Oceány se během roku 2021 rekordně oteplovaly. Nepomohl ani fenomén La Niňa

Světové oceány přijaly v roce 2021 rekordní množství tepla, upozorňuje rozsáhlá vědecká studie. Autoři výzkumu objem této „dodatečné“ energie přirovnali k situaci, jako by v oceánech po celý rok každou sekundu explodovalo třicet jaderných bomb o síle té hirošimské.

Studii vědců z Itálie, USA a Číny zveřejnil časopis Advances in Atmospheric Sciences. Množství tepla, které oceány v roce 2021 přijaly, podle ní meziročně vzrostl o 14 zettajoulů. Světová spotřeba elektrické energie přitom tvoří zhruba 0,5 zettajoulu. Růst teploty oceánů je podle vědců významným ukazatelem změn klimatu.

„Oceánský tepelný obsah vytrvale stoupá a je to primárním ukazatelem změny klimatu vyvolané lidskou aktivitou,“ uvedl jeden z autorů a badatel Kevin Trenberth. 

Nejvyšší nárůst byl podle studie patrný v Atlantickém oceánu a v oceánech na jižní polokouli. Nárůst vědce o to více znepokojil, že v loňském roce se projevil fenomén La Niňa, který obvykle vede ke zmírnění tepla oceánů.

„Oceány absorbují většinu ohřevu způsobeného lidskými emisemi uhlíku,“ řekl autor článku Michael Mann, profesor atmosférických věd na Pensylvánské státní univerzitě. „Dokud nedosáhneme nulových emisí, bude toto ohřívání pokračovat a my budeme nadále překonávat rekordy v obsahu tepla v oceánech, jako tomu bylo loni. Lepší informovanost a pochopení oceánů jsou základem pro opatření v boji proti změně klimatu.“

Důsledky po celé planetě

Růst teplot oceánů má řadu negativních dopadů. Přispívá k častějšímu výskytu hurikánů, silných bouří a extrémních dešťů. Vyšší teploty také ohrožují řadu mořských živočichů, například korálové útesy. „Je také důležité zmínit, že oceány pohlcují zhruba třetinu oxidu uhličitého vypuštěného lidskými aktivitami, ale oteplování vod tuto schopnost snižuje, takže v atmosféře zůstává více CO2,“ uvedla Simona Simoncelliová z italského ústavu geofyziky (INGV).

Italští vědci také poukázali na to, že se rychle oteplují i vody ve Středozemním moři. Tepelný obsah se dostal v roce 2021 na maximum od doby, kdy se tato hodnota zkoumá. Současně badatelé provádí měření průměrné teploty v různých hloubkách. Zjistili, že se začaly rychleji oteplovat i hlubší vody. V průměru se za období 1999 až 2021 teploty vod zvýšily o 0,6 stupně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 11 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...