Vědci na Antarktidě se s polární zimou vyrovnávají po svém, upadají do „zimního spánku“

Vědci pracující na antarktických stanicích se s dlouhou zimou vyrovnávají pomocí zvláštního mechanismu, který připomíná zimní spánek. Ukázal to výzkum polárníků na odlehlé základně Concordia.

Lidé, kteří žijí a pracují na antarktických stanicích, hlásí lékařům množství psychických potíží. Od poruch nálad přes úzkost až po velmi závažné psychiatrické reakce. Tyto změny jsou nejčastější v době polární zimy, kdy náladu i všechny ostatní psychické reakce zhoršuje dlouhodobá tma.

Mezinárodní tým vědců s podporou Evropské vesmírné agentury ESA zkoumal, jak se mění kvalita spánku a emocí lidí, kteří tyto podmínky musí zvládat. Současně je zajímalo, jaké strategie lidé používají, aby takové podmínky přečkali. Výzkum probíhal dvě zimy na stanici Concordia, podíleli se na něm experti z univerzit v Manchesteru, Bergenu a Tilburgu.


Tato stanice je v zimě zcela izolovaná od světa, venkovní teploty se pohybují kolem průměrných 51 stupňů pod nulou. Rekordní zima zde ale byla naměřená ještě horší, minus 85 stupňů. Současně je tu nízký tlak vzduchu, nedostatek kyslíku a vůbec nejsušší prostředí na celé naší planetě.

Vědci použili speciální psychometrické dotazníky, v nichž se personálu stanice ptali právě na otázky ohledně jejich duševního stavu, emocí a strategií, jak polární noc překonávají. Našli jednoznačnou souvislost mezi horšící se náladou na stanici a houstnoucí tmou. Pozitivních emocí ubývalo přímo úměrně délce trvání noci. Naopak jich přibývalo s tím, jak se vracelo slunce.

Jak řeší problém profesionálové

Souvislost mezi nedostatkem světla a psychickými problémy je dobře známá, ale překvapivé byly výsledky, které se týkaly strategií obyvatel stanice, jak tyto problémy překonat. Ukázalo se totiž, že během zimy a temnoty lidé na Concordii vlastně všechny koncepty a strategii opouštějí, zejména v obdobích největší izolace základny.

Podle autorů práce to vypadalo, jako by se psychika vědců na stanici „uložila k zimnímu spánku“. Místo propracovaných reakcí a vyzkoušených strategií proti špatné náladě prostě „vypnou“.

„Naše práce ukazuje jistou formu psychologické hibernace,“ komentoval výsledky jeden z autorů Nathan Smith. „Starší výzkum naznačoval, že se jedná o obranný mechanismus proti chronickému stresu. A dává to smysl, pokud jsou podmínky nekontrolovatelné, pak může být výhodnější omezit snahu o nějakou aktivní nápravu, prostě proto, aby tělo šetřilo energii.“

Podle studie má na tento způsob řešení zřejmě velký vliv i to, jak dobré podmínky na stanici panují, i to, že izolace vlastně dnes už díky internetovému spojení není zdaleka tak velká jako v minulosti.

Studie tak má význam nejen pro další fungování polárních stanic, ale také pro kosmický výzkum. Podmínky na pólech jsou totiž v mnoha ohledech srovnatelné s těmi ve vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Táta, máma – a druhá máma. Děti se třemi biologickými rodiči se rodí bez genetické nemoci

Asi jedno dítě ze dvou set se rodí s genetickou poruchou mitochondrií, která se dědí po matce. Britští vědci našli způsob, jak problém vyřešit – vyžaduje ale dalšího genetického rodiče. Dětí s kombinací DNA tří lidí už je osm a brzy se narodí další.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kočky spí častěji na levém boku. Vědci věří v evoluční důvody

Spánek na levém boku by kočkám mohl pomáhat přežít v nebezpečných podmínkách, ale také po probuzení ze spánku reagovat rychleji na blížící se kořist. Popsala to nová studie, která vyšla v recenzovaném žurnálu.
před 9 hhodinami

Sluneční exploze vytvořila na tváři hvězdy obří jizvu

Před dvěma dny, 15. července, se na levé části Slunce vytvořil masivní filament. Tento oblak hustšího a chladnějšího plazmatu byl tak silný, že na povrchu hvězdy vytvořil jasně viditelný kaňon, který připomínal jizvu na tváři.
před 15 hhodinami

Ultrazpracované potraviny způsobují řadu problémů. Chemii „nasávají“ i ze strojů

Chipsy, hamburgery, slazené nápoje, ale i spousta dalších průmyslově zpracovaných potravin může způsobovat řadu civilizačních chorob a také významně přispívat k obezitě. Vědci v řadě nových studií popisují nejen dopady, ale také příčiny toho, proč je tento druh potravy tak zdraví škodlivý.
před 18 hhodinami

Před osmdesáti lety vyšlo slunce dvakrát: Oppenheimer odpálil první atomovou zbraň

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.
16. 7. 2025Aktualizováno16. 7. 2025

Ani stopa po problémech. Obří dánská studie zkoumala riziko hliníku ve vakcínách

Z minulých desetiletí existuje spousta důkazů o bezpečnosti vakcín. Vzhledem k nové vlně obav z očkování ale přicházejí i nové studie. Jedna z nich nyní rodiče uklidňuje – hrozby spojované s hliníkem v očkovacích látkách jsou dle ní nesmyslné.
16. 7. 2025

Uherské Hradiště opakovaně ničily povodně. Archeologové zkoumali jeho odolnost

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.
16. 7. 2025

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
15. 7. 2025
Načítání...