Ostatní infekční nemoci nemají šanci. Data z Tchaj-wanu ukazují, jak opatření proti covidu zkrotila virózy

Pandemie nemoci covid-19 vede k obrovskému množství předčasných smrtí. Současně si ale vědci po celém světě začínají všímat, že opatření, která se proti novému koronaviru přijímají, výrazným způsobem potlačují šíření jiných infekčních chorob. Nyní to přesvědčivě ukázal výzkum tchajwanských vědců.

Nejprve na změnu upozornily zdravotní úřady na jižní polokouli, kde zaznamenaly, že oproti předchozím rokům výrazně kleslo množství chřipkových onemocnění. Teď vyšla první rozsáhlejší práce, která se zaměřila na šíření dalších infekčních nemocí přenášených vzduchem. Vznikla na Tchaj-wanu, tedy v zemi, která byla covidem postižená jen málo – a to právě díky účinným a rychlým opatřením.

Autoři studie vycházeli z oficiálních údajů tchajwanského ministerstva zdravotnictví. Tento systém patří k nejmodernějším na světě a je velmi často aktualizován, takže nabízí pro takovou studii dostatek dat. Vědci srovnávali údaje za leden až říjen let 2019 a 2020, věnovali se přitom snadno přenosným nemocem virového i bakteriálního původu.

Zaznamenali, že v zemi došlo mezi danými roky obecně ke značnému úbytku nakažlivých infekcí. Zatímco v roce 2019 se počet nákaz u 14 nejčastějších chorob dostal na číslo 10 631, roku 2020 to bylo jen 7336. Jedná se tedy o pokles o více než 28 procent. Přitom 11 ze 14 jednotlivých nemocí mělo nižší čísla než o rok dříve, například spalničky a zarděnky letos v zemi dokonce nebyly zaznamenány vůbec.

Srovnání počtu infekčních nemocí v roce 2019 a 2020
Zdroj: journalofinfection.com

Významný byl také pokles případů těžké chřipky a tuberkulózy. Jedinou výjimku tvořily tři nemoci: legionela, hemofilová infekce a hantavirus. Tam byl ale růst daný zejména poměrně nízkým počtem případů v minulosti.

Autoři výzkumu zdůrazňují, že pokles byl zaznamenám jak u přenosů v rámci země, tak u importovaných případů. Zejména u dovezených nemocí byl pokles extrémní. Kontrola hranic země znamenala, že téměř u všech sledovaných chorob bylo importovaných případů nula, výjimkou byla chřipka se čtyřmi dovezenými případy.

Tchaj-wan jako vzor

Tchaj-wan se pokládá za jednoho z „vítězů boje proti covidu“. Od začátku roku tato země zaznamenala 716 případů této nemoci, podlehlo jí jen sedm lidí. Nízká čísla má navzdory tomu, jak blízko leží původnímu epicentru pandemie a jak rychle se tam začal nový koronavirus šířit.

Tchaj-wan má přísná protiepidemická opatření, třeba karantény pro cestovatele. Pomohl i zvyk nosit roušky během normálních sezon respiračních nemocí. Klíčový je také špičkový systém trasování, který dokáže najít prakticky všechny kontakty nakažených. Zásadní je také vynikající komunikace úřadů, téměř absolutní disciplína lidí i moderní technologie, které země využívá.

Potvrzeno z jiných zemí

První náznaky o tom, jak opatření proti covidu znesnadňují šíření chřipky, přinesly údaje z Oceánie. Například obvodní lékaři na Novém Zélandu neodhalili letos jediný případ chřipky od chvíle, kdy v červnu začali dělat testy. Zatímco loni bylo do konce září pozitivních 57 procent testovaných lidí.

Restriktivní opatření proti covidu výrazně snížila počty pacientů s chřipkou a dalšími respiračními onemocněními také v Austrálii. Loni v červenci a srpnu země registrovala více než 131 tisíc případů chřipky, letos ve stejném období Australané evidovali 315 případů nemoci. A zatímco loni zemřelo na chřipku více než 950 lidí, letos tato nemoc připravila o život zatím 40 Australanů.

Podle Panamerické zdravotnické organizace ubylo znatelně případů chřipky také v Jižní Americe, kde karanténní opatření nebyla až tak přísně dodržována a covid-19 tam zabil desítky tisíc lidí.

Opatření proti covidu fungují

Profesor v oboru veřejného zdraví na novozélandské Univerzitě v Otagu Michael Baker tento jev, kdy covidu-19 přibylo a chřipky ubylo, přičítá rozdílům mezi oběma viry. Sezonní chřipka podle něj není tolik nakažlivá a je méně smrtelná. Lidé mají vůči chřipce také větší imunitu – ať už vybudovanou přirozeně, nebo skrze očkování. Roli sehrálo také omezení cestování, které narušilo běžnou migraci viru ze severní polokoule na jih, píše The Guardian.

„Chřipkovou sezonu pořád zaznamenáte, ale očekávám, že bude mnohem méně intenzivní. Země severní polokoule, které do určité míry aktivně potírají covid-19, by tím měly mít (před chřipkou) dobrou ochranu,“ nechal se slyšet Michael Baker.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 7 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled