Přejmenujte Magellanova oblaka, vyzývají astronomové. Byl to násilnický kolonizátor, argumentují

Jméno portugalského mořeplavce Fernaa de Magalhaese je vepsáno ve hvězdách v podobě galaxií Velký a Malý Magellanův oblak, část astronomů teď volá po jejich přejmenování. Tvrdí, že Magalhaes byl vrah, který při první plavbě okolo země zotročoval původní obyvatelstvo tichomořských ostrovů.

„Magalhaes se dopustil hrůzných činů. Na území, kde se dnes rozkládají Guam a Filipíny, spolu se svými muži vypaloval vesnice a zabíjel tamní obyvatele,“ uvedla pro deník The Guardian astronomka Mia de los Reyesová z univerzity v Amherstu v americkém státě Massachusetts. V odborném časopise APS Physics vyzvala Mezinárodní astronomickou unii (IAU), orgán zodpovědný za názvy kosmických těles, aby Magellanovy oblaky přejmenoval.

„Spolu s mnoha dalšími astronomy se domníváme, že astronomické objekty a zařízení by se neměly jmenovat po Magalhaesovi ani nikom jiném s násilnickým kolonialistickým odkazem,“ píše de los Reyesová s odkazem na teleskopy v Chile, které po objeviteli rovněž nesou jméno.

Magalhaes
Zdroj: Wikimedia Commons

Kosmolog: Magalhaes oblaka neobjevil

Mořeplavec, známý také jako Fernando de Magallhaes či Ferdinand Magellan, v roce 1519 vedl španělskou výpravu, která jako první evropská dosáhla Asie západní cestou přes Tichý oceán. V roce 1521 zemřel v bitvě s domorodým obyvatelstvem na dnešních Filipínách.

Nejde však pouze o Magalhaesovy činy, uvádí kosmolog David Hogg z Newyorské univerzity. „Hlavním problémem je to, že mraky neobjevil,“ domnívá se odborník. Původní obyvatelé po celé jižní polokouli dva jasné objekty viděli už dávno a měli pro ně svá vlastní jména. Oblaka byla po mořeplavci pojmenována až koncem 19. století.

Revoluce v názvosloví

Výzva ke změně jména nejjasnější galaxie viditelné z Mléčné dráhy a její menší sestry je zatím poslední v rámci širší revoluce v názvosloví, ve které vědci požadují odstranění sporných označení. Kontroverzní jsou například jména živočichů a rostlin, která odkazují na fašisty či osobnosti s rasistickými názory.

V budoucnu podle části vědecké obce bude potřeba věnovat více pozornosti jménům na počest konkrétních osob, píše The Guardian, přičemž inspiraci lze čerpat například od robotických vozítek, která vyslal na Mars americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) – rovery Curiosity (Zvědavost) či Perseverance (Vytrvalost) vzdávají hold ideálům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 1 hhodinou

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 2 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 4 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 4 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 6 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 8 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 8 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.