Ostatní infekční nemoci nemají šanci. Data z Tchaj-wanu ukazují, jak opatření proti covidu zkrotila virózy

Pandemie nemoci covid-19 vede k obrovskému množství předčasných smrtí. Současně si ale vědci po celém světě začínají všímat, že opatření, která se proti novému koronaviru přijímají, výrazným způsobem potlačují šíření jiných infekčních chorob. Nyní to přesvědčivě ukázal výzkum tchajwanských vědců.

Nejprve na změnu upozornily zdravotní úřady na jižní polokouli, kde zaznamenaly, že oproti předchozím rokům výrazně kleslo množství chřipkových onemocnění. Teď vyšla první rozsáhlejší práce, která se zaměřila na šíření dalších infekčních nemocí přenášených vzduchem. Vznikla na Tchaj-wanu, tedy v zemi, která byla covidem postižená jen málo – a to právě díky účinným a rychlým opatřením.

Autoři studie vycházeli z oficiálních údajů tchajwanského ministerstva zdravotnictví. Tento systém patří k nejmodernějším na světě a je velmi často aktualizován, takže nabízí pro takovou studii dostatek dat. Vědci srovnávali údaje za leden až říjen let 2019 a 2020, věnovali se přitom snadno přenosným nemocem virového i bakteriálního původu.

Zaznamenali, že v zemi došlo mezi danými roky obecně ke značnému úbytku nakažlivých infekcí. Zatímco v roce 2019 se počet nákaz u 14 nejčastějších chorob dostal na číslo 10 631, roku 2020 to bylo jen 7336. Jedná se tedy o pokles o více než 28 procent. Přitom 11 ze 14 jednotlivých nemocí mělo nižší čísla než o rok dříve, například spalničky a zarděnky letos v zemi dokonce nebyly zaznamenány vůbec.

Srovnání počtu infekčních nemocí v roce 2019 a 2020
Zdroj: journalofinfection.com

Významný byl také pokles případů těžké chřipky a tuberkulózy. Jedinou výjimku tvořily tři nemoci: legionela, hemofilová infekce a hantavirus. Tam byl ale růst daný zejména poměrně nízkým počtem případů v minulosti.

Autoři výzkumu zdůrazňují, že pokles byl zaznamenám jak u přenosů v rámci země, tak u importovaných případů. Zejména u dovezených nemocí byl pokles extrémní. Kontrola hranic země znamenala, že téměř u všech sledovaných chorob bylo importovaných případů nula, výjimkou byla chřipka se čtyřmi dovezenými případy.

Tchaj-wan jako vzor

Tchaj-wan se pokládá za jednoho z „vítězů boje proti covidu“. Od začátku roku tato země zaznamenala 716 případů této nemoci, podlehlo jí jen sedm lidí. Nízká čísla má navzdory tomu, jak blízko leží původnímu epicentru pandemie a jak rychle se tam začal nový koronavirus šířit.

Tchaj-wan má přísná protiepidemická opatření, třeba karantény pro cestovatele. Pomohl i zvyk nosit roušky během normálních sezon respiračních nemocí. Klíčový je také špičkový systém trasování, který dokáže najít prakticky všechny kontakty nakažených. Zásadní je také vynikající komunikace úřadů, téměř absolutní disciplína lidí i moderní technologie, které země využívá.

Potvrzeno z jiných zemí

První náznaky o tom, jak opatření proti covidu znesnadňují šíření chřipky, přinesly údaje z Oceánie. Například obvodní lékaři na Novém Zélandu neodhalili letos jediný případ chřipky od chvíle, kdy v červnu začali dělat testy. Zatímco loni bylo do konce září pozitivních 57 procent testovaných lidí.

Restriktivní opatření proti covidu výrazně snížila počty pacientů s chřipkou a dalšími respiračními onemocněními také v Austrálii. Loni v červenci a srpnu země registrovala více než 131 tisíc případů chřipky, letos ve stejném období Australané evidovali 315 případů nemoci. A zatímco loni zemřelo na chřipku více než 950 lidí, letos tato nemoc připravila o život zatím 40 Australanů.

Podle Panamerické zdravotnické organizace ubylo znatelně případů chřipky také v Jižní Americe, kde karanténní opatření nebyla až tak přísně dodržována a covid-19 tam zabil desítky tisíc lidí.

Opatření proti covidu fungují

Profesor v oboru veřejného zdraví na novozélandské Univerzitě v Otagu Michael Baker tento jev, kdy covidu-19 přibylo a chřipky ubylo, přičítá rozdílům mezi oběma viry. Sezonní chřipka podle něj není tolik nakažlivá a je méně smrtelná. Lidé mají vůči chřipce také větší imunitu – ať už vybudovanou přirozeně, nebo skrze očkování. Roli sehrálo také omezení cestování, které narušilo běžnou migraci viru ze severní polokoule na jih, píše The Guardian.

„Chřipkovou sezonu pořád zaznamenáte, ale očekávám, že bude mnohem méně intenzivní. Země severní polokoule, které do určité míry aktivně potírají covid-19, by tím měly mít (před chřipkou) dobrou ochranu,“ nechal se slyšet Michael Baker.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 21 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...