Bezruký dinosaurus nebyl bezbranný. Dokázal zabíjet i obří titanosaury

Nově objevený druh dinosaura, který dostal jméno Guemesia ochoai, je zřejmě blízkým příbuzným předků bezruké skupiny dinosaurů, kteří žili před více než sedmdesáti miliony lety na jižní polokouli.

V Argentině byl objeven nový dinosaurus, který patří přinejmenším vzhledem mezi ty méně obvyklé. Vědci našli jen část jeho lebky, ale stačilo to podle nich k tomu, aby vznikla přesvědčivá rekonstruce. 

Dinosaurus žil v období pozdní křídy, tedy v době před asi sedmdesáti miliony lety. Guemesia ochoai patřil mezi abelisaury nebo jejich předchůdce – tedy mezi dravé predátory, kteří se rozšířili na území dnešní Afriky, Jižní Ameriky a Indie. V Argentině ale bylo pozůstatků těchto tvorů nalezeno jen minimum – nový objev je tedy už jen proto pozoruhodný.

Kostra abelisaura
Zdroj: Flickr Commons

Kostru analyzovala profesorka Anjali Goswamiová. „Tento nový dinosaurus je pro svůj druh zcela neobvyklý. Má několik klíčových charakteristik, které naznačují, že se jedná o nový druh, a poskytuje důležité nové informace o oblasti světa, o kterém toho moc nevíme,“ uvedla.

Podle její studie se dinosauři žijící v této oblasti odlišovali od dinosaurů žijících v jiných částech Argentiny – to naznačuje, že vývoj v různých oblastech Jižní Ameriky mohl probíhat značně odlišně. Své závěry zveřejnila v odborném časopise Journal of Vertebrate Palaeontology.

Bezruký ano, bezzubý ne

Před stovkami milionů let byly všechny světadíly spojené v superkontinentu známém jako Pangaea. Postupem času, jak se tektonické desky posouvaly, se tato pevnina začala rozpadat na Gondwanu a Laurasii.

Před 180 miliony lety se tyto dva mohutné kontinenty začaly štěpit, přičemž Gondwana se rozpadla a vytvořila hlavní kontinenty na jižní polokouli a také Indii.

Zatímco se nové kontinenty pomalu oddělovaly, druhy se mezi nimi mohly stále pohybovat, což vedlo některé vědce k domněnce, že fauna jednotlivých pevninských masivů zůstala z velké části stejná. To se týká i abelisaurů, jejichž pozůstatky se nacházejí na různých kontinentech.

Jednou ze skupin žijících v té době v Gondwaně byli abelisauridní dinosauři. Jednalo se o skupinu vrcholových dravých teropodů, kteří se mohli živit i těmi největšími býložravými dinosaury, jako byli dvacetimetroví titanosauři.

Mnoho druhů abelisaurů mělo přední končetiny ještě kratší než známější Tyrannosaurus rex a reálně nepoužitelné. „Ruce“ abelisauridů by tak nebyly schopné úchopu, což nutilo dinosaury spoléhat se při chytání kořisti na svou mohutnou hlavu a čelisti. 

Jednalo se o masivní tvory, kteří patřili k největším známým suchozemským predátorům vůbec. Rozměry nově nalezeného exempláře je sice těžké odhadnout kvůli nedostatku kosterního materiálu, ale ti největší abelisauři neměli příliš konkurentů – měřili až dvanáct metrů. Asi nejznámějším zástupcem těchto predátorů byl Carnotaurus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 2 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 19 hhodinami

Při červnové vlně veder zemřelo v Česku více lidí, než je obvyklé

Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.
před 20 hhodinami
Doporučujeme

Když zatmění měnilo dějiny. Tři příběhy, v nichž temnota ve dne ovlivnila historii

Zatímco v současnosti se zatmění Slunce chápe většinou už jen jako velký spektákl, tak v minulosti taková událost doslova „psala dějiny“.
8. 4. 2024Aktualizovánovčera v 11:13

Sopka Santorini chrlila stovky let masivní množství jedů. Přesto ji kolonizoval život

Vulkán Santorini ve Středozemním moři měl po tisíce let přes extrémně toxické podmínky velmi bujný ekosystém složený z organismů, které se dokázaly na toto prostředí adaptovat, ukázala studie.
včera v 11:00

Motýli se kvůli změně klimatu i intenzivnímu zemědělství přesouvají

Na lidmi způsobené klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že osmdesát procent přesunů motýlů souvisí právě s klimatickými změnami.
včera v 08:44
Doporučujeme

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.