Bezruký dinosaurus nebyl bezbranný. Dokázal zabíjet i obří titanosaury

Nově objevený druh dinosaura, který dostal jméno Guemesia ochoai, je zřejmě blízkým příbuzným předků bezruké skupiny dinosaurů, kteří žili před více než sedmdesáti miliony lety na jižní polokouli.

V Argentině byl objeven nový dinosaurus, který patří přinejmenším vzhledem mezi ty méně obvyklé. Vědci našli jen část jeho lebky, ale stačilo to podle nich k tomu, aby vznikla přesvědčivá rekonstruce. 

Dinosaurus žil v období pozdní křídy, tedy v době před asi sedmdesáti miliony lety. Guemesia ochoai patřil mezi abelisaury nebo jejich předchůdce – tedy mezi dravé predátory, kteří se rozšířili na území dnešní Afriky, Jižní Ameriky a Indie. V Argentině ale bylo pozůstatků těchto tvorů nalezeno jen minimum – nový objev je tedy už jen proto pozoruhodný.

Kostra abelisaura
Zdroj: Flickr Commons

Kostru analyzovala profesorka Anjali Goswamiová. „Tento nový dinosaurus je pro svůj druh zcela neobvyklý. Má několik klíčových charakteristik, které naznačují, že se jedná o nový druh, a poskytuje důležité nové informace o oblasti světa, o kterém toho moc nevíme,“ uvedla.

Podle její studie se dinosauři žijící v této oblasti odlišovali od dinosaurů žijících v jiných částech Argentiny – to naznačuje, že vývoj v různých oblastech Jižní Ameriky mohl probíhat značně odlišně. Své závěry zveřejnila v odborném časopise Journal of Vertebrate Palaeontology.

Bezruký ano, bezzubý ne

Před stovkami milionů let byly všechny světadíly spojené v superkontinentu známém jako Pangaea. Postupem času, jak se tektonické desky posouvaly, se tato pevnina začala rozpadat na Gondwanu a Laurasii.

Před 180 miliony lety se tyto dva mohutné kontinenty začaly štěpit, přičemž Gondwana se rozpadla a vytvořila hlavní kontinenty na jižní polokouli a také Indii.

Zatímco se nové kontinenty pomalu oddělovaly, druhy se mezi nimi mohly stále pohybovat, což vedlo některé vědce k domněnce, že fauna jednotlivých pevninských masivů zůstala z velké části stejná. To se týká i abelisaurů, jejichž pozůstatky se nacházejí na různých kontinentech.

Jednou ze skupin žijících v té době v Gondwaně byli abelisauridní dinosauři. Jednalo se o skupinu vrcholových dravých teropodů, kteří se mohli živit i těmi největšími býložravými dinosaury, jako byli dvacetimetroví titanosauři.

Mnoho druhů abelisaurů mělo přední končetiny ještě kratší než známější Tyrannosaurus rex a reálně nepoužitelné. „Ruce“ abelisauridů by tak nebyly schopné úchopu, což nutilo dinosaury spoléhat se při chytání kořisti na svou mohutnou hlavu a čelisti. 

Jednalo se o masivní tvory, kteří patřili k největším známým suchozemským predátorům vůbec. Rozměry nově nalezeného exempláře je sice těžké odhadnout kvůli nedostatku kosterního materiálu, ale ti největší abelisauři neměli příliš konkurentů – měřili až dvanáct metrů. Asi nejznámějším zástupcem těchto predátorů byl Carnotaurus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 1 hhodinou

Robot MRV nasadí družicím „batůžky“ s palivem. Už je na orbitě

Nová družice, kterou aktuálně vynesla do vesmíru raketa společnosti SpaceX, by měla být schopná zvýšit životnost důležitých satelitů na oběžné dráze Země.
před 17 hhodinami

Před tři čtvrtě stoletím poslali Sověti k hranici kosmu Cigana a Dezika

První živí tvorové, kteří se podívali na hranici vesmíru, byli psi na palubách sovětských raket. Absolutní prvenství patřilo dvojici „voříšků“, kteří se jmenovali Cigan a Dezik. Ti odstartovali 22. července 1951 z kosmodromu Kapustin Jar v raketě, kterou sovětští vědci vyvinuli na základě německé válečné V-2.
před 18 hhodinami

Lidé jedli proso na českém území od doby bronzové. Začali kvůli změnám klimatu

Proso lidé na českém území jedí už více než tři tisíce let a pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit, popisuje nová studie.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.