Mořského ledu u Antarktidy ubývá, tři roky za sebou je pod průměrem. Vědci varují před „změnou režimu“

Už třetí rok po sobě kleslo množství mořského ledu plujícího kolem Antarktidy pod dva miliony kilometrů čtverečních. List The Guardian to uvedl s odkazem na nejnovější údaje amerického Národního střediska dat o sněhu a ledu (NSIDC), podle kterého byla tato „znepokojivá“ hranice v roce 2022 překročena poprvé od začátku měření v roce 1979.

Mořský led obklopující Antarktidu je každoročně nejmenší v únoru, kdy na kontinentu vrcholí léto. Letos však opět klesl pod „alarmující“ hranici dvou milionů kilometrů čtverečních. Rekordní minimum bylo zaznamenáno loni touto dobou a činilo 1,78 milionu kilometrů čtverečních.

Vědci jsou si jistí, že poslední tři roky jsou, co se týče množství ledové pokrývky okolo Antarktidy, nejhorší zaznamenané v historii, řekl Will Hobbs, který se na Tasmánské univerzitě zabývá mořským ledem.

V posledních letech se během ledna stav mořského ledu v Antarktidě rychle snižuje
Zdroj: Copernicus

Množství mořského ledu kolem Antarktidy dosahuje svého maxima každoročně v září, ale loni bylo nejnižší zaznamenané v historii a překonalo předchozí rekord o zhruba jeden milion kilometrů čtverečních.

Podle Ariaan Purichové, klimatoložky z Univerzity Monash v Melbourne, je možné, že mořský led v blízkosti Jižního pólu byl letos tenčí než obvykle. Spolehlivá měření jeho tloušťky ale neexistují.

Příčina stále není zcela jasná

Vědci stále zkoumají, co je příčinou úbytku, a obávají se, že by v tom mohly hrát roli globální změny klimatu, zejména oteplování Jižního oceánu, který kontinent obklopuje. Mořský led odráží sluneční záření, což znamená, že méně ledu může vést k většímu oteplování oceánu. Na mořský led jsou vázány ekosystémy Antarktidy, od tvorby fytoplanktonu, který dokáže odstraňovat uhlík z atmosféry, až po místa rozmnožování tučňáků.

Z loňského výzkumu Purichové vyplývá, že mořský led na kontinentu mohl projít „změnou režimu“, která byla pravděpodobně způsobena oteplením podpovrchové vrstvy oceánu v hloubce asi 100 metrů. Další studie, ve které Hobbs a jeho kolegové zkoumali změny v rozsahu mořského ledu v místech, kde se každoročně tvoří, částečně doplnila důkazy na podporu tohoto tvrzení.

Při pohledu na dvě období – 1979 až 2006 a 2007 až 2022 – vědci zjistili, že množství mořského ledu se v pozdějším období stalo mnohem proměnlivějším nebo nevyzpytatelnějším. Tuto změnu nebylo možné vysvětlit změnami v atmosféře, především větry, které dříve určovaly většinu meziroční proměnlivosti ledu. Autoři studie dospěli k závěru, že v Antarktidě došlo k „náhlému kritickému přechodu“, ale nedokázali říci proč. „Nevíme, co je hnací silou změny. Mohlo by to být oteplování oceánu nebo změna jeho slanosti,“ řekl Hobbs.

Vědci varovali, že úbytek mořského ledu, který může vést ke zvyšování hladiny oceánu, je jen jednou z několika významných změn pozorovaných v Antarktidě, které budou mít pravděpodobně globální důsledky. Autoři studie proto vyzvali vlády, aby se změnami v Antarktidě zabývaly vážněji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 5 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 6 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 8 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...