Pozorování ozonové díry ukazují, že letos není zdaleka tak široká jako obvykle v polovině září. Evropská služba Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS) uvádí, že v současné době má přibližně polovinu velikosti, jakou mívala v minulých letech.
Agentura také informovala o tom, že ozonová díra je navíc vzdálená od jižního pólu, kde se vyskytuje. A modely předvídají, že úroveň ozonu bude stabilní i v dalších dnech.
Minulý týden měla ozonová díra velikost pouze pět milionů čtverečních kilometrů. To se může zdát jako vysoké číslo, ale vloni to bylo dvacet milionů kilometrů čtverečních a o rok dřív deset milionů. Její velikost je tedy značně variabilní, ale letošní zmenšení je i přesto podle vědců pozoruhodné.
Zástupce šéfa CAMS Richard Engelen se pro britskou stanici BBC vyjádřil opatrně. Podle něj je sice malá rozloha díry velmi nadějná, ale varoval současně před přehnanou spokojeností. „Právě teď si myslím, že bychom se na to měli dívat jako na zajímavou anomálii. Musíme zjistit víc o tom, co ji způsobilo,“ řekl.
Vědci zatím ví jen to, že normálně k rozbíjení ozonové vrstvy dochází, když na Antarktidě končí zima. Reakce poškozující vrstvu spouští právě návrat slunečních paprsků. Letos sice rozpad vrstvy začal dříve, než je běžné, pak ho ale zastavilo náhlé oteplení, které zvýšilo teploty ve stratosféře o 20 až 30 stupňů.
Co změnil Montrealský protokol
Podle Engelena letošní změna nejspíš nesouvisí s Montrealským protokolem. Ten byl reakcí na krizi, kdy se v 70. letech 20. století začala ozonová vrstva vlivem řady chemických látek zeslabovat. Tato citlivá část stratosféry chrání planetu před škodlivým slunečním zářením, které způsobuje rakovinu kůže a ničí úrodu.
V září roku 1987 tak vstoupil v platnost takzvaný Montrealský protokol. V něm se drtivá většina států světa zavázala ke kontrole výroby chemických látek poškozujících ozonovou vrstvu a k postupnému omezení jejich používání.
Roku 2014 tak poprvé po 35 letech vědci mohli potvrdit statisticky významný a trvalý nárůst stratosférického ozonu. V letech 2000 až 2013 jeho úroveň v klíčových severních zeměpisných šířkách vrostla o čtyři procenta, uvedl Paul Newman z NASA.
Roku 2018 ale vědci oznámili, že objevili v atmosféře nečekaně velký nárůst množství látky, která ničí ozonovou vrstvu. Popsali tehdy, že chemikálie CFC-11, která je přitom už 30 let zakázaná, pochází z Číny. Experti identifikovali zdroj CFC-11 v čínských továrnách, které vyrábí plastovou pěnu používanou jako izolaci.
