Mořského ledu u Antarktidy ubývá, tři roky za sebou je pod průměrem. Vědci varují před „změnou režimu“

Už třetí rok po sobě kleslo množství mořského ledu plujícího kolem Antarktidy pod dva miliony kilometrů čtverečních. List The Guardian to uvedl s odkazem na nejnovější údaje amerického Národního střediska dat o sněhu a ledu (NSIDC), podle kterého byla tato „znepokojivá“ hranice v roce 2022 překročena poprvé od začátku měření v roce 1979.

Mořský led obklopující Antarktidu je každoročně nejmenší v únoru, kdy na kontinentu vrcholí léto. Letos však opět klesl pod „alarmující“ hranici dvou milionů kilometrů čtverečních. Rekordní minimum bylo zaznamenáno loni touto dobou a činilo 1,78 milionu kilometrů čtverečních.

Vědci jsou si jistí, že poslední tři roky jsou, co se týče množství ledové pokrývky okolo Antarktidy, nejhorší zaznamenané v historii, řekl Will Hobbs, který se na Tasmánské univerzitě zabývá mořským ledem.

V posledních letech se během ledna stav mořského ledu v Antarktidě rychle snižuje
Zdroj: Copernicus

Množství mořského ledu kolem Antarktidy dosahuje svého maxima každoročně v září, ale loni bylo nejnižší zaznamenané v historii a překonalo předchozí rekord o zhruba jeden milion kilometrů čtverečních.

Podle Ariaan Purichové, klimatoložky z Univerzity Monash v Melbourne, je možné, že mořský led v blízkosti Jižního pólu byl letos tenčí než obvykle. Spolehlivá měření jeho tloušťky ale neexistují.

Příčina stále není zcela jasná

Vědci stále zkoumají, co je příčinou úbytku, a obávají se, že by v tom mohly hrát roli globální změny klimatu, zejména oteplování Jižního oceánu, který kontinent obklopuje. Mořský led odráží sluneční záření, což znamená, že méně ledu může vést k většímu oteplování oceánu. Na mořský led jsou vázány ekosystémy Antarktidy, od tvorby fytoplanktonu, který dokáže odstraňovat uhlík z atmosféry, až po místa rozmnožování tučňáků.

Z loňského výzkumu Purichové vyplývá, že mořský led na kontinentu mohl projít „změnou režimu“, která byla pravděpodobně způsobena oteplením podpovrchové vrstvy oceánu v hloubce asi 100 metrů. Další studie, ve které Hobbs a jeho kolegové zkoumali změny v rozsahu mořského ledu v místech, kde se každoročně tvoří, částečně doplnila důkazy na podporu tohoto tvrzení.

Při pohledu na dvě období – 1979 až 2006 a 2007 až 2022 – vědci zjistili, že množství mořského ledu se v pozdějším období stalo mnohem proměnlivějším nebo nevyzpytatelnějším. Tuto změnu nebylo možné vysvětlit změnami v atmosféře, především větry, které dříve určovaly většinu meziroční proměnlivosti ledu. Autoři studie dospěli k závěru, že v Antarktidě došlo k „náhlému kritickému přechodu“, ale nedokázali říci proč. „Nevíme, co je hnací silou změny. Mohlo by to být oteplování oceánu nebo změna jeho slanosti,“ řekl Hobbs.

Vědci varovali, že úbytek mořského ledu, který může vést ke zvyšování hladiny oceánu, je jen jednou z několika významných změn pozorovaných v Antarktidě, které budou mít pravděpodobně globální důsledky. Autoři studie proto vyzvali vlády, aby se změnami v Antarktidě zabývaly vážněji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 1 hhodinou

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 7 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 7 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 8 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...