Indické kosmické středisko ztratilo kontakt s modulem sondy Čandrájan-2, který měl přistát na Měsíci. Sonda byla dva kilometry nad povrchem a dosednout měla v pátek večer před půl jedenáctou našeho času. Indie se tak nestala čtvrtou zemí v historii, které by se podařilo měkce přistát na Měsíci. Podle přímého přenosu z kosmického centra ISRO indičtí experti situaci analyzují.
Půldruhé tuny vážící modul měl podle plánu dosednout v oblasti jižního pólu, kde se ještě nikdo o přistání nepokusil. Asi po čtyřech hodinách pak mělo z modulu vyjet lunární vozítko, které se mělo věnovat chemické analýze odebraných vzorků.
O příčině nehody ani stavu přistávacího modulu zatím nejsou žádné informace.
Už dříve indická kosmická agentura odhadovala, že samotné přistání bude složité a hrozí při něm velké riziko selhání. Indičtí experti označovali nejkritičtější fázi sestupu za „patnáct minut hrůzy“.
Komplikace s přistáním modulu znepokojují kromě indických vědců i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který chtěl získaná data využít pro svou misi Artemis, jejímž cílem je do roku 2024 znovu vyslat astronauty na přirozenou družici Země.
Mise má prozkoumat trvale zastíněné krátery, o nichž se vědci domnívají, že by mohly obsahovat až sto milionů tun vody. Tento předpoklad potvrdila předchozí mise indické sondy Čandrájan-1 z roku 2008. Podle vědců by zásoby vody a minerálů v kráterech mohly z Měsíce učinit vhodné místo na zastávku při budoucích dalekých cestách do vesmíru, například při lidské misi na Mars.
Dosud s přistáním svých přístrojů na přirozeném souputníku Země uspěly USA, Rusko (respektive bývalý Sovětský svaz) a Čína. Izraeli v dubnu nevyšel pokus se sondou Berešit. Zatím tedy jako poslední v lednu zdárně na Měsíc dorazila čínská sonda Čchang-e 4 s robotickým vozítkem.
