Bezruký dinosaurus nebyl bezbranný. Dokázal zabíjet i obří titanosaury

Nově objevený druh dinosaura, který dostal jméno Guemesia ochoai, je zřejmě blízkým příbuzným předků bezruké skupiny dinosaurů, kteří žili před více než sedmdesáti miliony lety na jižní polokouli.

V Argentině byl objeven nový dinosaurus, který patří přinejmenším vzhledem mezi ty méně obvyklé. Vědci našli jen část jeho lebky, ale stačilo to podle nich k tomu, aby vznikla přesvědčivá rekonstruce. 

Dinosaurus žil v období pozdní křídy, tedy v době před asi sedmdesáti miliony lety. Guemesia ochoai patřil mezi abelisaury nebo jejich předchůdce – tedy mezi dravé predátory, kteří se rozšířili na území dnešní Afriky, Jižní Ameriky a Indie. V Argentině ale bylo pozůstatků těchto tvorů nalezeno jen minimum – nový objev je tedy už jen proto pozoruhodný.

Kostra abelisaura
Zdroj: Flickr Commons

Kostru analyzovala profesorka Anjali Goswamiová. „Tento nový dinosaurus je pro svůj druh zcela neobvyklý. Má několik klíčových charakteristik, které naznačují, že se jedná o nový druh, a poskytuje důležité nové informace o oblasti světa, o kterém toho moc nevíme,“ uvedla.

Podle její studie se dinosauři žijící v této oblasti odlišovali od dinosaurů žijících v jiných částech Argentiny – to naznačuje, že vývoj v různých oblastech Jižní Ameriky mohl probíhat značně odlišně. Své závěry zveřejnila v odborném časopise Journal of Vertebrate Palaeontology.

Bezruký ano, bezzubý ne

Před stovkami milionů let byly všechny světadíly spojené v superkontinentu známém jako Pangaea. Postupem času, jak se tektonické desky posouvaly, se tato pevnina začala rozpadat na Gondwanu a Laurasii.

Před 180 miliony lety se tyto dva mohutné kontinenty začaly štěpit, přičemž Gondwana se rozpadla a vytvořila hlavní kontinenty na jižní polokouli a také Indii.

Zatímco se nové kontinenty pomalu oddělovaly, druhy se mezi nimi mohly stále pohybovat, což vedlo některé vědce k domněnce, že fauna jednotlivých pevninských masivů zůstala z velké části stejná. To se týká i abelisaurů, jejichž pozůstatky se nacházejí na různých kontinentech.

Jednou ze skupin žijících v té době v Gondwaně byli abelisauridní dinosauři. Jednalo se o skupinu vrcholových dravých teropodů, kteří se mohli živit i těmi největšími býložravými dinosaury, jako byli dvacetimetroví titanosauři.

Mnoho druhů abelisaurů mělo přední končetiny ještě kratší než známější Tyrannosaurus rex a reálně nepoužitelné. „Ruce“ abelisauridů by tak nebyly schopné úchopu, což nutilo dinosaury spoléhat se při chytání kořisti na svou mohutnou hlavu a čelisti. 

Jednalo se o masivní tvory, kteří patřili k největším známým suchozemským predátorům vůbec. Rozměry nově nalezeného exempláře je sice těžké odhadnout kvůli nedostatku kosterního materiálu, ale ti největší abelisauři neměli příliš konkurentů – měřili až dvanáct metrů. Asi nejznámějším zástupcem těchto predátorů byl Carnotaurus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 14 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 16 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 17 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...