Australan objevil na obloze novou novu. Je téměř vidět pouhým okem

Vědec našel během dvou dní na nebi rovnou dva nové jasné záblesky. Jde o takzvané novy. Zejména ta druhá je z astronomického hlediska zajímavá, a to nejen svou jasností.

Nová nova byla oznámena 22. září na internetovém fóru Americké asociace pozorovatelů proměnných hvězd (AAVSO). Objevil ji astronom a vulkanolog John Seach ve směru souhvězdí Kentaura. Výbuch měl magnitudo 6, což znamená, že je pro normální lidské oko těsně neviditelný, dá se ale už pozorovat pomocí i malého dalekohledu. Respektive, za ideálních světelných podmínek ji může zahlédnout někdo s výjimečně ostrým zrakem.

Špatná zpráva pro čtenáře v Česku: toto souhvězdí, a tedy i nova, jsou viditelné jen z jižní polokoule.

Souřadnice novy naznačují, že leží relativně blízko na obloze od hvězdy Alfa Centauri. Protože ale zatím vědci nespočítali její vzdálenost, nemohou říci, jestli je s touto nejbližší hvězdnou soustavou opravu nějak spojená. Na objevu je pozoruhodné, že John Seach objevil jinou novu, o něco menší, o den (respektive noc) dříve. Díky tomuto týdnu si tak mohl zvýšit počet nov, jež objevil, ze dvanácti na čtrnáct.

Poté, co existenci novy potvrdili další astronomové, dostal tento vesmírný objekt oficiální název V1935 Centauri.

Hvězdná exploze, na kterou jsou třeba dva

Nova je jev, k jehož vzniku nestačí jedna hvězda, jsou zapotřebí rovnou dvě. V systému dvojhvězdy obíhají kolem sebe dvě hvězdy, bílý trpaslík a červený obr. Bílý trpaslík je z hlediska hvězd opravdový trpaslík – má sice hmotnost našeho Slunce, ale průměr asi stokrát menší. Jeho veškerá hmota je tedy koncentrovaná na malém prostoru, což s jeho okolím dělá zajímavé věci.

Když červený obr v této soustavě vyvrhuje hmotu, trpaslíkova gravitace se jí zmocní a pohltí ji. Uloží ji v podobě vodíkového a heliového plazmatu na svém povrchu a to dělá většinou až celá tisíciletí, než dosáhne limitu.

Když se této hmoty nahromadí příliš, dojde k překročení jejího kritického množství – v podstatě je to velmi podobné jako u termonukleární bomby. A stejně jako u ní pak dojde k mohutnému výbuchu. Jenže i ta nejmenší hvězda je mnohem větší než ta největší lidmi stvořená puma, takže exploze má takovou sílu, že je vidět na vzdálenost světelných roků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 8 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 9 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 11 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 11 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 13 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 14 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 15 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
včera v 18:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.