Bezruký dinosaurus nebyl bezbranný. Dokázal zabíjet i obří titanosaury

Nově objevený druh dinosaura, který dostal jméno Guemesia ochoai, je zřejmě blízkým příbuzným předků bezruké skupiny dinosaurů, kteří žili před více než sedmdesáti miliony lety na jižní polokouli.

V Argentině byl objeven nový dinosaurus, který patří přinejmenším vzhledem mezi ty méně obvyklé. Vědci našli jen část jeho lebky, ale stačilo to podle nich k tomu, aby vznikla přesvědčivá rekonstruce. 

Dinosaurus žil v období pozdní křídy, tedy v době před asi sedmdesáti miliony lety. Guemesia ochoai patřil mezi abelisaury nebo jejich předchůdce – tedy mezi dravé predátory, kteří se rozšířili na území dnešní Afriky, Jižní Ameriky a Indie. V Argentině ale bylo pozůstatků těchto tvorů nalezeno jen minimum – nový objev je tedy už jen proto pozoruhodný.

Kostra abelisaura
Zdroj: Flickr Commons

Kostru analyzovala profesorka Anjali Goswamiová. „Tento nový dinosaurus je pro svůj druh zcela neobvyklý. Má několik klíčových charakteristik, které naznačují, že se jedná o nový druh, a poskytuje důležité nové informace o oblasti světa, o kterém toho moc nevíme,“ uvedla.

Podle její studie se dinosauři žijící v této oblasti odlišovali od dinosaurů žijících v jiných částech Argentiny – to naznačuje, že vývoj v různých oblastech Jižní Ameriky mohl probíhat značně odlišně. Své závěry zveřejnila v odborném časopise Journal of Vertebrate Palaeontology.

Bezruký ano, bezzubý ne

Před stovkami milionů let byly všechny světadíly spojené v superkontinentu známém jako Pangaea. Postupem času, jak se tektonické desky posouvaly, se tato pevnina začala rozpadat na Gondwanu a Laurasii.

Před 180 miliony lety se tyto dva mohutné kontinenty začaly štěpit, přičemž Gondwana se rozpadla a vytvořila hlavní kontinenty na jižní polokouli a také Indii.

Zatímco se nové kontinenty pomalu oddělovaly, druhy se mezi nimi mohly stále pohybovat, což vedlo některé vědce k domněnce, že fauna jednotlivých pevninských masivů zůstala z velké části stejná. To se týká i abelisaurů, jejichž pozůstatky se nacházejí na různých kontinentech.

Jednou ze skupin žijících v té době v Gondwaně byli abelisauridní dinosauři. Jednalo se o skupinu vrcholových dravých teropodů, kteří se mohli živit i těmi největšími býložravými dinosaury, jako byli dvacetimetroví titanosauři.

Mnoho druhů abelisaurů mělo přední končetiny ještě kratší než známější Tyrannosaurus rex a reálně nepoužitelné. „Ruce“ abelisauridů by tak nebyly schopné úchopu, což nutilo dinosaury spoléhat se při chytání kořisti na svou mohutnou hlavu a čelisti. 

Jednalo se o masivní tvory, kteří patřili k největším známým suchozemským predátorům vůbec. Rozměry nově nalezeného exempláře je sice těžké odhadnout kvůli nedostatku kosterního materiálu, ale ti největší abelisauři neměli příliš konkurentů – měřili až dvanáct metrů. Asi nejznámějším zástupcem těchto predátorů byl Carnotaurus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 8 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 21 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...