Mořského ledu u Antarktidy nikdy nenaměřili méně. Jeho ztráta ohrožuje celý kontinent

Ledová pokrývka oceánu u Antarktidy letos dosáhla nejnižší maximální rozlohy od začátku měření v roce 1979. Píše to agentura AFP s odkazem na údaje amerického centra NSIDC. Maximální rozloha ledové pokrývky Antarktidy se letos poprvé zastavila pod 17 miliony kilometrů čtverečních. Podle vědců to může souviset s vyššími teplotami oceánů.

Rozloha ledové pokrývky moře u Antarktidy se významně liší podle sezony. Největší bývá na konci zimy, která v jižní polokouli připadá na září až říjen. Největší rozlohu ledové pokrývky letos NSIDC zaznamenalo již 10. září, což je podle vědců velmi brzké datum. Rozloha činila 16,96 milionu kilometrů čtverečních, což bylo o zhruba jeden milion kilometrů čtverečních méně než předchozí nejnižší údaj, který pocházel z roku 1986. Tehdy se maximální rozloha těsně zastavila pod velikostí 18 milionů kilometrů čtverečních.

Stav mořského ledu kolem Antarktidy v září 2023
Zdroj: NSIDC

„Od srpna 2016 rozloha ledové pokrývky moře u Antarktidy zaznamenala prudký pokles ve skoro všech měsících,“ uvedlo NSIDC. To podle vědců může souviset s oteplováním vrchních vrstev vod oceánů.

Co to znamená pro lidstvo

„Existují obavy, že by se mohlo jednat o začátek dlouhodobého trendu poklesu ledového moře u Antarktidy vzhledem k tomu, že se oceány globálně oteplují,“ uvedlo americké středisko. Zmenšení ledové pokrývky nemá (na rozdíl od ubývání ledu na kontinentální Antarktidě) přímé dopady na růst hladiny oceánů, protože se jedná o mořskou vodu. 

Vývoj množství mořského ledu u Antarktidy
Zdroj: NSIDC

Pro Antarktidu to však může mít některé další negativní důsledky. Její pobřeží může být v důsledku zmizení přirozené hradby, kterou mořský led představoval, vystaveno většímu vlnobití, což může urychlit erozi ledu na pobřeží, který tvoří sladká voda, a vést v konečném důsledku k růstu hladiny oceánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 10 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 12 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 13 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...