Mořského ledu u Antarktidy ubývá, tři roky za sebou je pod průměrem. Vědci varují před „změnou režimu“

Už třetí rok po sobě kleslo množství mořského ledu plujícího kolem Antarktidy pod dva miliony kilometrů čtverečních. List The Guardian to uvedl s odkazem na nejnovější údaje amerického Národního střediska dat o sněhu a ledu (NSIDC), podle kterého byla tato „znepokojivá“ hranice v roce 2022 překročena poprvé od začátku měření v roce 1979.

Mořský led obklopující Antarktidu je každoročně nejmenší v únoru, kdy na kontinentu vrcholí léto. Letos však opět klesl pod „alarmující“ hranici dvou milionů kilometrů čtverečních. Rekordní minimum bylo zaznamenáno loni touto dobou a činilo 1,78 milionu kilometrů čtverečních.

Vědci jsou si jistí, že poslední tři roky jsou, co se týče množství ledové pokrývky okolo Antarktidy, nejhorší zaznamenané v historii, řekl Will Hobbs, který se na Tasmánské univerzitě zabývá mořským ledem.

V posledních letech se během ledna stav mořského ledu v Antarktidě rychle snižuje
Zdroj: Copernicus

Množství mořského ledu kolem Antarktidy dosahuje svého maxima každoročně v září, ale loni bylo nejnižší zaznamenané v historii a překonalo předchozí rekord o zhruba jeden milion kilometrů čtverečních.

Podle Ariaan Purichové, klimatoložky z Univerzity Monash v Melbourne, je možné, že mořský led v blízkosti Jižního pólu byl letos tenčí než obvykle. Spolehlivá měření jeho tloušťky ale neexistují.

Příčina stále není zcela jasná

Vědci stále zkoumají, co je příčinou úbytku, a obávají se, že by v tom mohly hrát roli globální změny klimatu, zejména oteplování Jižního oceánu, který kontinent obklopuje. Mořský led odráží sluneční záření, což znamená, že méně ledu může vést k většímu oteplování oceánu. Na mořský led jsou vázány ekosystémy Antarktidy, od tvorby fytoplanktonu, který dokáže odstraňovat uhlík z atmosféry, až po místa rozmnožování tučňáků.

Z loňského výzkumu Purichové vyplývá, že mořský led na kontinentu mohl projít „změnou režimu“, která byla pravděpodobně způsobena oteplením podpovrchové vrstvy oceánu v hloubce asi 100 metrů. Další studie, ve které Hobbs a jeho kolegové zkoumali změny v rozsahu mořského ledu v místech, kde se každoročně tvoří, částečně doplnila důkazy na podporu tohoto tvrzení.

Při pohledu na dvě období – 1979 až 2006 a 2007 až 2022 – vědci zjistili, že množství mořského ledu se v pozdějším období stalo mnohem proměnlivějším nebo nevyzpytatelnějším. Tuto změnu nebylo možné vysvětlit změnami v atmosféře, především větry, které dříve určovaly většinu meziroční proměnlivosti ledu. Autoři studie dospěli k závěru, že v Antarktidě došlo k „náhlému kritickému přechodu“, ale nedokázali říci proč. „Nevíme, co je hnací silou změny. Mohlo by to být oteplování oceánu nebo změna jeho slanosti,“ řekl Hobbs.

Vědci varovali, že úbytek mořského ledu, který může vést ke zvyšování hladiny oceánu, je jen jednou z několika významných změn pozorovaných v Antarktidě, které budou mít pravděpodobně globální důsledky. Autoři studie proto vyzvali vlády, aby se změnami v Antarktidě zabývaly vážněji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
včera v 01:36

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026

Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
6. 2. 2026

Koptové získali imunitu vůči malárii evolučním skokem, ukázal výzkum

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.
6. 2. 2026
Načítání...