Jižní pól se otepluje třikrát rychleji než zbytek planety, popsal výzkum

Jižní pól se během uplynulých třiceti let zahříval třikrát rychleji než zbytek světa. Příčinou jsou zvyšující se teploty oceánů, na které má vliv lidská činnost, popsala nová studie.

Teplota Antarktidy se značně liší v závislosti na ročním období a také podle oblastí. Celé roky se předpokládalo, že samotný jižní pól zůstával chladný i v době, kdy se zbytek planety lidským vlivem oteploval.

Mezinárodní vědecký tým teď ale detailně analyzoval 60 let dat z meteorologických stanic a pomocí počítačového modelování ukázal, co způsobilo zrychlené oteplování Antarktidy. Zároveň tím vyvrátil teorii, že jižní pól je oteplování ušetřen.

Vědci zjistili, že vyšší teploty oceánu v západním Pacifiku v průběhu desetiletí snižovaly atmosférický tlak nad Weddellovým mořem v jižním Atlantiku. A to zase zvýšilo proudění teplého vzduchu přímo nad jižním pólem – od roku 1989 se tak zahřál o více než 1,83 stupně Celsia. 

Autoři výzkumu uvedli, že trend přirozeného oteplování byl pravděpodobně zesílen emisemi skleníkových plynů. „Zatímco v průběhu 20. století se teploty v západní Antarktidě a na Antarktickém poloostrově zvyšovaly, jižní pól se ochladil,“ uvedl hlavní autor studie Kyle Clem. „Mysleli jsme si, že tato část Antarktidy by mohla být imunní vůči oteplování. Zjistili jsme ale, že to není pravda,“ řekl pro agenturu AFP.

Data ukázala, že jižní pól se v současnosti otepluje rychlostí kolem 0,6 stupně Celsia za desetiletí. Pro srovnání: zbytek planety se otepluje rychlostí průměrně 0,2 stupně Celsia za desetiletí.

Autoři studie publikované v časopise Nature Climate Change tuto změnu připsali fenoménu známému jako Interdecadal Pacific Oscillation (IPO). Cyklus IPO trvá zhruba 15 až 30 let a střídá se mezi „pozitivním“ stavem – v němž je tropický Pacifik teplejší a severní Pacifik chladnější než průměr – a „negativním“ stavem, kdy je anomálie teploty obrácena.

Začátkem století se IPO otočil do negativního cyklu, což vedlo k dalším tlakovým extrémům ve vysokých zeměpisných šířkách. To přineslo silné proudění teplejšího vzduchu přímo přes jižní pól.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 18 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...