Modré velryby získaly naději. Lodní přepravce přizpůsobuje trasy svých lodí, aby zvířata šetřil

Největší světová přepravní společnost se rozhodla přesměrovat své lodě, aby ochránila největší zvířata světa.

Plejtvák obrovský váží až 190 tisíc kilogramů a může měřit i 33 metrů. Přestože se živí jen malými mořskými organismy známými jako kril, je větší než ti největší dinosauři. Tito tvorové, známí také jako modré velryby, jsou od roku 1970 na seznamu ohrožených druhů. Stále jsou ohroženi kvůli srážkami s loděmi, riziku zamotání do sítí ale i prudkému úbytku jejich hlavního zdroje potravy, krilu. Za ten zřejmě může okyselování oceánů vyvolané změnou klimatu.

Ve snaze ochránit jedinečnou populaci těchto ohrožených obrů před hrozbou nárazů plavidel změnil největší lodní a logistický konglomerát na světě, Mediterranean Shipping Company (MSC), trasu své lodní dopravy kolem pobřeží Srí Lanky v Indickém oceánu. Všechna plavidla teď budou plout asi 15 námořních mil jižněji od předchozí lodní trasy. „Společnost MSC Mediterranean Shipping Company učinila významný krok, aby pomohla chránit plejtváky a další kytovce žijící a živící se ve vodách u pobřeží Srí Lanky,“ uvedla společnost MSC v prohlášení.

Tento krok je reakcí na žádost Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW) a organizace OceanCare. Podle IFAW se srílanští plejtváci v těchto vodách vyskytují celoročně. Současné mezinárodní plavební trasy u Dondra Head vedou plavidla přímo přes oblast s největším výskytem velryb.

„Zajištěním těchto drobných změn společnost MSC významně přispívá k ochraně těchto ohrožených velryb. Ty často umírají v důsledku srážek a jejich populace je tak ohrožená,“ uvedla v tiskové zprávě Sharon Livermoreová, ředitelka oddělení ochrany mořského prostředí organizace IFAW.

Tato dobrovolná změna trasy zatím nemá dopad na ostatní lodní dopravce v oblasti (jako je Hapag-Lloyd nebo Maersk), ale ochránci životního prostředí doufají, že by to mohlo vést k jejich reakci. Cílem by mělo být dosáhnout trvalých změn oficiálních lodních tras, které by ovlivnily všechny kontejnerové lodě. Podle IFWA výzkum ukazuje, že úprava plavební dráhy by snížila riziko střetu lodi s velrybou o 95 %.

„Změna trasy je klíčovou nadějí, jak zvrátit situaci plejtváků u Srí Lanky. Zároveň ukazuje srílanské vládě, že právě nyní nastal čas přijmout vhodná opatření a přesunout plavební dráhu mimo biotop modrých velryb pro všechna obchodní plavidla,“ uvedl Nicolas Entrup, ředitel pro mezinárodní vztahy ve společnosti OceanCare, v tiskové zprávě.

Stále ohrožení

Komerční lov velryb je celosvětově zakázán. Plejtváci se ocitli na pokraji vyhynutí už v 60. letech 20. století. Zákaz lovu sice pomohl populaci obnovit, ale je stále menší než v době před komerčním velrybářstvím. Odhaduje se, že před ním mohlo být na jižní polokouli asi 200 tisíc až 300 tisíc velryb – roku 1998 jich bylo 2300. Populace roste tempem přibližně sedm procent ročně.

Střety s plavidly jsou velkým problémem pro řadu druhů velryb, nejen pro ty modré. Kriticky ohrožená velryba černá trpí obzvláště silně – organizace NOAA Fisheries zdokumentovala čtyři smrtelné případy zranění těchto velryb ve vodách USA za posledních dva a půl roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 7 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled