Indická mise na Měsíc úspěšně odstartovala. Robot by tam měl přistát v září

Nahrávám video

Indie úspěšně vynesla do kosmu sondu Čandrájan-2, která se v září pokusí řízeně přistát na Měsíci. Dosud se to podařilo jen USA, Rusku a Číně.

Z indického kosmodromu Šríharikóta v pondělí před polednem SELČ odstartovala k Měsíci sonda Čandrájan-2 (Měsíční loď 2). Indie se pokusí o její měkké přistání na lunárním povrchu, což se zatím podařilo jen třem zemím – Spojeným státům, Rusku a Číně. Například izraelská sonda Berešít v tom letos v dubnu neuspěla.

Raketa GSLV Mk.3 se sondou měla původně z Indie vzlétnout v noci ze 14. na 15. července, start byl ale odložen. Rozhodnutí padlo pouhou hodinu před zažehnutím motorů nosné rakety kvůli blíže nespecifikovaným technickým potížím. V pondělí měl start jen dvacetiminutové okno, do poslední chvíle tedy nebylo jisté, zda sonda odstartuje.

Cíl: indická přítomnost u pólu

Sondu tvoří družice, která bude obíhat kolem Měsíce, přistávací modul s vědeckými přístroji a šestikolové robotické vozítko. Dosednutí na povrch souputníka Země bylo původně plánováno na 6. září, po pondělním úspěšném startu lze přistání očekávat kolem poloviny září. Tato mise je výjimečná v tom, že robot by měl dosednout na povrch velmi jižně, v blízkosti jižního pólu Měsíce.

Úkolem družice vedle datové podpory aparátů na povrchu bude z oběžné dráhy kolem Měsíce provádět snímkování ve vysokém rozlišení. Přistávací modul pak bude provádět seismografická, teplotní a elektromagnetická měření. Vybaven je i americkým zrcadlovým systémem, který v rámci přesného měření vzdálenosti Země od Měsíce a přesného určení pozice sondy odráží laserový parsek zpět do místa původu.

Jedná se již o druhou misi Indie k Měsíci. První plnila v roce 2008 družice Čandrájan-1, která kroužila kolem Měsíce a o rok později byla prohlášena za ztracenou. Součástí první generace Čandrájanu byla i dopadová sonda, která se nárazem o měsíční povrch zničila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Firmy plánují masivní výrobu věčných chemikálií. Jsou nutné pro AI a datacentra

V průmyslu pomáhají, v přírodě škodí. Látky známé pod zkratkou PFAS se Evropa snaží stále víc omezovat, podle nové zprávy ale zájem o jejich využívání roste kvůli poptávce v technologických sektorech.
před 9 hhodinami

USA ruší omezení emisí skleníkových plynů z elektráren na uhlí a plyn

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) oznámila, že ruší omezení emisí skleníkových plynů produkovaných uhelnými a plynovými elektrárnami ve Spojených státech. Změna podle EPA sníží průmyslu náklady v objemu 300 miliard dolarů (6,3 bilionu korun).
před 10 hhodinami

Žádné obří šachty ani Velké prázdno. Odborný časopis stáhl studii o Cheopsově pyramidě

Před čtyřmi roky se začala šířit světovými médii zpráva o tom, že by se pod slavnou egyptskou pyramidou mohly nacházet obří podzemní prostory. Teď ale musela být studie, která to naznačovala, stažena, protože v ní byly zásadní metodologické chyby.
před 14 hhodinami

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
včera v 17:11

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.