Jižní pól se otepluje třikrát rychleji než zbytek planety, popsal výzkum

Jižní pól se během uplynulých třiceti let zahříval třikrát rychleji než zbytek světa. Příčinou jsou zvyšující se teploty oceánů, na které má vliv lidská činnost, popsala nová studie.

Teplota Antarktidy se značně liší v závislosti na ročním období a také podle oblastí. Celé roky se předpokládalo, že samotný jižní pól zůstával chladný i v době, kdy se zbytek planety lidským vlivem oteploval.

Mezinárodní vědecký tým teď ale detailně analyzoval 60 let dat z meteorologických stanic a pomocí počítačového modelování ukázal, co způsobilo zrychlené oteplování Antarktidy. Zároveň tím vyvrátil teorii, že jižní pól je oteplování ušetřen.

Vědci zjistili, že vyšší teploty oceánu v západním Pacifiku v průběhu desetiletí snižovaly atmosférický tlak nad Weddellovým mořem v jižním Atlantiku. A to zase zvýšilo proudění teplého vzduchu přímo nad jižním pólem – od roku 1989 se tak zahřál o více než 1,83 stupně Celsia. 

Autoři výzkumu uvedli, že trend přirozeného oteplování byl pravděpodobně zesílen emisemi skleníkových plynů. „Zatímco v průběhu 20. století se teploty v západní Antarktidě a na Antarktickém poloostrově zvyšovaly, jižní pól se ochladil,“ uvedl hlavní autor studie Kyle Clem. „Mysleli jsme si, že tato část Antarktidy by mohla být imunní vůči oteplování. Zjistili jsme ale, že to není pravda,“ řekl pro agenturu AFP.

Data ukázala, že jižní pól se v současnosti otepluje rychlostí kolem 0,6 stupně Celsia za desetiletí. Pro srovnání: zbytek planety se otepluje rychlostí průměrně 0,2 stupně Celsia za desetiletí.

Autoři studie publikované v časopise Nature Climate Change tuto změnu připsali fenoménu známému jako Interdecadal Pacific Oscillation (IPO). Cyklus IPO trvá zhruba 15 až 30 let a střídá se mezi „pozitivním“ stavem – v němž je tropický Pacifik teplejší a severní Pacifik chladnější než průměr – a „negativním“ stavem, kdy je anomálie teploty obrácena.

Začátkem století se IPO otočil do negativního cyklu, což vedlo k dalším tlakovým extrémům ve vysokých zeměpisných šířkách. To přineslo silné proudění teplejšího vzduchu přímo přes jižní pól.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 6 hhodinami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 7 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 10 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 12 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
22. 3. 2026

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...