Jižní pól strana 2 z 2

Robotické vozítko VIPER, které bude na jižním pólu Měsíce hledat vodu pro budoucí mise amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), vyrobí a na přirozeného souputníka Země koncem roku 2023 dopraví soukromá společnost Astrobotic. Své rozhodnutí NASA oznámila ve čtvrtek večer.

Vědci z evropské služby Copernicus uvedli, že vrstva ozonu nad Arktidou se rekordně ztenčila, a nad oblastí severního pólu se tak vytvořila neobvyklá ozonová díra. Vyplývá to z tiskové zprávy služby. Vznik ozonových děr nad severním pólem přitom není obvyklý.

Americká vesmírná agentura NASA tento týden začala přijímat přihlášky pro astronauty, kteří mají zájem letět na Měsíc a na Mars. Musí se stihnout přihlásit do 31. března.

Antarktidu jako první nejspíš spatřil baltský Němec v ruských službách pocházející z estonského ostrova Saaremaa. Mořeplavec Fadděj Faddějevič Bellingshausen (německy Fabian Gottlieb von Bellingshausen) před 200 lety, 28. ledna 1820, zahlédl bělostné ledové břehy, které pravděpodobně patřily sedmému světadílu.

Jméno nebo aspoň příjmení prvního člověka na Měsíci Neila Armstronga si vybaví téměř každý. Druhého astronauta, který v červenci 1969 strávil 21 hodin na měsíčním povrchu spolu s Armstrongem, ale zná už podstatně méně lidí. Buzz Aldrin, který se narodil 20. ledna 1930, dodnes vášnivě propaguje lety do vesmíru a věří, že zanedlouho budou cesty za hranice atmosféry přístupné veřejnosti.

V prosinci 1969 prováděla americká expedice Deep Freeze průzkum Transantarktického pohoří. Členem této výpravy byl i Josef Sekyra, rodák z Královéhradeckého kraje, který 26. prosince 1969 stanul jako první občan bývalého Československa na jižním pólu. Američtí  polárníci tam na jeho počest vyvěsili narychlo ušitou československou vlajku. Na stožáru byla pověšena obráceně.

Do kin přichází film Amundsen – příběh o dobrodruhovi, jenž vyplňoval prázdná místa na mapě a jako první dobyl jižní pól. Na snímku norského režiséra Espena Sandberga, který mimo jiné natočil třeba poslední díl Pirátů z Karibiku, spolupracovali i Češi. Film o polárním badateli z velké části vznikal v Praze.

Americká agentura NASA představila v Johnsonově kosmickém středisku novou generaci skafandrů. Oba typy jsou určené pro misi Artemis, která by měla znovu dostat člověka na Měsíc. V jejím rámci by se také měla na povrch Měsíce poprvé vypravit žena.

Pozorování ozonové díry ukazují, že letos není zdaleka tak široká jako obvykle v polovině září. Evropská služba Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS) uvádí, že v současné době má přibližně polovinu velikosti, jakou mívala v minulých letech.

Indické kosmické středisko ztratilo kontakt s modulem sondy Čandrájan-2, který měl přistát na Měsíci. Sonda byla dva kilometry nad povrchem a dosednout měla v pátek večer před půl jedenáctou našeho času. Indie se tak nestala čtvrtou zemí v historii, které by se podařilo měkce přistát na Měsíci. Podle přímého přenosu z kosmického centra ISRO indičtí experti situaci analyzují.

Indie úspěšně vynesla do kosmu sondu Čandrájan-2, která se v září pokusí řízeně přistát na Měsíci. Dosud se to podařilo jen USA, Rusku a Číně.

Naposledy člověk chodil po Měsíci koncem roku 1972 v rámci mise Apollo17. Nyní americká vesmírná agentura NASA chystá návrat na Lunu a v budoucnu možná i setrvání lidí na ní. V rámci programu Artemis, nazvaného podle řecké bohyně, jež byla dvojčetem boha Apollona, by mohla do roku 2024 další posádka přistát na jižním pólu přirozeného souputníka Země.

Před půlstoletím se vydala na cestu první lidská expedice s cílem vykročit na Měsíc. Musela se přitom vyrovnat s řadou specifik. Toto těleso je totiž z mnoha důvodů pozoruhodné, jak po stránce geologické, tak i fyzikální a chemické. Ale vůbec není vhodné pro existenci člověka.

Každý rok Antarktida ztratí masu mořského ledu o velikosti celé Francie. O ztenčování ledové pokrývky na severním pólu vědci poslední dekády ví, na jižním pólu ale objem ledu naopak narůstal. Analýza pět let starého pozorování teď ale ukázala, že led začíná rekordně ubývat i na jihu. Experti se proto snaží zjistit, jestli to v roce 2014 skutečně byla nečekaná změna vývoje – anebo šlo jen o jednorázový výkyv.

Čínská sonda Čchang-e 4 může vědcům pomoci objasnit původ měsíčních kráterů. Vzorky získané z oblasti nazývané Aitkenova pánev naznačují, že dopad pradávného tělesa, který tuto pánev vytvaroval, byl natolik silný, že prorazil lunární kůru a pronikl až do pláště, píše zpravodajský server BBC.

Petr Vabroušek je přední světový triatlonista, který absolvoval 192 dlouhých „ironmanů“, stovky půlmaratonů a dalších extrémních závodů, jako jsou třeba maratony na obou pólech. Byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.