Buzz Aldrin, druhý muž na Měsíci, slaví 90 let. Věří, že lidstvo bude létat ke hvězdám

Jméno nebo aspoň příjmení prvního člověka na Měsíci Neila Armstronga si vybaví téměř každý. Druhého astronauta, který v červenci 1969 strávil 21 hodin na měsíčním povrchu spolu s Armstrongem, ale zná už podstatně méně lidí. Buzz Aldrin, který se narodil 20. ledna 1930, dodnes vášnivě propaguje lety do vesmíru a věří, že zanedlouho budou cesty za hranice atmosféry přístupné veřejnosti.

S osudem „věčně druhého“ se ale Aldrin zpočátku smiřoval jen těžko – ostatně původně nebylo vůbec jasné, který člen posádky vystoupí z měsíčního modulu první. Nakonec dostal přednost civilista Armstrong, plukovníku letectva Aldrinovi pak alespoň patřila první slova pronesená na povrchu Měsíce. Neřekl ovšem tehdy nic světoborného, jen oznámil „hladké přistání“. Až poté přišlo Armstrongovo slavné: „Tady je základna Tranquillity. Orel přistál!“

Po návratu z Měsíce navíc Buzze Aldrina dostihla rodinná dispozice k depresím a někdejší bojový pilot se musel vypořádat i s alkoholismem. Rozpadlo se mu manželství a poté, co v roce 1972 definitivně odešel od letectva, se raději načas uchýlil do ústraní. Deprese i pití se mu nakonec díky lékařské pomoci podařilo překonat a v 80. letech Aldrin začal znovu budovat kariéru – využil přitom jak své technické vzdělání, tak zkušenosti z vesmírných letů.

Buzz Aldrin
Zdroj: NASA

Dodnes přednáší o svém letu na Měsíc a od konce 90. let také usilovně propaguje vesmírnou turistiku a soukromé lety do kosmu. Kvůli svým přednáškám o památné cestě se Buzz Aldrin před lety dokonce málem dostal do konfliktu se zákonem. Nechal se totiž vyprovokovat popíračem cest na Měsíc Bartem Sibrelem, podle kterého byly cesty i záběry z nich zfalšovány v ateliéru, a dal mu pěstí. Prokurátor ale přijal Aldrinovu argumentaci, že se pouze bránil agresivnímu Sibrelovi.

Budoucnost výzkumu vesmíru Aldrin nevidí ve státních programech, ačkoli on sám se právě díky takovému do kosmu podíval, ale spíše u soukromníků. Astronaut, který se objevil například v kreslených Simpsonech, inspiroval jednu z postaviček v Toy Story – Příběhu hraček a před kamerou se mihl také ve filmu Transformers 3 nebo seriálu Teorie velkého třesku, přitom možný návrat na Měsíc vidí jako pouhé oprašování zašlé slávy. Skutečnou výzvou je podle něj cesta na Mars.

Jak se z Eugena stal Buzz

Budoucí druhý člověk na Měsíci se narodil 20. ledna 1930 jako Edwin Eugen Aldrin junior ve vojenské rodině, jeho otec to, stejně jako později syn, dotáhl na plukovníka letectva. V rodině Edwinovi odmalička říkali Buzz – od buzzer, dětské zkomoleniny anglického slova „brother“ (bratr) – a Aldrin se tak dokonce v roce 1988 nechal oficiálně přejmenovat. Po střední škole dostal nabídku na stipendium na Massachusettský technologický institut (MIT), dal ale přednost armádě.

Začátkem 50. let Aldrin absolvoval Americkou vojenskou akademii ve West Pointu mezi nejlepšími z ročníku a zamířil k letectvu. Úspěšně bojoval v korejské válce, později sloužil jako instruktor a začátkem 60. let také získal na MIT doktorát z astronautiky. To mu pomohlo otevřít cestu k letům do vesmíru, nejprve byl členem programu Gemini. Do kosmu se podíval poprvé v listopadu 1966 na palubě Gemini 12 spolu s Jamesem Lovellem, který velel i nešťastnému Apollu 13.

Při svém prvním (a také předposledním) letu do vesmíru Aldrin třikrát vystoupil do volného prostoru a spolu s procházkami po Měsíci držel nějakou dobu rekord v pobytu mimo kosmickou loď. V posledních letech Aldrin vzbudil pozornost i jinak než svou popularizační činností. Předloni se v médiích objevily zprávy o sporu, který vedl se synem kvůli údajným krádežím svých peněz a poškozování odkazu. A před třemi lety musel být ze zdravotních důvodů evakuován z jižního pólu, kam se vydal jako turista.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na jihozápadě USA se kvůli záplavám a dešťům hroutí pouštní památky

Na úsecích náhorní pouště na severozápadě Nového Mexika v USA matka příroda pomocí větru, deště a plynutí času vytvarovala nadpozemské tvary, napsala agentura AP. Masivní kamenné desky vzdorují gravitaci a balancují na štíhlých hliněných podstavcích, zatímco některé pískovcové sloupy připomínají krajku, kterou roční období důkladně vymlela.
před 8 hhodinami

Slavný britský král z doby železné byl žena, tvrdí archeologové

Dlouhodobý výzkum britských archeologů dokazuje, že král, který pozval na Britské ostrovy Římany, byl ve skutečnosti královnou. Mají pro to rovnou několik argumentů.
před 13 hhodinami

VideoNěkteré náplně do 3D tiskáren jsou toxičtější, než se myslelo, zjistili vědci

Vědci z Karlovy univerzity odhalili skrytou toxicitu pro lidskou kůži u materiálů do 3D tiskáren. Během dvou let otestovali šestnáct komerčně prodávaných náplní. Zjistili, že především ty měkké nejsou vhodné pro dlouhodobý kontakt s kůží. Lidé by tak neměli tisknout z PET G nebo FLEX materiálů například náramky, které budou mít stále na těle, nebo věci, které se dávají do úst nebo se používají k přípravě jídla. Odborníci upozorňují ale i na domácí používání 3D tiskáren. Plast v tiskárně má totiž teplotu až 300 stupňů Celsia a v tu chvíli se z něj uvolňují miliony mikročástic. Tiskárna by měla být ideálně uzavřená v boxu a místnost dobře odvětrávaná. Lidé by také neměli kupovat levné filamenty z asijských e-shopů a vždy si u náplní hlídat bezpečnostní list a certifikace.
včera v 20:28‌‌

Češi považují za hlavní výhodu energetické transformace nezávislost. Předběhli Evropu

Podle průzkumu Evropské investiční banky vidí většina Evropanů jako hlavní přínos energetické transformace energetickou nezávislost. Rozsáhlý výzkum ukazuje, že stejný pohled mají i Češi, dospěli k němu ale o mnoho let dříve než zbytek kontinentu.
včera v 14:06‌‌

České děti se hýbou výrazně více, než je světový průměr. Problém je u dívek

Teenageři se celosvětově hýbají v průměru 2,7 dne týdně, čeští mladí jsou na tom ale výrazně lépe – pohybují se totiž více než čtyři dny týdně. Dostatek pohybu, tedy hodinu denně, má ale celkově jen přibližně každý sedmý dospívající na světě. Vyplývá to z nové mezinárodní analýzy zveřejněné v časopisu The Lancet Global Health, která pracuje s daty ze 140 zemí.
včera v 11:11‌‌

Chrápání a zástavy dechu. Spánková apnoe ohrožuje i děti

Víc než třetina českých dětí a dospívajících trpí poruchami spánku nebo jeho vážným nedostatkem. Přibližně čtyři procenta dětí se potýkají s takzvanou obstrukční spánkovou apnoí, při které dochází k opakovaným zástavám dechu. Pokud se neléčí, může způsobovat poruchy chování a růstu, vysoký krevní tlak i další zdravotní komplikace.
včera v 07:40‌‌

VideoMedicína se stále zdokonaluje v odhalování vzácných onemocnění u novorozenců

Lékařům se daří stále častěji díky novorozeneckému screeningu odhalovat vzácná onemocnění už v prvních dnech života dítěte. Výzkum navíc přichází s novými diagnózami. Jejich brzké určení je klíčové pro kvalitu života nejmenších pacientů.
včera v 07:05‌‌

Klimatické extrémy ohrožují téměř 90 milionů vysídlených lidí, varuje OSN

Téměř 90 milionů lidí, kteří museli opustit své domovy, žije v zemích stále více ohrožovaných suchem, povodněmi a extrémními vedry. Vyplývá to z nové zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Organizace před klimatickým summitem COP31 podle agentury Reuters upozornila, že změna klimatu nejen zhoršuje životní podmínky uprchlíků, ale také komplikuje jejich návrat domů. Vyzvala proto k navýšení finanční pomoci nejohroženějším oblastem.
včera v 02:48‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.