Modré velryby získaly naději. Lodní přepravce přizpůsobuje trasy svých lodí, aby zvířata šetřil

Největší světová přepravní společnost se rozhodla přesměrovat své lodě, aby ochránila největší zvířata světa.

Plejtvák obrovský váží až 190 tisíc kilogramů a může měřit i 33 metrů. Přestože se živí jen malými mořskými organismy známými jako kril, je větší než ti největší dinosauři. Tito tvorové, známí také jako modré velryby, jsou od roku 1970 na seznamu ohrožených druhů. Stále jsou ohroženi kvůli srážkami s loděmi, riziku zamotání do sítí ale i prudkému úbytku jejich hlavního zdroje potravy, krilu. Za ten zřejmě může okyselování oceánů vyvolané změnou klimatu.

Ve snaze ochránit jedinečnou populaci těchto ohrožených obrů před hrozbou nárazů plavidel změnil největší lodní a logistický konglomerát na světě, Mediterranean Shipping Company (MSC), trasu své lodní dopravy kolem pobřeží Srí Lanky v Indickém oceánu. Všechna plavidla teď budou plout asi 15 námořních mil jižněji od předchozí lodní trasy. „Společnost MSC Mediterranean Shipping Company učinila významný krok, aby pomohla chránit plejtváky a další kytovce žijící a živící se ve vodách u pobřeží Srí Lanky,“ uvedla společnost MSC v prohlášení.

Tento krok je reakcí na žádost Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW) a organizace OceanCare. Podle IFAW se srílanští plejtváci v těchto vodách vyskytují celoročně. Současné mezinárodní plavební trasy u Dondra Head vedou plavidla přímo přes oblast s největším výskytem velryb.

„Zajištěním těchto drobných změn společnost MSC významně přispívá k ochraně těchto ohrožených velryb. Ty často umírají v důsledku srážek a jejich populace je tak ohrožená,“ uvedla v tiskové zprávě Sharon Livermoreová, ředitelka oddělení ochrany mořského prostředí organizace IFAW.

Tato dobrovolná změna trasy zatím nemá dopad na ostatní lodní dopravce v oblasti (jako je Hapag-Lloyd nebo Maersk), ale ochránci životního prostředí doufají, že by to mohlo vést k jejich reakci. Cílem by mělo být dosáhnout trvalých změn oficiálních lodních tras, které by ovlivnily všechny kontejnerové lodě. Podle IFWA výzkum ukazuje, že úprava plavební dráhy by snížila riziko střetu lodi s velrybou o 95 %.

„Změna trasy je klíčovou nadějí, jak zvrátit situaci plejtváků u Srí Lanky. Zároveň ukazuje srílanské vládě, že právě nyní nastal čas přijmout vhodná opatření a přesunout plavební dráhu mimo biotop modrých velryb pro všechna obchodní plavidla,“ uvedl Nicolas Entrup, ředitel pro mezinárodní vztahy ve společnosti OceanCare, v tiskové zprávě.

Stále ohrožení

Komerční lov velryb je celosvětově zakázán. Plejtváci se ocitli na pokraji vyhynutí už v 60. letech 20. století. Zákaz lovu sice pomohl populaci obnovit, ale je stále menší než v době před komerčním velrybářstvím. Odhaduje se, že před ním mohlo být na jižní polokouli asi 200 tisíc až 300 tisíc velryb – roku 1998 jich bylo 2300. Populace roste tempem přibližně sedm procent ročně.

Střety s plavidly jsou velkým problémem pro řadu druhů velryb, nejen pro ty modré. Kriticky ohrožená velryba černá trpí obzvláště silně – organizace NOAA Fisheries zdokumentovala čtyři smrtelné případy zranění těchto velryb ve vodách USA za posledních dva a půl roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Ugandě ochránci zvířat učí šimpanze, jak žít v blízkosti lidí

Šimpanzi v Ugandě musí žít ve stále větší blízkosti lidí. Tento přechod ale nezvládají bez pomoci lidí, kteří se snaží zvířata adaptovat.
před 1 mminutou

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025
Načítání...