Brno - Vypadá jako běžná viróza, brzy se ale mění v zákeřnou nemoc. Invazivní meningokoková onemocnění jsou vzácná, v Česku jimi ročně onemocní zhruba stovka lidí. Jeden z deseti pacientů ale nákazu nepřežije a řada přeživších má trvalé následky – od poruch hybnosti až po amputace či mentální postižení.
„Měla jsem příznaky normální chřipky. Bolelo mě v krku, bolela mě hlava. Ani mě nenapadlo, že by to mohlo být meningokokové onemocnění, tu nemoc jsem ani neznala,“ popisuje Andrea Brzobohatá, která onemocněla před pěti lety.
Přátelé jí zavolali sanitku, která ji odvezla do nemocnice ve Vrchlabí, odtud putovala do Hradce Králové. „Tam mi zachránili život podáním antibiotik,“ říká Brzobohatá, která zná průběh své nemoci jen z vyprávění. Pět týdnů ji lékaři drželi v umělém spánku, prodělala šest desítek narkóz a v nemocnici strávila půl roku. „Dávali mi čtyřprocentní šanci na přežití,“ dodala Brzobohatá.
Nakonec přežila, ale s trvalými následky. Jedním z těch, které jsou pro invazivní meningokoková onemocnění typické, jsou amputace. Andrea Brzobohatá přišla o obě nohy. Přesto své přežití považuje za zázrak. A taky za výzvu. „O této nemoci skoro nikdo neví, jako jsem to nevěděla já. Tak jsem se do toho vrhla a snažíme se informovat veřejnost o tom, že nejlepší forma prevence je očkování,“ uzavřela Brzobohatá.
Přenašečem je každý desátý
Meningokoková infekce dokáže člověka zabít do 24 hodin. Rychle ji rozpoznat je přitom často složité i pro lékaře. Popsat tuto málo známou nemoc a varovat před ní veřejnost se snaží putovní výstava, za níž stojí mimo jiné i Andrea Brzobohatá. Na pohyblivých fotografiích ukazuje pacienty po útoku smrtící bakterie, i jak by vypadali, kdyby neonemocněli.
U infekce je zrádné i množství přenašečů. Každý desátý zdravý člověk totiž hostí na své sliznici meningokoka. I když přenašeče infekce netrápí, může se třeba kýchnutím dostat k někomu, koho dokáže i zabít. Nejčastěji onemocnění postihuje kojence, batolata a dospívající. Stačí vyčerpání nebo oslabení imunity. „Nastanou krvácivé projevy. Nejprve jen takové malé tečky, pak nastane krvácení i do vnitřních orgánů, které může vést během několika hodin ke smrti,“ varovala přednostka Kliniky dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno Lenka Krbková.
Důležité je onemocnění brzy rozpoznat. Třeba v brněnské dětské nemocnici jsou schopni léčbu nasadit do 7 minut. Pomáhají antibiotika. „Pacientům, kteří přijdou pozdě, je pak třeba zasažené orgány amputovat,“ dodala Krbková.
Podobný osud jako Andreu Brzobohatou potká ročně asi sto Čechů. Očkování jako prevenci volí jen deset procent lidí.
Meningokok
patří k velmi obávaným bakteriálním onemocněním. Jediným zdrojem nákazy je člověk. Nejrizikovější skupinu tvoří děti předškolního věku a mladiství, spadající do věkové skupiny 15 – 20 let. Onemocnění nejčastěji postihuje osoby, které se doposud těšily velmi dobrému zdravotnímu stavu.
Nebezpečné bakterie přežívají nejčastěji v nosohltanu zdravého jedince, který se stává bacilonosičem a života nebezpečné bakterie přenáší na ostatní lidi. Meningokok, jako samostatná bakterie, není schopen přežít v ovzduší déle než několik vteřin, tudíž jedinou možnou příčinou šíření onemocnění je velmi blízký kontakt s bacilonosičem.
Bakterie se z bacilonosiče na zdravého člověka přenáší kapénkovou formou, nejčastěji líbáním, kýcháním a kašlem. Pokud se nacházíme v těsné blízkosti bacilonosiče, který kýchne, můžeme vdechnout vzduch, ve kterém jsou obsaženy meningokokové bakterie.
Více najdete na webu meningokok.cz
