Ostatní infekční nemoci nemají šanci. Data z Tchaj-wanu ukazují, jak opatření proti covidu zkrotila virózy

Pandemie nemoci covid-19 vede k obrovskému množství předčasných smrtí. Současně si ale vědci po celém světě začínají všímat, že opatření, která se proti novému koronaviru přijímají, výrazným způsobem potlačují šíření jiných infekčních chorob. Nyní to přesvědčivě ukázal výzkum tchajwanských vědců.

Nejprve na změnu upozornily zdravotní úřady na jižní polokouli, kde zaznamenaly, že oproti předchozím rokům výrazně kleslo množství chřipkových onemocnění. Teď vyšla první rozsáhlejší práce, která se zaměřila na šíření dalších infekčních nemocí přenášených vzduchem. Vznikla na Tchaj-wanu, tedy v zemi, která byla covidem postižená jen málo – a to právě díky účinným a rychlým opatřením.

Autoři studie vycházeli z oficiálních údajů tchajwanského ministerstva zdravotnictví. Tento systém patří k nejmodernějším na světě a je velmi často aktualizován, takže nabízí pro takovou studii dostatek dat. Vědci srovnávali údaje za leden až říjen let 2019 a 2020, věnovali se přitom snadno přenosným nemocem virového i bakteriálního původu.

Zaznamenali, že v zemi došlo mezi danými roky obecně ke značnému úbytku nakažlivých infekcí. Zatímco v roce 2019 se počet nákaz u 14 nejčastějších chorob dostal na číslo 10 631, roku 2020 to bylo jen 7336. Jedná se tedy o pokles o více než 28 procent. Přitom 11 ze 14 jednotlivých nemocí mělo nižší čísla než o rok dříve, například spalničky a zarděnky letos v zemi dokonce nebyly zaznamenány vůbec.

Srovnání počtu infekčních nemocí v roce 2019 a 2020
Zdroj: journalofinfection.com

Významný byl také pokles případů těžké chřipky a tuberkulózy. Jedinou výjimku tvořily tři nemoci: legionela, hemofilová infekce a hantavirus. Tam byl ale růst daný zejména poměrně nízkým počtem případů v minulosti.

Autoři výzkumu zdůrazňují, že pokles byl zaznamenám jak u přenosů v rámci země, tak u importovaných případů. Zejména u dovezených nemocí byl pokles extrémní. Kontrola hranic země znamenala, že téměř u všech sledovaných chorob bylo importovaných případů nula, výjimkou byla chřipka se čtyřmi dovezenými případy.

Tchaj-wan jako vzor

Tchaj-wan se pokládá za jednoho z „vítězů boje proti covidu“. Od začátku roku tato země zaznamenala 716 případů této nemoci, podlehlo jí jen sedm lidí. Nízká čísla má navzdory tomu, jak blízko leží původnímu epicentru pandemie a jak rychle se tam začal nový koronavirus šířit.

Tchaj-wan má přísná protiepidemická opatření, třeba karantény pro cestovatele. Pomohl i zvyk nosit roušky během normálních sezon respiračních nemocí. Klíčový je také špičkový systém trasování, který dokáže najít prakticky všechny kontakty nakažených. Zásadní je také vynikající komunikace úřadů, téměř absolutní disciplína lidí i moderní technologie, které země využívá.

Potvrzeno z jiných zemí

První náznaky o tom, jak opatření proti covidu znesnadňují šíření chřipky, přinesly údaje z Oceánie. Například obvodní lékaři na Novém Zélandu neodhalili letos jediný případ chřipky od chvíle, kdy v červnu začali dělat testy. Zatímco loni bylo do konce září pozitivních 57 procent testovaných lidí.

Restriktivní opatření proti covidu výrazně snížila počty pacientů s chřipkou a dalšími respiračními onemocněními také v Austrálii. Loni v červenci a srpnu země registrovala více než 131 tisíc případů chřipky, letos ve stejném období Australané evidovali 315 případů nemoci. A zatímco loni zemřelo na chřipku více než 950 lidí, letos tato nemoc připravila o život zatím 40 Australanů.

Podle Panamerické zdravotnické organizace ubylo znatelně případů chřipky také v Jižní Americe, kde karanténní opatření nebyla až tak přísně dodržována a covid-19 tam zabil desítky tisíc lidí.

Opatření proti covidu fungují

Profesor v oboru veřejného zdraví na novozélandské Univerzitě v Otagu Michael Baker tento jev, kdy covidu-19 přibylo a chřipky ubylo, přičítá rozdílům mezi oběma viry. Sezonní chřipka podle něj není tolik nakažlivá a je méně smrtelná. Lidé mají vůči chřipce také větší imunitu – ať už vybudovanou přirozeně, nebo skrze očkování. Roli sehrálo také omezení cestování, které narušilo běžnou migraci viru ze severní polokoule na jih, píše The Guardian.

„Chřipkovou sezonu pořád zaznamenáte, ale očekávám, že bude mnohem méně intenzivní. Země severní polokoule, které do určité míry aktivně potírají covid-19, by tím měly mít (před chřipkou) dobrou ochranu,“ nechal se slyšet Michael Baker.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...