Každý rok Antarktida ztratí masu mořského ledu o velikosti celé Francie. O ztenčování ledové pokrývky na severním pólu vědci poslední dekády ví, na jižním pólu ale objem ledu naopak narůstal. Analýza pět let starého pozorování teď ale ukázala, že led začíná rekordně ubývat i na jihu. Experti se proto snaží zjistit, jestli to v roce 2014 skutečně byla nečekaná změna vývoje – anebo šlo jen o jednorázový výkyv.
Led kolem Antarktidy v posledních letech rekordně taje. A na rozdíl od Arktidy vědci neví proč
Horizont: Ledu kolem jižního pólu v posledních letech rapidně ubývá (zdroj: ČT24)
Od roku 1979 masa ledovců kolem Antarktidy pravidelně narůstala. Před pěti lety dosáhla rekordní plochy. Pak se ale trend prudce obrátil. Před vědci teď leží otázka, zda současný stav představuje pouze dočasný vývoj, nebo naopak dlouhodobý trend.
„Za tu dobu přišla Antarktida o více než dva miliony čtverečních kilometrů ledové pokrývky. To je o trochu víc než rozloha Mexika,“ uvedla klimatoložka z amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku Claire Parkinsonová.
Za pouhé tři roky se tak v Antarktidě rozpustil led, který se tam pětatřicet let střádal, a v rychlosti tání předstihla i Arktidu. NASA se teď snaží najít vysvětlení v záznamech za čtyřicet let satelitního monitorování oblasti.
„V případě Arktidy panuje shoda v tom, že za tání tamního ledu může oteplování oblasti. V Antarktidě ale za prvních třicet let pozorování místo tání led přibýval. To je pro nás záhada,“ poznamenala Parkinsonová.
Příčiny změny vědci zjišťují
Vědci se snaží hledat vysvětlení ve změnách, ke kterým došlo v atmosféře nebo v oceánech, jako jsou nové proudy teplého vzduchu od severu nebo změna mořských proudů. Zatím se ale na žádné z teorií neshodli. Jisti si přitom nejsou ani budoucím vývojem, od loňska totiž led zase pomalu přibývá.
„Vidíme, že ubývá ledové pokrývky. Vidíme, že se mění proudění vzduchu, roste teplota oceánů a jejich kyselost, mění se biodiverzita. Všechno, co v Antarktidě posledních několik desítek let sledujeme, ukazuje na změnu,“ uvedl profesor z Královské univerzity v Londýně Martin Siegert.
Oproti Arktidě ale zřejmě bude průběh na Antarktidě jiný. Oblasti kolem severního a jižního pólu se totiž liší i geograficky. Zatímco severní pól leží na moři, Antarktida je pevnina obklopená ledovci.
„Po velkém tání z období 2014 až 2017 může následovat přírůstek ledu v dalších letech. Nejsme si tím jistí, ale zajímavé je, že dvě období velkého tání z roku 1970 a pak 2014–2017 se nepodobají ničemu, co bychom zaznamenali v Arktidě,“ domnívá se Claire Parkinsonová.
Hrozba stoupání hladiny světových oceánů
Vědci při hledání příčin, které by odhalily i budoucnost ledového kontinentu, závodí s časem. Jeho proměna by totiž mohla ovlivnit celý svět. „V Antarktidě je tolik ledu, že pokud by všechen roztál, zvedla by se hladina světových oceánů o šedesát metrů,“ varoval Siegert.
Výrazně by se projevila ale i menší změna. V současnosti sníh a led v Antarktidě sluneční záření odráží. Pokud by se ale jeho plocha i nadále zmenšovala, hladina oceánu by záření začala pohlcovat a to by se projevilo dalším zvyšováním teploty.