Led

Sníh, který během týdne napadl, připravil podmínky pro zimní víkend. Předpověď meteorologů navíc slibuje, že tam, kde sníh je, tak zatím neroztaje. A na mnoha místech hor se navíc rozjela sněžná děla. O týden dřív než loni zahájila sezonu některá horská střediska. První sníh už přilákal také běžkaře na Vysočinu či na Šumavu, ale v národním parku si zatím musí vystačit jen s drobnými úseky, které obce většinou upravují skútrem. Postupně také přibývá míst, kam se dá vyrazit bruslit. Třeba v Brně se o víkendu otevřou velká tradiční kluziště, už se ale bruslí v centru přímo pod vánočním vyhlídkovým kolem.

V Čechách se začne v pátek v noci při mrznoucím dešti tvořit ledovka, varovali meteorologové. Na západě a severozápadě už před půlnocí, jinde později, ale může tam vydržet do sobotního odpoledne. Výstrahu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V noci na sobotu má podle předpovědi mrznout a teploty přes den mají stoupat jen mírně nad nulu.

Kdyby se zastavily, změnily nebo jen zpomalily oceánské proudy přenášející teplo na sever, mělo by to velmi neblahé dopady na Island. Tamní vláda pokládá problém za vážný.

S blížící se zimou chystají města nová veřejná kluziště. Některé radnice dávají přednost umělému ledu, který je mimo jiné energeticky méně náročný. Umělé kluziště vznikne například v Ústí nad Labem nebo Frýdku-Místku. I pražské Vršovice budou mít nové kluziště, zůstávají ale u klasické ledové plochy.

Jeden z největších ledovců na světě se rychle rozpadá, uvedli vědci z Britské antarktické služby (BAS). Může úplně zaniknout během pouhých několika týdnů.

Příliv a odliv oceánu můžou způsobit odlamování velkých ledových ker od Antarktidy, tvrdí podle agentury AFP vědci. Ti si ale také myslí, že tento jev lze předvídat. Odlamování ker je přirozený proces, který ovšem může zásadně změnit hladinu moří.

Zařízení, které má vyřešit tajemství částic známých jako neutrina, narazilo na možná ještě podivnější fenomén. Rádiové vlny, které zdánlivě putují skrze Zemi i led.

Podle dosavadních poznatků by vůbec neměly existovat. Řeč je o hydrátech chloridu cesného. Přesto vědkyně a vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ve spolupráci s odborníky z Innsbrucké univerzity jejich existenci dokázali. Klíčem k přípravě je speciální způsob mražení.

Teploty hluboko pod bodem mrazu daly příležitost venkovnímu bruslení. Hasiči ale varují před možnou nedostatečnou tloušťkou ledu a nabádají k opatrnosti. Vedle radostí navíc zamrzlé řeky přináší i obavy. Na některých místech vodohospodáři varují před možnými povodněmi.

Silné mrazy znamenají i větší riziko požárů. Lidé si často přitápějí dřevem v kamnech či krbech, pokud je mají k dispozici. A když začne hořet, mají pak problémy i hasiči. Složitější je pro ně doprava na místo, v hadicích zamrzá voda a větší pozor musí dávat i při samotném zásahu.

Za běžných okolností v lednu v Arktidě mořského ledu přibývá. Letos ale v druhé polovině měsíce ledu příliš nepřibývalo, anebo ho dokonce mírně ubylo. Rozsah mořského ledu v Arktidě celkově klesá dlouhodobě. Chaotické však byly i srážky, kdy například v Texasu bylo víc sněhu než na Aljašce.

Grónský ledový příkrov se v současnosti rozkládá na ploše více než 1,7 milionu kilometrů čtverečních a je největší zásobárnou sladké vody na severní polokouli. Od 80. let minulého století už ale ztratil více než bilion tun své celkové hmotnosti, přičemž v posledním desetiletí bylo tání šestkrát rychlejší. Nedávná studie zjistila, že v současnosti se z něj každou hodinu ztrácí v průměru třicet milionů tun ledu.

Led na největší tuzemské přehradě Lipno je zrádný, jeho síla proměnlivá. Pohybuje se od deseti do 22 centimetrů. Na bruslení po upravených okruzích to stačí. Někteří místní ale po zamrzlé nádrži jezdí autem. A to je kvůli trhlinám riskantní. Řidiči takovou jízdou pravidla neporušují, podle zákona to není pozemní komunikace. V minulosti se tu ale led probořil třeba pod traktorem s cisternou.

V noci sníh a déšť a k tomu nad ránem teploty pod bodem mrazu. To jsou ideální podmínky pro tvorbu nebezpečné „zbraně“ na střechách aut. Přestože platí povinnost kusy ledu před jízdou odstranit, z těch nákladních je řidiči často odklidí jen stěží. Zvlášť pokud přes noc zůstávají na odpočívadlech.

Na Pustevnách bude možné opět spatřit ledová díla řezbářů, kteří by měli mít v pátek hotovo. Pětadvacátý ročník festivalu ledových soch potrvá do 2. února. Letošním tématem je peklo, proto budou k vidění například trojhlavý pes střežící pekelnou bránu, pekelný trůn s Luciferem nebo váha pro hříšníky. V menším stanu uvidí návštěvníci betlém vyřezaný z ledu. Stany budou otevřené denně od devíti hodin ráno do půl páté odpoledne.

Náledí a ledovka komplikují v posledních dnech kromě aut cestu také pěším. Rizikové mohou být i kluzké přechody pro chodce. Praha teď hledá způsob, jak tomu zabránit. Klíčový je správný nátěr.

Minimálně tři bruslaři už se probořili na Lipenské přehradě. Po oteplení je tam tloušťka ledu hodně proměnlivá a často nedostatečná, stejně jako na většině rybníků a nádrží v Česku. Přesto lidé mnohde bruslí dál.

V sobotu a neděli bude na horách převládat slunečno, zatímco v nížinách se budou častěji vyskytovat mrznoucí mlhy nebo nízká oblačnost. Pod nízkou oblačností se teploty během dne pohybují slabě pod nulou. Na slunných místech se teploty vyšplhají až na 5 až 6 stupňů Celsia, uvedl meteorolog ČT Jan Šrámek. Podle něj nelze v průběhu pondělka očekávat žádnou výraznou změnu počasí. Meteorologové zároveň varovali před tvorbou námrazy, která se bude tvořit i v noci z pátku na sobotu. Během pátku na mnoha místech zároveň padly teplotní rekordy, například na Dvoračkách v Libereckém kraji naměřili 12,9 stupně Celsia.

Želvušky, které obývají povrchy ledovců napříč Arktidou, jsou skvěle přizpůsobené životu v ledovcových ekosystémech. Jejich jednotlivé populace naznačují, že ztráta každého ledovce může znamenat nevratnou ztrátu místní genetické rozmanitosti. Výzkum českých vědců ale odhalil, že právě tyto želvušky dokážou lokálně přežívat i dlouhá období bez ledu.

Když se rozpouští led na pólech, mění to i rozložení hmoty na zemském povrchu. Vědci z curyšské univerzity teď poprvé popsali, jak se to reálně projevuje. Dopady jsou zatím malé, ale jejich důsledky mohou časem nabrat na významu.

Největší zaledněná jeskyně na Slovensku – Dobšinská – má délku 1388 metrů. Přestože je zde průměrná roční teplota jeden stupeň Celsia pod nulou, i na ni má vliv globální oteplování. Výzkumníci složitý systém zkoumají a snaží se zjistit, jaká je budoucnost jeskyně.

Už třetí rok po sobě kleslo množství mořského ledu plujícího kolem Antarktidy pod dva miliony kilometrů čtverečních. List The Guardian to uvedl s odkazem na nejnovější údaje amerického Národního střediska dat o sněhu a ledu (NSIDC), podle kterého byla tato „znepokojivá“ hranice v roce 2022 překročena poprvé od začátku měření v roce 1979.

Lipenský přívoz v Horní Plané na Českokrumlovsku stojí kvůli poruše. Loď, která tam jako jediná během zimy vozí auta a lidi na druhý břeh, totiž poškodil led. Hasiči a převozníci ji museli vytáhnout z vody, aby zjistili přesnou příčinu problému.

Větrem ošlehané hromady prachu anebo vrstvy ledu? Sonda ESA Mars Express znovu prozkoumala jeden z nejzáhadnějších útvarů Marsu, aby objasnila jeho složení. Výsledky naznačují, že pod povrchem Rudé planety se táhnou vrstvy vodního ledu. Jde o vůbec největší množství vody, jaká kdy byla v této části planety nalezena.