Indická mise na Měsíc úspěšně odstartovala. Robot by tam měl přistát v září

7 minut
Horizont ČT24: Indové vyslali svou sondu na Měsíc
Zdroj: ČT24

Indie úspěšně vynesla do kosmu sondu Čandrájan-2, která se v září pokusí řízeně přistát na Měsíci. Dosud se to podařilo jen USA, Rusku a Číně.

Z indického kosmodromu Šríharikóta v pondělí před polednem SELČ odstartovala k Měsíci sonda Čandrájan-2 (Měsíční loď 2). Indie se pokusí o její měkké přistání na lunárním povrchu, což se zatím podařilo jen třem zemím – Spojeným státům, Rusku a Číně. Například izraelská sonda Berešít v tom letos v dubnu neuspěla.

Raketa GSLV Mk.3 se sondou měla původně z Indie vzlétnout v noci ze 14. na 15. července, start byl ale odložen. Rozhodnutí padlo pouhou hodinu před zažehnutím motorů nosné rakety kvůli blíže nespecifikovaným technickým potížím. V pondělí měl start jen dvacetiminutové okno, do poslední chvíle tedy nebylo jisté, zda sonda odstartuje.

Cíl: indická přítomnost u pólu

Sondu tvoří družice, která bude obíhat kolem Měsíce, přistávací modul s vědeckými přístroji a šestikolové robotické vozítko. Dosednutí na povrch souputníka Země bylo původně plánováno na 6. září, po pondělním úspěšném startu lze přistání očekávat kolem poloviny září. Tato mise je výjimečná v tom, že robot by měl dosednout na povrch velmi jižně, v blízkosti jižního pólu Měsíce.

Úkolem družice vedle datové podpory aparátů na povrchu bude z oběžné dráhy kolem Měsíce provádět snímkování ve vysokém rozlišení. Přistávací modul pak bude provádět seismografická, teplotní a elektromagnetická měření. Vybaven je i americkým zrcadlovým systémem, který v rámci přesného měření vzdálenosti Země od Měsíce a přesného určení pozice sondy odráží laserový parsek zpět do místa původu.

Jedná se již o druhou misi Indie k Měsíci. První plnila v roce 2008 družice Čandrájan-1, která kroužila kolem Měsíce a o rok později byla prohlášena za ztracenou. Součástí první generace Čandrájanu byla i dopadová sonda, která se nárazem o měsíční povrch zničila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 21 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...