Oceány se během roku 2021 rekordně oteplovaly. Nepomohl ani fenomén La Niňa

Světové oceány přijaly v roce 2021 rekordní množství tepla, upozorňuje rozsáhlá vědecká studie. Autoři výzkumu objem této „dodatečné“ energie přirovnali k situaci, jako by v oceánech po celý rok každou sekundu explodovalo třicet jaderných bomb o síle té hirošimské.

Studii vědců z Itálie, USA a Číny zveřejnil časopis Advances in Atmospheric Sciences. Množství tepla, které oceány v roce 2021 přijaly, podle ní meziročně vzrostl o 14 zettajoulů. Světová spotřeba elektrické energie přitom tvoří zhruba 0,5 zettajoulu. Růst teploty oceánů je podle vědců významným ukazatelem změn klimatu.

„Oceánský tepelný obsah vytrvale stoupá a je to primárním ukazatelem změny klimatu vyvolané lidskou aktivitou,“ uvedl jeden z autorů a badatel Kevin Trenberth. 

Nejvyšší nárůst byl podle studie patrný v Atlantickém oceánu a v oceánech na jižní polokouli. Nárůst vědce o to více znepokojil, že v loňském roce se projevil fenomén La Niňa, který obvykle vede ke zmírnění tepla oceánů.

„Oceány absorbují většinu ohřevu způsobeného lidskými emisemi uhlíku,“ řekl autor článku Michael Mann, profesor atmosférických věd na Pensylvánské státní univerzitě. „Dokud nedosáhneme nulových emisí, bude toto ohřívání pokračovat a my budeme nadále překonávat rekordy v obsahu tepla v oceánech, jako tomu bylo loni. Lepší informovanost a pochopení oceánů jsou základem pro opatření v boji proti změně klimatu.“

Důsledky po celé planetě

Růst teplot oceánů má řadu negativních dopadů. Přispívá k častějšímu výskytu hurikánů, silných bouří a extrémních dešťů. Vyšší teploty také ohrožují řadu mořských živočichů, například korálové útesy. „Je také důležité zmínit, že oceány pohlcují zhruba třetinu oxidu uhličitého vypuštěného lidskými aktivitami, ale oteplování vod tuto schopnost snižuje, takže v atmosféře zůstává více CO2,“ uvedla Simona Simoncelliová z italského ústavu geofyziky (INGV).

Italští vědci také poukázali na to, že se rychle oteplují i vody ve Středozemním moři. Tepelný obsah se dostal v roce 2021 na maximum od doby, kdy se tato hodnota zkoumá. Současně badatelé provádí měření průměrné teploty v různých hloubkách. Zjistili, že se začaly rychleji oteplovat i hlubší vody. V průměru se za období 1999 až 2021 teploty vod zvýšily o 0,6 stupně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 1 hhodinou

Robot MRV nasadí družicím „batůžky“ s palivem. Už je na orbitě

Nová družice, kterou aktuálně vynesla do vesmíru raketa společnosti SpaceX, by měla být schopná zvýšit životnost důležitých satelitů na oběžné dráze Země.
před 17 hhodinami

Před tři čtvrtě stoletím poslali Sověti k hranici kosmu Cigana a Dezika

První živí tvorové, kteří se podívali na hranici vesmíru, byli psi na palubách sovětských raket. Absolutní prvenství patřilo dvojici „voříšků“, kteří se jmenovali Cigan a Dezik. Ti odstartovali 22. července 1951 z kosmodromu Kapustin Jar v raketě, kterou sovětští vědci vyvinuli na základě německé válečné V-2.
před 18 hhodinami

Lidé jedli proso na českém území od doby bronzové. Začali kvůli změnám klimatu

Proso lidé na českém území jedí už více než tři tisíce let a pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit, popisuje nová studie.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.