La Niňa se chová podivně, meteorologové se snaží předpovědět, jak ovlivní zimu

Jaká bude letošní zima, zajímá nejen politiky a energetiky, ale každého, kdo musí platit účty za plyn a elektřinu. Výhled se pokoušejí meteorologové zjistit už nyní – a začínají vždy pohledem do Tichého oceánu na chování jevu La Niňa.

Počasí na planetě vykazuje často zajímavé spojitosti mezi děním v různých od sebe i poměrně vzdálených regionech. Obvykle se v této souvislosti mluví o oscilacích a jednou z těch často skloňovaných je El Niňo/ La Niňa v Tichém oceánu.

O El Niňu hovoříme jako o teplé fázi, která se projevuje nárůstem teploty povrchové vody moře ve východní části tropického Pacifiku, zatímco La Niňa je studená fáze, kdy je teplota na východě Tichého oceánu naopak výrazně nižší, než odpovídá dlouhodobému průměru. Nejde ale jenom o dění v Pacifiku; změna v teplotních poměrech oceánů se totiž projevuje i změnou počasí, a to nejen v oblastech obklopujících Tichý oceán.

El Niño-Southern Oscillation – neboli ENSO
Zdroj: Wikimedia Commons

Aktuálně zažíváme u La Nini neobvyklou dlouhou fázi. Začala už na podzim roku 2020 a podle prognóz bude pokračovat nejméně do konce tohoto, respektive spíš až začátku příštího roku. Půjde tedy o La Niňu, která ovlivní tři po sobě jdoucí zimy na severní polokouli a léta na jižní polokouli.

Něco takového se naposledy stalo v roce 1950, jde tedy o mimořádně výjimečnou událost. Samozřejmě, že během uplynulých dvou let intenzita jevu mírně kolísala, přesto se stále jedná o La Niňu, která začala v září před dvěma lety. Během nadcházející zimy by měla začít slábnout a postupně skončit. Později během příštího roku ji může vystřídat naopak teplá fáze El Niňo. 

Dlouhotrvající existence La Nini se projevuje dočasným zpomalením nárůstu globální teploty vzduchu – to však dlouhodobý trend oteplování nezastaví ani nezvrátí. Dopady jsou v některých oblastech sice pozitivní, obecně ale převažuje spíš negativní dopad. Jde především o dlouhotrvající sucho v oblasti východní Afriky (hlavně Somálska a Etiopie) a v jižní části Jižní Ameriky, což dopadá na neúrodu a nedostatek potravin. Naproti tomu jihovýchodní Asie, a zejména východní Austrálie hlásí nadprůměrné srážky – ty zaznamenal ostatně i Nový Zéland.

Jaká bude zima?

Zajímavá je v této souvislosti i otázka, jestli a případně jakým způsobem může pokračující fáze La Nini ovlivnit počasí v Evropě během tohoto podzimu a blížící se zimy, na kterou se upíná pozornost zejména kvůli cenám energií.

Můžeme začít u historické analogie – během zimního výskytu La Niňa na přelomu let 2010 a 2011 to pro velkou část Evropy včetně českého území znamenalo poměrně chladnou zimu. Studený byl zejména prosinec, částečně i únor. A nebyla ani nouze o sníh.

Na rozdíl od severní Ameriky je ovšem vazba mezi počasím v Evropě a děním v Pacifiku velmi omezená a cirkulaci v euroatlantickém prostoru ovlivňuje mnohem výrazněji řada jiných oblastí, zejména pak Arktida. Jinými slovy, pro odhad charakteru zimy pouhý výskyt jevu La Niňa příliš nepomůže. 

Jistou představu nabízejí až čerstvé sezónní předpovědi. Ty v sobě pochopitelně zahrnují celý komplex možných faktorů na Zemi, shodují se ale v tom, že nás čeká spíš teplejší podzim. To nevylučuje občasné vpády chladnějšího vzduchu, ale zatím to na brzký příchod zimního počasí nevypadá.

Evropská předpověď zimy
Zdroj: ECMWF
Americká předpověď zimy
Zdroj: NOAA

Vlastní zima je poměrně vzdálená, a tak není divu, že i modely produkující sezónní výhledy se poněkud liší. Americký model dlouhodobě preferuje teplotně nadprůměrnou zimu, což v éře globálního oteplování není tak překvapivé, nicméně aktuálně pro Česko není schopen poskytnout konkrétnější předpověď.

Evropský model, který patří ke světové špičce, sice v srpnu počítal také s teplotně nadprůměrnou zimou, teď se ale nekloní k ani teplé, ani chladné variantě. Předpovědní signál je prostě v prostoru střední Evropy příliš slabý pro takto vzdálené období. Z hlediska sněžení zatím dostupné výstupy modelů preferují spíš méně sněhu.

Korektní odpověď na otázku, jaká zima nás tedy čeká, je v tuto chvíli opravdu velmi obtížná a nejde o alibismus meteorologů. Nicméně strašení veřejnosti tuhou zimou, které se v některých informačních webech objevuje, je v této chvíli zatím opravdu předčasné a nezakládá se na seriózních podkladech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
před 17 hhodinami

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025

Napadené servery vyhoďte, Čína se dostane kamkoliv, říká „bílý hacker“

Útok čínských hackerů na české severy je podle amerického experta Williama Hagestada signálem, že by se česká vláda měla zbavit pro důležitou komunikaci svých serverů a vše důležité odříznout od internetu. Bývalý příslušník amerického námořnictva to řekl v rozhovoru pro ČT s Danielem Stachem.
6. 6. 2025

Japonský pokus o přistání na Měsíci opět selhal

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.
6. 6. 2025

Začíná sezona oblačných pavučinek

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.
6. 6. 2025

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
6. 6. 2025

Čínští vědci čelí obvinění, že chtěli do USA propašovat nebezpečnou houbu

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.
4. 6. 2025
Načítání...