Vědci z evropské služby Copernicus uvedli, že vrstva ozonu nad Arktidou se rekordně ztenčila, a nad oblastí severního pólu se tak vytvořila neobvyklá ozonová díra. Vyplývá to z tiskové zprávy služby. Vznik ozonových děr nad severním pólem přitom není obvyklý.
Zatímco ozonová díra nad Antarktidou se vytváří každoročně během australského jara, ozonové díry v Arktidě jsou vzácné. Naposledy zde k podobně silnému porušení došlo na jaře 2011.
Odborníci ze služby Copernicus pro monitorování atmosféry (CAMS) ale očekávají, že letos bude úbytek arktického ozonu ještě intenzivnější než před devíti lety. Podle článku publikovaného v časopise Nature je už nyní tato ozonová díra asi třikrát větší než celé Grónsko.
Ozonová vrstva chrání živé organismy na planetě před ultrafialovým slunečním zářením. Vyskytuje se ve vrstvě atmosféry nazývané stratosféra ve výšce deset až padesát kilometrů nad zemí.
Postupné narušování její tloušťky vedlo podle odborníků k nárůstu rakovinných, kožních a očních onemocnění i k dalším negativním důsledkům. Podle Nature ale nynější ozonová díra nad Arktidou riziko pro zdraví nepředstavuje a v následujících týdnech by se měla zacelit.
Zatím to není hrozba
Podobný stav často zažívá Antarktida. Mrazivé teploty každoročně umožní ve vysokých výškách nad jižním pólem nahromadění oblaků. Prvky jako chlor a brom, které se do atmosféry dostávají například z chladicích zařízení, vyvolají na povrchu těchto oblaků chemické reakce, které ozonovou vrstvu rozrušují, vysvětluje Nature.
Nad Arktidou obvykle panují různorodější povětrnostní podmínky než nad Antarktidou, letošní silné proudění větrů ze západu ale způsobilo, že nad severním pólem vznikl vír vzduchu o velmi nízké teplotě. Ta umožnila vznik stratosférických oblaků a chemické reakce, při kterých ozon zaniká.
