Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila, informovala služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Dne 12. září dosáhla její rozloha zhruba 25 milionů kilometrů čtverečních, což je přibližně o pět milionů kilometrů čtverečních více než je průměr pro toto období. Předpovědi vědců navíc naznačují, že díra se bude v druhé půlce září nadále rozšiřovat.

Podle Coperniku dochází k úbytku ozonu ve stratosféře jižní polokoule kvůli nízkým teplotám, které umožňují tvorbu takzvaných polárních stratosférických mraků.

Ty podle dokumentu zveřejněného službou Evropské unie hrají roli při odbourávání ozonu v období jara na jižní polokouli, které trvá přibližně od srpna do listopadu. „Rychlý vývoj ozonové díry v roce 2026 se časově shodoval s náhlým poklesem minimální teploty ve výšce přibližně 20 kilometrů nad jižním pólem,“ dodává dokument.

Ředitelka Služby pro monitoring atmosféry Coperniku (CAMS) Laurence Rouilová vysvětlila, že vývoj ozonové díry nad Antarktidou se může rok od roku lišit v závislosti na celé řadě faktorů. „Ačkoli jsme letos na začátku září zaznamenali rychlý nárůst její rozlohy, ostatní ukazatele se nadále pohybují blízko historických průměrů,“ uvedla.

Ilustrační obrázek – ozonová díra
Zdroj: NASA

Montrealský protokol úbytek ozonu zpomalil

Vrstva ozonu chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Rychlý úbytek tohoto plynu, a to zejména na pólech, vědci pozorovali zejména v 80. letech minulého století. K tomuto ztenčení vedly emise vypouštěné člověkem po téměř 50 let.

Situace se ale zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí. Šlo mimo jiné o freony, které se používaly například v tlakových sprejích nebo jako chladicí média v ledničkách.

Dalším faktorem, který vede k rozšíření ozonové díry, je globální oteplování. To přispívá k ochlazování stratosféry, což napomáhá k úbytku ozonu.

Ozonová vrstva se podle zprávy Coperniku z minulého roku obnovuje pomalu; celosvětové průměrné množství ozonu ve výšce 30 kilometrů v atmosféře se nevrátí na úroveň před rokem 1980 dříve než v roce 2040. Ještě déle bude trvat zacelování ozonové vrstvy na obou pólech.

Nad Arktidou se má stav ozonu vrátit na normální úroveň kolem roku 2045, zatímco nad Antarktidou, kde je ozon tak řídký, že se ve vrstvě každoročně objevuje obrovská díra, se zacelení očekává až kolem roku 2066.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 47 mminutami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 4 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 21 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 22 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.