Oceány se během roku 2021 rekordně oteplovaly. Nepomohl ani fenomén La Niňa

Světové oceány přijaly v roce 2021 rekordní množství tepla, upozorňuje rozsáhlá vědecká studie. Autoři výzkumu objem této „dodatečné“ energie přirovnali k situaci, jako by v oceánech po celý rok každou sekundu explodovalo třicet jaderných bomb o síle té hirošimské.

Studii vědců z Itálie, USA a Číny zveřejnil časopis Advances in Atmospheric Sciences. Množství tepla, které oceány v roce 2021 přijaly, podle ní meziročně vzrostl o 14 zettajoulů. Světová spotřeba elektrické energie přitom tvoří zhruba 0,5 zettajoulu. Růst teploty oceánů je podle vědců významným ukazatelem změn klimatu.

„Oceánský tepelný obsah vytrvale stoupá a je to primárním ukazatelem změny klimatu vyvolané lidskou aktivitou,“ uvedl jeden z autorů a badatel Kevin Trenberth. 

Nejvyšší nárůst byl podle studie patrný v Atlantickém oceánu a v oceánech na jižní polokouli. Nárůst vědce o to více znepokojil, že v loňském roce se projevil fenomén La Niňa, který obvykle vede ke zmírnění tepla oceánů.

„Oceány absorbují většinu ohřevu způsobeného lidskými emisemi uhlíku,“ řekl autor článku Michael Mann, profesor atmosférických věd na Pensylvánské státní univerzitě. „Dokud nedosáhneme nulových emisí, bude toto ohřívání pokračovat a my budeme nadále překonávat rekordy v obsahu tepla v oceánech, jako tomu bylo loni. Lepší informovanost a pochopení oceánů jsou základem pro opatření v boji proti změně klimatu.“

Důsledky po celé planetě

Růst teplot oceánů má řadu negativních dopadů. Přispívá k častějšímu výskytu hurikánů, silných bouří a extrémních dešťů. Vyšší teploty také ohrožují řadu mořských živočichů, například korálové útesy. „Je také důležité zmínit, že oceány pohlcují zhruba třetinu oxidu uhličitého vypuštěného lidskými aktivitami, ale oteplování vod tuto schopnost snižuje, takže v atmosféře zůstává více CO2,“ uvedla Simona Simoncelliová z italského ústavu geofyziky (INGV).

Italští vědci také poukázali na to, že se rychle oteplují i vody ve Středozemním moři. Tepelný obsah se dostal v roce 2021 na maximum od doby, kdy se tato hodnota zkoumá. Současně badatelé provádí měření průměrné teploty v různých hloubkách. Zjistili, že se začaly rychleji oteplovat i hlubší vody. V průměru se za období 1999 až 2021 teploty vod zvýšily o 0,6 stupně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 8 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 9 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 13 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 14 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 17 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...