Přejmenujte Magellanova oblaka, vyzývají astronomové. Byl to násilnický kolonizátor, argumentují

Jméno portugalského mořeplavce Fernaa de Magalhaese je vepsáno ve hvězdách v podobě galaxií Velký a Malý Magellanův oblak, část astronomů teď volá po jejich přejmenování. Tvrdí, že Magalhaes byl vrah, který při první plavbě okolo země zotročoval původní obyvatelstvo tichomořských ostrovů.

„Magalhaes se dopustil hrůzných činů. Na území, kde se dnes rozkládají Guam a Filipíny, spolu se svými muži vypaloval vesnice a zabíjel tamní obyvatele,“ uvedla pro deník The Guardian astronomka Mia de los Reyesová z univerzity v Amherstu v americkém státě Massachusetts. V odborném časopise APS Physics vyzvala Mezinárodní astronomickou unii (IAU), orgán zodpovědný za názvy kosmických těles, aby Magellanovy oblaky přejmenoval.

„Spolu s mnoha dalšími astronomy se domníváme, že astronomické objekty a zařízení by se neměly jmenovat po Magalhaesovi ani nikom jiném s násilnickým kolonialistickým odkazem,“ píše de los Reyesová s odkazem na teleskopy v Chile, které po objeviteli rovněž nesou jméno.

Magalhaes
Zdroj: Wikimedia Commons

Kosmolog: Magalhaes oblaka neobjevil

Mořeplavec, známý také jako Fernando de Magallhaes či Ferdinand Magellan, v roce 1519 vedl španělskou výpravu, která jako první evropská dosáhla Asie západní cestou přes Tichý oceán. V roce 1521 zemřel v bitvě s domorodým obyvatelstvem na dnešních Filipínách.

Nejde však pouze o Magalhaesovy činy, uvádí kosmolog David Hogg z Newyorské univerzity. „Hlavním problémem je to, že mraky neobjevil,“ domnívá se odborník. Původní obyvatelé po celé jižní polokouli dva jasné objekty viděli už dávno a měli pro ně svá vlastní jména. Oblaka byla po mořeplavci pojmenována až koncem 19. století.

Revoluce v názvosloví

Výzva ke změně jména nejjasnější galaxie viditelné z Mléčné dráhy a její menší sestry je zatím poslední v rámci širší revoluce v názvosloví, ve které vědci požadují odstranění sporných označení. Kontroverzní jsou například jména živočichů a rostlin, která odkazují na fašisty či osobnosti s rasistickými názory.

V budoucnu podle části vědecké obce bude potřeba věnovat více pozornosti jménům na počest konkrétních osob, píše The Guardian, přičemž inspiraci lze čerpat například od robotických vozítek, která vyslal na Mars americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) – rovery Curiosity (Zvědavost) či Perseverance (Vytrvalost) vzdávají hold ideálům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 1 hhodinou

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 23 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.