Jižní pól se otepluje třikrát rychleji než zbytek planety, popsal výzkum

Jižní pól se během uplynulých třiceti let zahříval třikrát rychleji než zbytek světa. Příčinou jsou zvyšující se teploty oceánů, na které má vliv lidská činnost, popsala nová studie.

Teplota Antarktidy se značně liší v závislosti na ročním období a také podle oblastí. Celé roky se předpokládalo, že samotný jižní pól zůstával chladný i v době, kdy se zbytek planety lidským vlivem oteploval.

Mezinárodní vědecký tým teď ale detailně analyzoval 60 let dat z meteorologických stanic a pomocí počítačového modelování ukázal, co způsobilo zrychlené oteplování Antarktidy. Zároveň tím vyvrátil teorii, že jižní pól je oteplování ušetřen.

Vědci zjistili, že vyšší teploty oceánu v západním Pacifiku v průběhu desetiletí snižovaly atmosférický tlak nad Weddellovým mořem v jižním Atlantiku. A to zase zvýšilo proudění teplého vzduchu přímo nad jižním pólem – od roku 1989 se tak zahřál o více než 1,83 stupně Celsia. 

Autoři výzkumu uvedli, že trend přirozeného oteplování byl pravděpodobně zesílen emisemi skleníkových plynů. „Zatímco v průběhu 20. století se teploty v západní Antarktidě a na Antarktickém poloostrově zvyšovaly, jižní pól se ochladil,“ uvedl hlavní autor studie Kyle Clem. „Mysleli jsme si, že tato část Antarktidy by mohla být imunní vůči oteplování. Zjistili jsme ale, že to není pravda,“ řekl pro agenturu AFP.

Data ukázala, že jižní pól se v současnosti otepluje rychlostí kolem 0,6 stupně Celsia za desetiletí. Pro srovnání: zbytek planety se otepluje rychlostí průměrně 0,2 stupně Celsia za desetiletí.

Autoři studie publikované v časopise Nature Climate Change tuto změnu připsali fenoménu známému jako Interdecadal Pacific Oscillation (IPO). Cyklus IPO trvá zhruba 15 až 30 let a střídá se mezi „pozitivním“ stavem – v němž je tropický Pacifik teplejší a severní Pacifik chladnější než průměr – a „negativním“ stavem, kdy je anomálie teploty obrácena.

Začátkem století se IPO otočil do negativního cyklu, což vedlo k dalším tlakovým extrémům ve vysokých zeměpisných šířkách. To přineslo silné proudění teplejšího vzduchu přímo přes jižní pól.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 12 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 17 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 19 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 20 hhodinami
Načítání...