Přejmenujte Magellanova oblaka, vyzývají astronomové. Byl to násilnický kolonizátor, argumentují

Jméno portugalského mořeplavce Fernaa de Magalhaese je vepsáno ve hvězdách v podobě galaxií Velký a Malý Magellanův oblak, část astronomů teď volá po jejich přejmenování. Tvrdí, že Magalhaes byl vrah, který při první plavbě okolo země zotročoval původní obyvatelstvo tichomořských ostrovů.

„Magalhaes se dopustil hrůzných činů. Na území, kde se dnes rozkládají Guam a Filipíny, spolu se svými muži vypaloval vesnice a zabíjel tamní obyvatele,“ uvedla pro deník The Guardian astronomka Mia de los Reyesová z univerzity v Amherstu v americkém státě Massachusetts. V odborném časopise APS Physics vyzvala Mezinárodní astronomickou unii (IAU), orgán zodpovědný za názvy kosmických těles, aby Magellanovy oblaky přejmenoval.

„Spolu s mnoha dalšími astronomy se domníváme, že astronomické objekty a zařízení by se neměly jmenovat po Magalhaesovi ani nikom jiném s násilnickým kolonialistickým odkazem,“ píše de los Reyesová s odkazem na teleskopy v Chile, které po objeviteli rovněž nesou jméno.

Magalhaes
Zdroj: Wikimedia Commons

Kosmolog: Magalhaes oblaka neobjevil

Mořeplavec, známý také jako Fernando de Magallhaes či Ferdinand Magellan, v roce 1519 vedl španělskou výpravu, která jako první evropská dosáhla Asie západní cestou přes Tichý oceán. V roce 1521 zemřel v bitvě s domorodým obyvatelstvem na dnešních Filipínách.

Nejde však pouze o Magalhaesovy činy, uvádí kosmolog David Hogg z Newyorské univerzity. „Hlavním problémem je to, že mraky neobjevil,“ domnívá se odborník. Původní obyvatelé po celé jižní polokouli dva jasné objekty viděli už dávno a měli pro ně svá vlastní jména. Oblaka byla po mořeplavci pojmenována až koncem 19. století.

Revoluce v názvosloví

Výzva ke změně jména nejjasnější galaxie viditelné z Mléčné dráhy a její menší sestry je zatím poslední v rámci širší revoluce v názvosloví, ve které vědci požadují odstranění sporných označení. Kontroverzní jsou například jména živočichů a rostlin, která odkazují na fašisty či osobnosti s rasistickými názory.

V budoucnu podle části vědecké obce bude potřeba věnovat více pozornosti jménům na počest konkrétních osob, píše The Guardian, přičemž inspiraci lze čerpat například od robotických vozítek, která vyslal na Mars americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) – rovery Curiosity (Zvědavost) či Perseverance (Vytrvalost) vzdávají hold ideálům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 1 hhodinou

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 12 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 18 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 20 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.