Modré velryby získaly naději. Lodní přepravce přizpůsobuje trasy svých lodí, aby zvířata šetřil

Největší světová přepravní společnost se rozhodla přesměrovat své lodě, aby ochránila největší zvířata světa.

Plejtvák obrovský váží až 190 tisíc kilogramů a může měřit i 33 metrů. Přestože se živí jen malými mořskými organismy známými jako kril, je větší než ti největší dinosauři. Tito tvorové, známí také jako modré velryby, jsou od roku 1970 na seznamu ohrožených druhů. Stále jsou ohroženi kvůli srážkami s loděmi, riziku zamotání do sítí ale i prudkému úbytku jejich hlavního zdroje potravy, krilu. Za ten zřejmě může okyselování oceánů vyvolané změnou klimatu.

Ve snaze ochránit jedinečnou populaci těchto ohrožených obrů před hrozbou nárazů plavidel změnil největší lodní a logistický konglomerát na světě, Mediterranean Shipping Company (MSC), trasu své lodní dopravy kolem pobřeží Srí Lanky v Indickém oceánu. Všechna plavidla teď budou plout asi 15 námořních mil jižněji od předchozí lodní trasy. „Společnost MSC Mediterranean Shipping Company učinila významný krok, aby pomohla chránit plejtváky a další kytovce žijící a živící se ve vodách u pobřeží Srí Lanky,“ uvedla společnost MSC v prohlášení.

Tento krok je reakcí na žádost Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW) a organizace OceanCare. Podle IFAW se srílanští plejtváci v těchto vodách vyskytují celoročně. Současné mezinárodní plavební trasy u Dondra Head vedou plavidla přímo přes oblast s největším výskytem velryb.

„Zajištěním těchto drobných změn společnost MSC významně přispívá k ochraně těchto ohrožených velryb. Ty často umírají v důsledku srážek a jejich populace je tak ohrožená,“ uvedla v tiskové zprávě Sharon Livermoreová, ředitelka oddělení ochrany mořského prostředí organizace IFAW.

Tato dobrovolná změna trasy zatím nemá dopad na ostatní lodní dopravce v oblasti (jako je Hapag-Lloyd nebo Maersk), ale ochránci životního prostředí doufají, že by to mohlo vést k jejich reakci. Cílem by mělo být dosáhnout trvalých změn oficiálních lodních tras, které by ovlivnily všechny kontejnerové lodě. Podle IFWA výzkum ukazuje, že úprava plavební dráhy by snížila riziko střetu lodi s velrybou o 95 %.

„Změna trasy je klíčovou nadějí, jak zvrátit situaci plejtváků u Srí Lanky. Zároveň ukazuje srílanské vládě, že právě nyní nastal čas přijmout vhodná opatření a přesunout plavební dráhu mimo biotop modrých velryb pro všechna obchodní plavidla,“ uvedl Nicolas Entrup, ředitel pro mezinárodní vztahy ve společnosti OceanCare, v tiskové zprávě.

Stále ohrožení

Komerční lov velryb je celosvětově zakázán. Plejtváci se ocitli na pokraji vyhynutí už v 60. letech 20. století. Zákaz lovu sice pomohl populaci obnovit, ale je stále menší než v době před komerčním velrybářstvím. Odhaduje se, že před ním mohlo být na jižní polokouli asi 200 tisíc až 300 tisíc velryb – roku 1998 jich bylo 2300. Populace roste tempem přibližně sedm procent ročně.

Střety s plavidly jsou velkým problémem pro řadu druhů velryb, nejen pro ty modré. Kriticky ohrožená velryba černá trpí obzvláště silně – organizace NOAA Fisheries zdokumentovala čtyři smrtelné případy zranění těchto velryb ve vodách USA za posledních dva a půl roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...