Mořského ledu u Antarktidy nikdy nenaměřili méně. Jeho ztráta ohrožuje celý kontinent

Ledová pokrývka oceánu u Antarktidy letos dosáhla nejnižší maximální rozlohy od začátku měření v roce 1979. Píše to agentura AFP s odkazem na údaje amerického centra NSIDC. Maximální rozloha ledové pokrývky Antarktidy se letos poprvé zastavila pod 17 miliony kilometrů čtverečních. Podle vědců to může souviset s vyššími teplotami oceánů.

Rozloha ledové pokrývky moře u Antarktidy se významně liší podle sezony. Největší bývá na konci zimy, která v jižní polokouli připadá na září až říjen. Největší rozlohu ledové pokrývky letos NSIDC zaznamenalo již 10. září, což je podle vědců velmi brzké datum. Rozloha činila 16,96 milionu kilometrů čtverečních, což bylo o zhruba jeden milion kilometrů čtverečních méně než předchozí nejnižší údaj, který pocházel z roku 1986. Tehdy se maximální rozloha těsně zastavila pod velikostí 18 milionů kilometrů čtverečních.

Stav mořského ledu kolem Antarktidy v září 2023
Zdroj: NSIDC

„Od srpna 2016 rozloha ledové pokrývky moře u Antarktidy zaznamenala prudký pokles ve skoro všech měsících,“ uvedlo NSIDC. To podle vědců může souviset s oteplováním vrchních vrstev vod oceánů.

Co to znamená pro lidstvo

„Existují obavy, že by se mohlo jednat o začátek dlouhodobého trendu poklesu ledového moře u Antarktidy vzhledem k tomu, že se oceány globálně oteplují,“ uvedlo americké středisko. Zmenšení ledové pokrývky nemá (na rozdíl od ubývání ledu na kontinentální Antarktidě) přímé dopady na růst hladiny oceánů, protože se jedná o mořskou vodu. 

Vývoj množství mořského ledu u Antarktidy
Zdroj: NSIDC

Pro Antarktidu to však může mít některé další negativní důsledky. Její pobřeží může být v důsledku zmizení přirozené hradby, kterou mořský led představoval, vystaveno většímu vlnobití, což může urychlit erozi ledu na pobřeží, který tvoří sladká voda, a vést v konečném důsledku k růstu hladiny oceánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled