Australan objevil na obloze novou novu. Je téměř vidět pouhým okem

Vědec našel během dvou dní na nebi rovnou dva nové jasné záblesky. Jde o takzvané novy. Zejména ta druhá je z astronomického hlediska zajímavá, a to nejen svou jasností.

Nová nova byla oznámena 22. září na internetovém fóru Americké asociace pozorovatelů proměnných hvězd (AAVSO). Objevil ji astronom a vulkanolog John Seach ve směru souhvězdí Kentaura. Výbuch měl magnitudo 6, což znamená, že je pro normální lidské oko těsně neviditelný, dá se ale už pozorovat pomocí i malého dalekohledu. Respektive, za ideálních světelných podmínek ji může zahlédnout někdo s výjimečně ostrým zrakem.

Špatná zpráva pro čtenáře v Česku: toto souhvězdí, a tedy i nova, jsou viditelné jen z jižní polokoule.

Souřadnice novy naznačují, že leží relativně blízko na obloze od hvězdy Alfa Centauri. Protože ale zatím vědci nespočítali její vzdálenost, nemohou říci, jestli je s touto nejbližší hvězdnou soustavou opravu nějak spojená. Na objevu je pozoruhodné, že John Seach objevil jinou novu, o něco menší, o den (respektive noc) dříve. Díky tomuto týdnu si tak mohl zvýšit počet nov, jež objevil, ze dvanácti na čtrnáct.

Poté, co existenci novy potvrdili další astronomové, dostal tento vesmírný objekt oficiální název V1935 Centauri.

Hvězdná exploze, na kterou jsou třeba dva

Nova je jev, k jehož vzniku nestačí jedna hvězda, jsou zapotřebí rovnou dvě. V systému dvojhvězdy obíhají kolem sebe dvě hvězdy, bílý trpaslík a červený obr. Bílý trpaslík je z hlediska hvězd opravdový trpaslík – má sice hmotnost našeho Slunce, ale průměr asi stokrát menší. Jeho veškerá hmota je tedy koncentrovaná na malém prostoru, což s jeho okolím dělá zajímavé věci.

Když červený obr v této soustavě vyvrhuje hmotu, trpaslíkova gravitace se jí zmocní a pohltí ji. Uloží ji v podobě vodíkového a heliového plazmatu na svém povrchu a to dělá většinou až celá tisíciletí, než dosáhne limitu.

Když se této hmoty nahromadí příliš, dojde k překročení jejího kritického množství – v podstatě je to velmi podobné jako u termonukleární bomby. A stejně jako u ní pak dojde k mohutnému výbuchu. Jenže i ta nejmenší hvězda je mnohem větší než ta největší lidmi stvořená puma, takže exploze má takovou sílu, že je vidět na vzdálenost světelných roků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 8 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...