Přejmenujte Magellanova oblaka, vyzývají astronomové. Byl to násilnický kolonizátor, argumentují

Jméno portugalského mořeplavce Fernaa de Magalhaese je vepsáno ve hvězdách v podobě galaxií Velký a Malý Magellanův oblak, část astronomů teď volá po jejich přejmenování. Tvrdí, že Magalhaes byl vrah, který při první plavbě okolo země zotročoval původní obyvatelstvo tichomořských ostrovů.

„Magalhaes se dopustil hrůzných činů. Na území, kde se dnes rozkládají Guam a Filipíny, spolu se svými muži vypaloval vesnice a zabíjel tamní obyvatele,“ uvedla pro deník The Guardian astronomka Mia de los Reyesová z univerzity v Amherstu v americkém státě Massachusetts. V odborném časopise APS Physics vyzvala Mezinárodní astronomickou unii (IAU), orgán zodpovědný za názvy kosmických těles, aby Magellanovy oblaky přejmenoval.

„Spolu s mnoha dalšími astronomy se domníváme, že astronomické objekty a zařízení by se neměly jmenovat po Magalhaesovi ani nikom jiném s násilnickým kolonialistickým odkazem,“ píše de los Reyesová s odkazem na teleskopy v Chile, které po objeviteli rovněž nesou jméno.

Magalhaes
Zdroj: Wikimedia Commons

Kosmolog: Magalhaes oblaka neobjevil

Mořeplavec, známý také jako Fernando de Magallhaes či Ferdinand Magellan, v roce 1519 vedl španělskou výpravu, která jako první evropská dosáhla Asie západní cestou přes Tichý oceán. V roce 1521 zemřel v bitvě s domorodým obyvatelstvem na dnešních Filipínách.

Nejde však pouze o Magalhaesovy činy, uvádí kosmolog David Hogg z Newyorské univerzity. „Hlavním problémem je to, že mraky neobjevil,“ domnívá se odborník. Původní obyvatelé po celé jižní polokouli dva jasné objekty viděli už dávno a měli pro ně svá vlastní jména. Oblaka byla po mořeplavci pojmenována až koncem 19. století.

Revoluce v názvosloví

Výzva ke změně jména nejjasnější galaxie viditelné z Mléčné dráhy a její menší sestry je zatím poslední v rámci širší revoluce v názvosloví, ve které vědci požadují odstranění sporných označení. Kontroverzní jsou například jména živočichů a rostlin, která odkazují na fašisty či osobnosti s rasistickými názory.

V budoucnu podle části vědecké obce bude potřeba věnovat více pozornosti jménům na počest konkrétních osob, píše The Guardian, přičemž inspiraci lze čerpat například od robotických vozítek, která vyslal na Mars americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) – rovery Curiosity (Zvědavost) či Perseverance (Vytrvalost) vzdávají hold ideálům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
před 11 hhodinami

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
před 16 hhodinami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 17 hhodinami

V CERNu objevili novou částici. Xi-cc-plus je „obtloustlý bratranec“ protonu

Fyzikové využili největší urychlovač na světě v pátrání po podivné elementární částici, kterou zřejmě matně zahlédli před více než dvaceti lety. Experiment proběhl úspěšně a nově objevená částice má podle vědců velmi netypické vlastnosti.
před 18 hhodinami

Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.
před 19 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 22 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
17. 3. 2026

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
17. 3. 2026
Načítání...