Mořského ledu u Antarktidy ubývá, tři roky za sebou je pod průměrem. Vědci varují před „změnou režimu“

Už třetí rok po sobě kleslo množství mořského ledu plujícího kolem Antarktidy pod dva miliony kilometrů čtverečních. List The Guardian to uvedl s odkazem na nejnovější údaje amerického Národního střediska dat o sněhu a ledu (NSIDC), podle kterého byla tato „znepokojivá“ hranice v roce 2022 překročena poprvé od začátku měření v roce 1979.

Mořský led obklopující Antarktidu je každoročně nejmenší v únoru, kdy na kontinentu vrcholí léto. Letos však opět klesl pod „alarmující“ hranici dvou milionů kilometrů čtverečních. Rekordní minimum bylo zaznamenáno loni touto dobou a činilo 1,78 milionu kilometrů čtverečních.

Vědci jsou si jistí, že poslední tři roky jsou, co se týče množství ledové pokrývky okolo Antarktidy, nejhorší zaznamenané v historii, řekl Will Hobbs, který se na Tasmánské univerzitě zabývá mořským ledem.

V posledních letech se během ledna stav mořského ledu v Antarktidě rychle snižuje
Zdroj: Copernicus

Množství mořského ledu kolem Antarktidy dosahuje svého maxima každoročně v září, ale loni bylo nejnižší zaznamenané v historii a překonalo předchozí rekord o zhruba jeden milion kilometrů čtverečních.

Podle Ariaan Purichové, klimatoložky z Univerzity Monash v Melbourne, je možné, že mořský led v blízkosti Jižního pólu byl letos tenčí než obvykle. Spolehlivá měření jeho tloušťky ale neexistují.

Příčina stále není zcela jasná

Vědci stále zkoumají, co je příčinou úbytku, a obávají se, že by v tom mohly hrát roli globální změny klimatu, zejména oteplování Jižního oceánu, který kontinent obklopuje. Mořský led odráží sluneční záření, což znamená, že méně ledu může vést k většímu oteplování oceánu. Na mořský led jsou vázány ekosystémy Antarktidy, od tvorby fytoplanktonu, který dokáže odstraňovat uhlík z atmosféry, až po místa rozmnožování tučňáků.

Z loňského výzkumu Purichové vyplývá, že mořský led na kontinentu mohl projít „změnou režimu“, která byla pravděpodobně způsobena oteplením podpovrchové vrstvy oceánu v hloubce asi 100 metrů. Další studie, ve které Hobbs a jeho kolegové zkoumali změny v rozsahu mořského ledu v místech, kde se každoročně tvoří, částečně doplnila důkazy na podporu tohoto tvrzení.

Při pohledu na dvě období – 1979 až 2006 a 2007 až 2022 – vědci zjistili, že množství mořského ledu se v pozdějším období stalo mnohem proměnlivějším nebo nevyzpytatelnějším. Tuto změnu nebylo možné vysvětlit změnami v atmosféře, především větry, které dříve určovaly většinu meziroční proměnlivosti ledu. Autoři studie dospěli k závěru, že v Antarktidě došlo k „náhlému kritickému přechodu“, ale nedokázali říci proč. „Nevíme, co je hnací silou změny. Mohlo by to být oteplování oceánu nebo změna jeho slanosti,“ řekl Hobbs.

Vědci varovali, že úbytek mořského ledu, který může vést ke zvyšování hladiny oceánu, je jen jednou z několika významných změn pozorovaných v Antarktidě, které budou mít pravděpodobně globální důsledky. Autoři studie proto vyzvali vlády, aby se změnami v Antarktidě zabývaly vážněji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 1 hhodinou

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 11 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 13 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...