Ostatní infekční nemoci nemají šanci. Data z Tchaj-wanu ukazují, jak opatření proti covidu zkrotila virózy

Pandemie nemoci covid-19 vede k obrovskému množství předčasných smrtí. Současně si ale vědci po celém světě začínají všímat, že opatření, která se proti novému koronaviru přijímají, výrazným způsobem potlačují šíření jiných infekčních chorob. Nyní to přesvědčivě ukázal výzkum tchajwanských vědců.

Nejprve na změnu upozornily zdravotní úřady na jižní polokouli, kde zaznamenaly, že oproti předchozím rokům výrazně kleslo množství chřipkových onemocnění. Teď vyšla první rozsáhlejší práce, která se zaměřila na šíření dalších infekčních nemocí přenášených vzduchem. Vznikla na Tchaj-wanu, tedy v zemi, která byla covidem postižená jen málo – a to právě díky účinným a rychlým opatřením.

Autoři studie vycházeli z oficiálních údajů tchajwanského ministerstva zdravotnictví. Tento systém patří k nejmodernějším na světě a je velmi často aktualizován, takže nabízí pro takovou studii dostatek dat. Vědci srovnávali údaje za leden až říjen let 2019 a 2020, věnovali se přitom snadno přenosným nemocem virového i bakteriálního původu.

Zaznamenali, že v zemi došlo mezi danými roky obecně ke značnému úbytku nakažlivých infekcí. Zatímco v roce 2019 se počet nákaz u 14 nejčastějších chorob dostal na číslo 10 631, roku 2020 to bylo jen 7336. Jedná se tedy o pokles o více než 28 procent. Přitom 11 ze 14 jednotlivých nemocí mělo nižší čísla než o rok dříve, například spalničky a zarděnky letos v zemi dokonce nebyly zaznamenány vůbec.

Srovnání počtu infekčních nemocí v roce 2019 a 2020
Zdroj: journalofinfection.com

Významný byl také pokles případů těžké chřipky a tuberkulózy. Jedinou výjimku tvořily tři nemoci: legionela, hemofilová infekce a hantavirus. Tam byl ale růst daný zejména poměrně nízkým počtem případů v minulosti.

Autoři výzkumu zdůrazňují, že pokles byl zaznamenám jak u přenosů v rámci země, tak u importovaných případů. Zejména u dovezených nemocí byl pokles extrémní. Kontrola hranic země znamenala, že téměř u všech sledovaných chorob bylo importovaných případů nula, výjimkou byla chřipka se čtyřmi dovezenými případy.

Tchaj-wan jako vzor

Tchaj-wan se pokládá za jednoho z „vítězů boje proti covidu“. Od začátku roku tato země zaznamenala 716 případů této nemoci, podlehlo jí jen sedm lidí. Nízká čísla má navzdory tomu, jak blízko leží původnímu epicentru pandemie a jak rychle se tam začal nový koronavirus šířit.

Tchaj-wan má přísná protiepidemická opatření, třeba karantény pro cestovatele. Pomohl i zvyk nosit roušky během normálních sezon respiračních nemocí. Klíčový je také špičkový systém trasování, který dokáže najít prakticky všechny kontakty nakažených. Zásadní je také vynikající komunikace úřadů, téměř absolutní disciplína lidí i moderní technologie, které země využívá.

Potvrzeno z jiných zemí

První náznaky o tom, jak opatření proti covidu znesnadňují šíření chřipky, přinesly údaje z Oceánie. Například obvodní lékaři na Novém Zélandu neodhalili letos jediný případ chřipky od chvíle, kdy v červnu začali dělat testy. Zatímco loni bylo do konce září pozitivních 57 procent testovaných lidí.

Restriktivní opatření proti covidu výrazně snížila počty pacientů s chřipkou a dalšími respiračními onemocněními také v Austrálii. Loni v červenci a srpnu země registrovala více než 131 tisíc případů chřipky, letos ve stejném období Australané evidovali 315 případů nemoci. A zatímco loni zemřelo na chřipku více než 950 lidí, letos tato nemoc připravila o život zatím 40 Australanů.

Podle Panamerické zdravotnické organizace ubylo znatelně případů chřipky také v Jižní Americe, kde karanténní opatření nebyla až tak přísně dodržována a covid-19 tam zabil desítky tisíc lidí.

Opatření proti covidu fungují

Profesor v oboru veřejného zdraví na novozélandské Univerzitě v Otagu Michael Baker tento jev, kdy covidu-19 přibylo a chřipky ubylo, přičítá rozdílům mezi oběma viry. Sezonní chřipka podle něj není tolik nakažlivá a je méně smrtelná. Lidé mají vůči chřipce také větší imunitu – ať už vybudovanou přirozeně, nebo skrze očkování. Roli sehrálo také omezení cestování, které narušilo běžnou migraci viru ze severní polokoule na jih, píše The Guardian.

„Chřipkovou sezonu pořád zaznamenáte, ale očekávám, že bude mnohem méně intenzivní. Země severní polokoule, které do určité míry aktivně potírají covid-19, by tím měly mít (před chřipkou) dobrou ochranu,“ nechal se slyšet Michael Baker.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 2 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 8 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 9 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 10 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 11 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
včera v 14:57

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30
Načítání...