Jižní pól se otepluje třikrát rychleji než zbytek planety, popsal výzkum

Jižní pól se během uplynulých třiceti let zahříval třikrát rychleji než zbytek světa. Příčinou jsou zvyšující se teploty oceánů, na které má vliv lidská činnost, popsala nová studie.

Teplota Antarktidy se značně liší v závislosti na ročním období a také podle oblastí. Celé roky se předpokládalo, že samotný jižní pól zůstával chladný i v době, kdy se zbytek planety lidským vlivem oteploval.

Mezinárodní vědecký tým teď ale detailně analyzoval 60 let dat z meteorologických stanic a pomocí počítačového modelování ukázal, co způsobilo zrychlené oteplování Antarktidy. Zároveň tím vyvrátil teorii, že jižní pól je oteplování ušetřen.

Vědci zjistili, že vyšší teploty oceánu v západním Pacifiku v průběhu desetiletí snižovaly atmosférický tlak nad Weddellovým mořem v jižním Atlantiku. A to zase zvýšilo proudění teplého vzduchu přímo nad jižním pólem – od roku 1989 se tak zahřál o více než 1,83 stupně Celsia. 

Autoři výzkumu uvedli, že trend přirozeného oteplování byl pravděpodobně zesílen emisemi skleníkových plynů. „Zatímco v průběhu 20. století se teploty v západní Antarktidě a na Antarktickém poloostrově zvyšovaly, jižní pól se ochladil,“ uvedl hlavní autor studie Kyle Clem. „Mysleli jsme si, že tato část Antarktidy by mohla být imunní vůči oteplování. Zjistili jsme ale, že to není pravda,“ řekl pro agenturu AFP.

Data ukázala, že jižní pól se v současnosti otepluje rychlostí kolem 0,6 stupně Celsia za desetiletí. Pro srovnání: zbytek planety se otepluje rychlostí průměrně 0,2 stupně Celsia za desetiletí.

Autoři studie publikované v časopise Nature Climate Change tuto změnu připsali fenoménu známému jako Interdecadal Pacific Oscillation (IPO). Cyklus IPO trvá zhruba 15 až 30 let a střídá se mezi „pozitivním“ stavem – v němž je tropický Pacifik teplejší a severní Pacifik chladnější než průměr – a „negativním“ stavem, kdy je anomálie teploty obrácena.

Začátkem století se IPO otočil do negativního cyklu, což vedlo k dalším tlakovým extrémům ve vysokých zeměpisných šířkách. To přineslo silné proudění teplejšího vzduchu přímo přes jižní pól.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 2 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...