošní ozonová díra nad jižním pólem podle ní nyní dosáhla větší rozlohy než Antarktida.

Pandemie nemoci covid-19 vede k obrovskému množství předčasných smrtí. Současně si ale vědci po celém světě začínají všímat, že opatření, která se proti novému koronaviru přijímají, výrazným způsobem potlačují šíření jiných infekčních chorob. Nyní to přesvědčivě ukázal výzkum tchajwanských vědců.

Stratosférická observatoř NASA pro infračervenou astronomii (SOFIA) poprvé prokázala, že na osvětlené straně Měsíce se nachází voda. Tento objev naznačuje, že voda se může po měsíčním povrchu vyskytovat častěji a neomezuje se tedy jen na chladná, stinná místa, jak se až doposud zdálo.

Země na jižní polokouli zaznamenaly v době karanténních opatření proti nemoci covid-19 rekordně málo případů chřipky. Tato data znamenají podle vědců záblesk naděje pro severní polokouli, která se na sezonu chřipky právě připravuje.

Víte, co je gust fronta, jak je definována vlna veder nebo co znázorňuje mapa význačného počasí? Odpovědi na všechny tyto otázky poskytne český meteorologický slovník. Zatímco v dřívější době byl k dispozici jen v papírové podobě (vydaný v roce 1993), dnes ho najdete v elektronické verzi na webových stránkách České meteorologické společnosti. A jak jste na tom se znalostmi meteorologické terminologie? Otestujte se!

Evropští astronomové objevili na jižní obloze černou díru dosud nejbližší Zemi. Je vzdálená „jen“ zhruba 1000 světelných let a doprovázejí ji dvě hvězdy. Ty jsou z jižní polokoule Země viditelné i pouhým okem, uvedli objevitelé v čele s Thomasem Riviniusem z Evropské jižní observatoře (ESO) v odborném časopise Astronomy & Astrophysics. Podle českého spoluautora studie Petra Hadravy, kterého cituje agentura DPA, bylo pro vědce překvapením, že objevili hvězdnou soustavu obsahující černou díru, a přitom takto viditelnou.

Rekordní díra, která se na začátku letošního roku otevřela v ozonové vrstvě nad Arktidou, se konečně uzavřela. Potvrdili to vědci ze služby Copernicus.