Led

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.

Provoz řady středoevropských letišť v úterý výrazně omezila tvorba ledovky. Nepřízeň počasí postihla letiště v Praze, ve Vídni, v Bratislavě a Budapešti. Vídeňské letiště Schwechat obnovilo provoz kolem 11:00 poté, co jej ráno kvůli silné vrstvě ledu na několik hodin přerušilo. Také bratislavské Letiště M. R. Štefánika a letiště v Budapešti po 13:00 provoz obnovila. Led a sníh však nadále komplikuje pozemní dopravu kromě Slovenska a Rakouska také v Německu. Řada železničních spojů byla zrušena, další nabírají zpoždění.

Zamrzlé vodní plochy v posledních dnech lákají řadu lidí k bruslení. Ne vždy jsou ale pro tuto činnost vhodné, nejen z hlediska bezpečnosti, ale i ochrany přírody. Vstup je zakázaný například na chráněné části vodního díla Nové Mlýny. Bruslit se nesmí ani na Znojemské vodní nádrži, která je zdrojem pitné vody a zároveň leží v klidovém území národního parku Podyjí. Naopak chráněná krajinná oblast Soutok plánuje změnu úředního statusu zámeckého rybníka v Lednici.

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.

Lipenské jezero postupně zamrzá. Místy má sice led tloušťku kolem čtyř až pěti centimetrů, zatím ale netvoří dostatečně souvislou plochu. Přesto na něj už někteří nedočkavci navzdory nebezpečí vstupují. Možnosti bruslení závisí na intenzitě mrazů. Ke zprovoznění bruslařské magistrály propojující Frymburk, Přední Výtoň a Lipno nad Vltavou musí mrznout deset až patnáct dnů.

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.

Sníh, který během týdne napadl, připravil podmínky pro zimní víkend. Předpověď meteorologů navíc slibuje, že tam, kde sníh je, tak zatím neroztaje. A na mnoha místech hor se navíc rozjela sněžná děla. O týden dřív než loni zahájila sezonu některá horská střediska. První sníh už přilákal také běžkaře na Vysočinu či na Šumavu, ale v národním parku si zatím musí vystačit jen s drobnými úseky, které obce většinou upravují skútrem. Postupně také přibývá míst, kam se dá vyrazit bruslit. Třeba v Brně se o víkendu otevřou velká tradiční kluziště, už se ale bruslí v centru přímo pod vánočním vyhlídkovým kolem.

V Čechách se začne v pátek v noci při mrznoucím dešti tvořit ledovka, varovali meteorologové. Na západě a severozápadě už před půlnocí, jinde později, ale může tam vydržet do sobotního odpoledne. Výstrahu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V noci na sobotu má podle předpovědi mrznout a teploty přes den mají stoupat jen mírně nad nulu.

Kdyby se zastavily, změnily nebo jen zpomalily oceánské proudy přenášející teplo na sever, mělo by to velmi neblahé dopady na Island. Tamní vláda pokládá problém za vážný.

S blížící se zimou chystají města nová veřejná kluziště. Některé radnice dávají přednost umělému ledu, který je mimo jiné energeticky méně náročný. Umělé kluziště vznikne například v Ústí nad Labem nebo Frýdku-Místku. I pražské Vršovice budou mít nové kluziště, zůstávají ale u klasické ledové plochy.

Jeden z největších ledovců na světě se rychle rozpadá, uvedli vědci z Britské antarktické služby (BAS). Může úplně zaniknout během pouhých několika týdnů.

Příliv a odliv oceánu můžou způsobit odlamování velkých ledových ker od Antarktidy, tvrdí podle agentury AFP vědci. Ti si ale také myslí, že tento jev lze předvídat. Odlamování ker je přirozený proces, který ovšem může zásadně změnit hladinu moří.

Zařízení, které má vyřešit tajemství částic známých jako neutrina, narazilo na možná ještě podivnější fenomén. Rádiové vlny, které zdánlivě putují skrze Zemi i led.

Podle dosavadních poznatků by vůbec neměly existovat. Řeč je o hydrátech chloridu cesného. Přesto vědkyně a vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ve spolupráci s odborníky z Innsbrucké univerzity jejich existenci dokázali. Klíčem k přípravě je speciální způsob mražení.

Teploty hluboko pod bodem mrazu daly příležitost venkovnímu bruslení. Hasiči ale varují před možnou nedostatečnou tloušťkou ledu a nabádají k opatrnosti. Vedle radostí navíc zamrzlé řeky přináší i obavy. Na některých místech vodohospodáři varují před možnými povodněmi.

Silné mrazy znamenají i větší riziko požárů. Lidé si často přitápějí dřevem v kamnech či krbech, pokud je mají k dispozici. A když začne hořet, mají pak problémy i hasiči. Složitější je pro ně doprava na místo, v hadicích zamrzá voda a větší pozor musí dávat i při samotném zásahu.

Za běžných okolností v lednu v Arktidě mořského ledu přibývá. Letos ale v druhé polovině měsíce ledu příliš nepřibývalo, anebo ho dokonce mírně ubylo. Rozsah mořského ledu v Arktidě celkově klesá dlouhodobě. Chaotické však byly i srážky, kdy například v Texasu bylo víc sněhu než na Aljašce.

Grónský ledový příkrov se v současnosti rozkládá na ploše více než 1,7 milionu kilometrů čtverečních a je největší zásobárnou sladké vody na severní polokouli. Od 80. let minulého století už ale ztratil více než bilion tun své celkové hmotnosti, přičemž v posledním desetiletí bylo tání šestkrát rychlejší. Nedávná studie zjistila, že v současnosti se z něj každou hodinu ztrácí v průměru třicet milionů tun ledu.

Led na největší tuzemské přehradě Lipno je zrádný, jeho síla proměnlivá. Pohybuje se od deseti do 22 centimetrů. Na bruslení po upravených okruzích to stačí. Někteří místní ale po zamrzlé nádrži jezdí autem. A to je kvůli trhlinám riskantní. Řidiči takovou jízdou pravidla neporušují, podle zákona to není pozemní komunikace. V minulosti se tu ale led probořil třeba pod traktorem s cisternou.

V noci sníh a déšť a k tomu nad ránem teploty pod bodem mrazu. To jsou ideální podmínky pro tvorbu nebezpečné „zbraně“ na střechách aut. Přestože platí povinnost kusy ledu před jízdou odstranit, z těch nákladních je řidiči často odklidí jen stěží. Zvlášť pokud přes noc zůstávají na odpočívadlech.

Na Pustevnách bude možné opět spatřit ledová díla řezbářů, kteří by měli mít v pátek hotovo. Pětadvacátý ročník festivalu ledových soch potrvá do 2. února. Letošním tématem je peklo, proto budou k vidění například trojhlavý pes střežící pekelnou bránu, pekelný trůn s Luciferem nebo váha pro hříšníky. V menším stanu uvidí návštěvníci betlém vyřezaný z ledu. Stany budou otevřené denně od devíti hodin ráno do půl páté odpoledne.

Náledí a ledovka komplikují v posledních dnech kromě aut cestu také pěším. Rizikové mohou být i kluzké přechody pro chodce. Praha teď hledá způsob, jak tomu zabránit. Klíčový je správný nátěr.

Minimálně tři bruslaři už se probořili na Lipenské přehradě. Po oteplení je tam tloušťka ledu hodně proměnlivá a často nedostatečná, stejně jako na většině rybníků a nádrží v Česku. Přesto lidé mnohde bruslí dál.

V sobotu a neděli bude na horách převládat slunečno, zatímco v nížinách se budou častěji vyskytovat mrznoucí mlhy nebo nízká oblačnost. Pod nízkou oblačností se teploty během dne pohybují slabě pod nulou. Na slunných místech se teploty vyšplhají až na 5 až 6 stupňů Celsia, uvedl meteorolog ČT Jan Šrámek. Podle něj nelze v průběhu pondělka očekávat žádnou výraznou změnu počasí. Meteorologové zároveň varovali před tvorbou námrazy, která se bude tvořit i v noci z pátku na sobotu. Během pátku na mnoha místech zároveň padly teplotní rekordy, například na Dvoračkách v Libereckém kraji naměřili 12,9 stupně Celsia.