Ostatní infekční nemoci nemají šanci. Data z Tchaj-wanu ukazují, jak opatření proti covidu zkrotila virózy

Pandemie nemoci covid-19 vede k obrovskému množství předčasných smrtí. Současně si ale vědci po celém světě začínají všímat, že opatření, která se proti novému koronaviru přijímají, výrazným způsobem potlačují šíření jiných infekčních chorob. Nyní to přesvědčivě ukázal výzkum tchajwanských vědců.

Nejprve na změnu upozornily zdravotní úřady na jižní polokouli, kde zaznamenaly, že oproti předchozím rokům výrazně kleslo množství chřipkových onemocnění. Teď vyšla první rozsáhlejší práce, která se zaměřila na šíření dalších infekčních nemocí přenášených vzduchem. Vznikla na Tchaj-wanu, tedy v zemi, která byla covidem postižená jen málo – a to právě díky účinným a rychlým opatřením.

Autoři studie vycházeli z oficiálních údajů tchajwanského ministerstva zdravotnictví. Tento systém patří k nejmodernějším na světě a je velmi často aktualizován, takže nabízí pro takovou studii dostatek dat. Vědci srovnávali údaje za leden až říjen let 2019 a 2020, věnovali se přitom snadno přenosným nemocem virového i bakteriálního původu.

Zaznamenali, že v zemi došlo mezi danými roky obecně ke značnému úbytku nakažlivých infekcí. Zatímco v roce 2019 se počet nákaz u 14 nejčastějších chorob dostal na číslo 10 631, roku 2020 to bylo jen 7336. Jedná se tedy o pokles o více než 28 procent. Přitom 11 ze 14 jednotlivých nemocí mělo nižší čísla než o rok dříve, například spalničky a zarděnky letos v zemi dokonce nebyly zaznamenány vůbec.

Srovnání počtu infekčních nemocí v roce 2019 a 2020
Zdroj: journalofinfection.com

Významný byl také pokles případů těžké chřipky a tuberkulózy. Jedinou výjimku tvořily tři nemoci: legionela, hemofilová infekce a hantavirus. Tam byl ale růst daný zejména poměrně nízkým počtem případů v minulosti.

Autoři výzkumu zdůrazňují, že pokles byl zaznamenám jak u přenosů v rámci země, tak u importovaných případů. Zejména u dovezených nemocí byl pokles extrémní. Kontrola hranic země znamenala, že téměř u všech sledovaných chorob bylo importovaných případů nula, výjimkou byla chřipka se čtyřmi dovezenými případy.

Tchaj-wan jako vzor

Tchaj-wan se pokládá za jednoho z „vítězů boje proti covidu“. Od začátku roku tato země zaznamenala 716 případů této nemoci, podlehlo jí jen sedm lidí. Nízká čísla má navzdory tomu, jak blízko leží původnímu epicentru pandemie a jak rychle se tam začal nový koronavirus šířit.

Tchaj-wan má přísná protiepidemická opatření, třeba karantény pro cestovatele. Pomohl i zvyk nosit roušky během normálních sezon respiračních nemocí. Klíčový je také špičkový systém trasování, který dokáže najít prakticky všechny kontakty nakažených. Zásadní je také vynikající komunikace úřadů, téměř absolutní disciplína lidí i moderní technologie, které země využívá.

Potvrzeno z jiných zemí

První náznaky o tom, jak opatření proti covidu znesnadňují šíření chřipky, přinesly údaje z Oceánie. Například obvodní lékaři na Novém Zélandu neodhalili letos jediný případ chřipky od chvíle, kdy v červnu začali dělat testy. Zatímco loni bylo do konce září pozitivních 57 procent testovaných lidí.

Restriktivní opatření proti covidu výrazně snížila počty pacientů s chřipkou a dalšími respiračními onemocněními také v Austrálii. Loni v červenci a srpnu země registrovala více než 131 tisíc případů chřipky, letos ve stejném období Australané evidovali 315 případů nemoci. A zatímco loni zemřelo na chřipku více než 950 lidí, letos tato nemoc připravila o život zatím 40 Australanů.

Podle Panamerické zdravotnické organizace ubylo znatelně případů chřipky také v Jižní Americe, kde karanténní opatření nebyla až tak přísně dodržována a covid-19 tam zabil desítky tisíc lidí.

Opatření proti covidu fungují

Profesor v oboru veřejného zdraví na novozélandské Univerzitě v Otagu Michael Baker tento jev, kdy covidu-19 přibylo a chřipky ubylo, přičítá rozdílům mezi oběma viry. Sezonní chřipka podle něj není tolik nakažlivá a je méně smrtelná. Lidé mají vůči chřipce také větší imunitu – ať už vybudovanou přirozeně, nebo skrze očkování. Roli sehrálo také omezení cestování, které narušilo běžnou migraci viru ze severní polokoule na jih, píše The Guardian.

„Chřipkovou sezonu pořád zaznamenáte, ale očekávám, že bude mnohem méně intenzivní. Země severní polokoule, které do určité míry aktivně potírají covid-19, by tím měly mít (před chřipkou) dobrou ochranu,“ nechal se slyšet Michael Baker.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 9 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 13 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 15 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 16 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 18 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...